Vojenská letadla Pekingu překročila linii, která odděluje Tchaj-wan od Číny

Za posledních 24 hodin překročilo čtrnáct čínských vojenských letadel středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny a slouží jako neoficiální bariéra mezi oběma stranami. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve středu ráno napsala agentura Reuters.

Čína si tak nadále zachovává zvýšenou vojenskou přítomnost v okolí ostrova, který si nárokuje. V sobotu u Tchaj-wanu armáda 1,4miliardové země zahájila třídenní cvičení, při němž trénovala „úplné obklíčení“ ostrova.

Peking manévry odstartoval poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. I po jejich skončení se kolem Tchaj-wanu dál pohybují čínské válečné lodě a letadla.

Ve středu ráno tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že za uplynulých 24 hodin zjistilo v okolí ostrova osm čínských vojenských lodí a pětatřicet letadel, z nichž čtrnáct překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině.

Cchaj Jing-wen dostala Tchaj-wan do „bouřlivých vod“, uvedl Peking

Tchajwanská prezidentka ve středu uvedla, že návštěvou ve Spojených státech znovu vyslala signál, že její země je odhodlána chránit svobodu a demokracii.

Mluvčí kanceláře čínské vlády pro záležitosti Tchaj-wanu Ču Feng-lien to ale vidí jinak. Cchaj Jing-wen dostala Tchaj-wan do „bouřlivých vod“, uvedl ve středu. Poznamenal také, že vojenské cvičení bylo vážným varováním před provokacemi tchajwanských sil prosazujících nezávislost.

Peking manévry reaguje na styky představitelů Tchaj-wanu se zahraničím

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...