Kvůli útoku na Kapitol dostal zakladatel milice Oath Keepers osmnáct let vězení

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Rhodes se podle agentury Reuters označil za „politického vězně“. „Pane Rhodesi, po celá desetiletí je jasné, že jste chtěl, aby se demokracie v této zemi zvrhla v násilí,“ prohlásil soudce Amit Mehta. „Nejste politický vězeň,“ řekl s poznámkou, že Rhodes představuje trvalou hrozbu pro zemi. Vyjádřil také obavy, že by se situace z 6. ledna 2021 mohla opakovat. „V okamžiku, kdy budete propuštěn, ať už to bude kdykoliv, budete připraven pozvednout zbraně proti své vládě,“ řekl Rhodesovi.

Někdejšího vůdce krajně pravicové milice Rhodese uznala porota federálního soudu vinným už loni v listopadu, ve čtvrtek soudce oznámil výši trestu. Obžaloba pro něj žádala 25 let za mřížemi. Délka vězení pro Rhodese je nejdelším trestem vyneseným v souvislosti s někdejšími nepokoji ve Washingtonu, kvůli kterým bylo obviněno více než tisíc lidí. Více než pět stovek si již vyslechlo tresty. Dosud nejdelším trestem bylo čtrnáct let za mřížemi pro muže z Pensylvánie, který tehdy zaútočil na policii.

Rhodes tehdy do budovy Kapitolu nevstoupil, byl ale obviněn z plánování násilné vzpoury, která by zabránila předání prezidentského mandátu. Vystudovaný právník je zakladatelem Oath Keepers, která byla jednou z vícero extremistických skupin, jejichž členové tehdy dorazili k budově Kongresu. Její název odkazuje na přísahu, kterou ve Spojených státech skládají veřejní činitelé, především pak na pasáž o ochraně ústavy před „vnějšími i domácími“ nepřáteli.

Meggs na rozdíl od Rhodese podle stanice CNN lítost projevil a v soudní síni se v slzách omluvil. „Je mi líto, že jsem se podílel na události, která naši zemi tak černě poznamenala,“ řekl soudci Meggs, pro kterého státní zástupci požadovali 21 let za mřížemi. Meggs, jenž byl dříve uznán vinným i z dalších čtyř zločinů, vedl 6. ledna 2021 skupinu členů Oath Keepers do Kapitolu, napsal Reuters. Soud mírnější trest v jeho případě zdůvodnil tím, že Meggs není tak nebezpečný jako Rhodes. „Nepředstavuje stejnou hrozbu jako Rhodes. Není intelektuálním ani duchovním vůdcem,“ uvedl soudce podle CNN.

Čtvrteční vynesení výše trestů nad Rhodesem a Meggsem jsou první ze série verdiktů, které by si měli vyslechnout v následujících dnech další členové Oath Keepers, poznamenala agentura AP. Rhodes je prvním člověkem obviněným v souvislosti s útokem na Kapitol, jenž byl odsouzen za trestný čin rozvratného spiknutí.

Barnett dostal 4,5 roku odnětí svobody

I v případě 63letého Barnetta přišlo oznámení trestu po lednovém odsouzení, kdy byl Barnett shledán vinným v osmi bodech obžaloby. Porota bývalého hasiče ze státu Arkansas uznala vinným mimo jiné z nedovoleného držení zbraně, vniknutí do budovy s omezeným přístupem či maření úředního procesu. Prokuratura pro něj požadovala kolem sedmi let za mřížemi, podle obhajoby byl na místě maximálně roční trest. 

Soudce Christopher Cooper se nakonec rozhodl pro 4,5 roku vězení a při oznamování trestu podotkl, že Barnett místy vyvolával dojem, že si nechvalnou proslulost plynoucí ze své účasti na nepokojích užívá. „Všichni, kdo Biga (přezdívka odsouzeného) sledují, musí vědět, že činy ze 6. ledna nelze opakovat bez závažných důsledků,“ citoval soudce veřejnoprávní rozhlas NPR. 

Barnett byl zaměstnancem stavební společnosti a zarytým podporovatelem tehdejšího prezidenta Trumpa, když 6. ledna 2021 společně se stovkami dalších lidí narušil schůzi Kongresu. V kanceláři Pelosiové, tehdy třetí nejvýše postavené političky v USA, zapózoval pro fotografii, nechal na stole sprostý vzkaz a odnesl si obálku s elektronickým podpisem političky. Porotci u soudu také vyslechli, že Barnett do Kongresu vešel s holí, na jejímž konci měl paralyzér o napětí 950 tisíc voltů.

Richard Barnett přichází k soudu ve Washingtonu
Zdroj: AP (ČTK)/Manuel Balce Ceneta

Barnett se omluvil za sprostý vzkaz

Obžalovaný u soudu prohlásil, že je křesťan, nechoval se tak, jak by si býval přál, a za svůj sprostý vzkaz Pelosiové se omluvil. Porota však o jeho odsouzení rozhodla po méně než tříhodinové diskusi a odmítla jeho argumenty, že se do kanceláře Pelosiové dostal náhodou, když hledal toaletu, nebo že jeho paralyzér nebyl funkční.

Nepokoje ve washingtonském Kapitolu byly vyvrcholením bezprecedentního vývoje po prezidentské volbě roku 2020, který vyplynul z Trumpovy neochoty uznat porážku. Končící prezident až do 6. ledna burcoval své podporovatele výmysly o „zmanipulovaných volbách“, tisíce z nich se pak při potvrzování výsledku sešly u Kongresu, načež stovky výtržníků pronikly dovnitř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 3 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 4 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 5 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 10 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...