Kvůli útoku na Kapitol dostal zakladatel milice Oath Keepers osmnáct let vězení

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Rhodes se podle agentury Reuters označil za „politického vězně“. „Pane Rhodesi, po celá desetiletí je jasné, že jste chtěl, aby se demokracie v této zemi zvrhla v násilí,“ prohlásil soudce Amit Mehta. „Nejste politický vězeň,“ řekl s poznámkou, že Rhodes představuje trvalou hrozbu pro zemi. Vyjádřil také obavy, že by se situace z 6. ledna 2021 mohla opakovat. „V okamžiku, kdy budete propuštěn, ať už to bude kdykoliv, budete připraven pozvednout zbraně proti své vládě,“ řekl Rhodesovi.

Někdejšího vůdce krajně pravicové milice Rhodese uznala porota federálního soudu vinným už loni v listopadu, ve čtvrtek soudce oznámil výši trestu. Obžaloba pro něj žádala 25 let za mřížemi. Délka vězení pro Rhodese je nejdelším trestem vyneseným v souvislosti s někdejšími nepokoji ve Washingtonu, kvůli kterým bylo obviněno více než tisíc lidí. Více než pět stovek si již vyslechlo tresty. Dosud nejdelším trestem bylo čtrnáct let za mřížemi pro muže z Pensylvánie, který tehdy zaútočil na policii.

Rhodes tehdy do budovy Kapitolu nevstoupil, byl ale obviněn z plánování násilné vzpoury, která by zabránila předání prezidentského mandátu. Vystudovaný právník je zakladatelem Oath Keepers, která byla jednou z vícero extremistických skupin, jejichž členové tehdy dorazili k budově Kongresu. Její název odkazuje na přísahu, kterou ve Spojených státech skládají veřejní činitelé, především pak na pasáž o ochraně ústavy před „vnějšími i domácími“ nepřáteli.

Meggs na rozdíl od Rhodese podle stanice CNN lítost projevil a v soudní síni se v slzách omluvil. „Je mi líto, že jsem se podílel na události, která naši zemi tak černě poznamenala,“ řekl soudci Meggs, pro kterého státní zástupci požadovali 21 let za mřížemi. Meggs, jenž byl dříve uznán vinným i z dalších čtyř zločinů, vedl 6. ledna 2021 skupinu členů Oath Keepers do Kapitolu, napsal Reuters. Soud mírnější trest v jeho případě zdůvodnil tím, že Meggs není tak nebezpečný jako Rhodes. „Nepředstavuje stejnou hrozbu jako Rhodes. Není intelektuálním ani duchovním vůdcem,“ uvedl soudce podle CNN.

Čtvrteční vynesení výše trestů nad Rhodesem a Meggsem jsou první ze série verdiktů, které by si měli vyslechnout v následujících dnech další členové Oath Keepers, poznamenala agentura AP. Rhodes je prvním člověkem obviněným v souvislosti s útokem na Kapitol, jenž byl odsouzen za trestný čin rozvratného spiknutí.

Barnett dostal 4,5 roku odnětí svobody

I v případě 63letého Barnetta přišlo oznámení trestu po lednovém odsouzení, kdy byl Barnett shledán vinným v osmi bodech obžaloby. Porota bývalého hasiče ze státu Arkansas uznala vinným mimo jiné z nedovoleného držení zbraně, vniknutí do budovy s omezeným přístupem či maření úředního procesu. Prokuratura pro něj požadovala kolem sedmi let za mřížemi, podle obhajoby byl na místě maximálně roční trest. 

Soudce Christopher Cooper se nakonec rozhodl pro 4,5 roku vězení a při oznamování trestu podotkl, že Barnett místy vyvolával dojem, že si nechvalnou proslulost plynoucí ze své účasti na nepokojích užívá. „Všichni, kdo Biga (přezdívka odsouzeného) sledují, musí vědět, že činy ze 6. ledna nelze opakovat bez závažných důsledků,“ citoval soudce veřejnoprávní rozhlas NPR. 

Barnett byl zaměstnancem stavební společnosti a zarytým podporovatelem tehdejšího prezidenta Trumpa, když 6. ledna 2021 společně se stovkami dalších lidí narušil schůzi Kongresu. V kanceláři Pelosiové, tehdy třetí nejvýše postavené političky v USA, zapózoval pro fotografii, nechal na stole sprostý vzkaz a odnesl si obálku s elektronickým podpisem političky. Porotci u soudu také vyslechli, že Barnett do Kongresu vešel s holí, na jejímž konci měl paralyzér o napětí 950 tisíc voltů.

Richard Barnett přichází k soudu ve Washingtonu
Zdroj: AP (ČTK)/Manuel Balce Ceneta

Barnett se omluvil za sprostý vzkaz

Obžalovaný u soudu prohlásil, že je křesťan, nechoval se tak, jak by si býval přál, a za svůj sprostý vzkaz Pelosiové se omluvil. Porota však o jeho odsouzení rozhodla po méně než tříhodinové diskusi a odmítla jeho argumenty, že se do kanceláře Pelosiové dostal náhodou, když hledal toaletu, nebo že jeho paralyzér nebyl funkční.

Nepokoje ve washingtonském Kapitolu byly vyvrcholením bezprecedentního vývoje po prezidentské volbě roku 2020, který vyplynul z Trumpovy neochoty uznat porážku. Končící prezident až do 6. ledna burcoval své podporovatele výmysly o „zmanipulovaných volbách“, tisíce z nich se pak při potvrzování výsledku sešly u Kongresu, načež stovky výtržníků pronikly dovnitř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 5 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 10 hhodinami
Načítání...