Kvůli útoku na Kapitol dostal zakladatel milice Oath Keepers osmnáct let vězení

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Rhodes se podle agentury Reuters označil za „politického vězně“. „Pane Rhodesi, po celá desetiletí je jasné, že jste chtěl, aby se demokracie v této zemi zvrhla v násilí,“ prohlásil soudce Amit Mehta. „Nejste politický vězeň,“ řekl s poznámkou, že Rhodes představuje trvalou hrozbu pro zemi. Vyjádřil také obavy, že by se situace z 6. ledna 2021 mohla opakovat. „V okamžiku, kdy budete propuštěn, ať už to bude kdykoliv, budete připraven pozvednout zbraně proti své vládě,“ řekl Rhodesovi.

Někdejšího vůdce krajně pravicové milice Rhodese uznala porota federálního soudu vinným už loni v listopadu, ve čtvrtek soudce oznámil výši trestu. Obžaloba pro něj žádala 25 let za mřížemi. Délka vězení pro Rhodese je nejdelším trestem vyneseným v souvislosti s někdejšími nepokoji ve Washingtonu, kvůli kterým bylo obviněno více než tisíc lidí. Více než pět stovek si již vyslechlo tresty. Dosud nejdelším trestem bylo čtrnáct let za mřížemi pro muže z Pensylvánie, který tehdy zaútočil na policii.

Rhodes tehdy do budovy Kapitolu nevstoupil, byl ale obviněn z plánování násilné vzpoury, která by zabránila předání prezidentského mandátu. Vystudovaný právník je zakladatelem Oath Keepers, která byla jednou z vícero extremistických skupin, jejichž členové tehdy dorazili k budově Kongresu. Její název odkazuje na přísahu, kterou ve Spojených státech skládají veřejní činitelé, především pak na pasáž o ochraně ústavy před „vnějšími i domácími“ nepřáteli.

Meggs na rozdíl od Rhodese podle stanice CNN lítost projevil a v soudní síni se v slzách omluvil. „Je mi líto, že jsem se podílel na události, která naši zemi tak černě poznamenala,“ řekl soudci Meggs, pro kterého státní zástupci požadovali 21 let za mřížemi. Meggs, jenž byl dříve uznán vinným i z dalších čtyř zločinů, vedl 6. ledna 2021 skupinu členů Oath Keepers do Kapitolu, napsal Reuters. Soud mírnější trest v jeho případě zdůvodnil tím, že Meggs není tak nebezpečný jako Rhodes. „Nepředstavuje stejnou hrozbu jako Rhodes. Není intelektuálním ani duchovním vůdcem,“ uvedl soudce podle CNN.

Čtvrteční vynesení výše trestů nad Rhodesem a Meggsem jsou první ze série verdiktů, které by si měli vyslechnout v následujících dnech další členové Oath Keepers, poznamenala agentura AP. Rhodes je prvním člověkem obviněným v souvislosti s útokem na Kapitol, jenž byl odsouzen za trestný čin rozvratného spiknutí.

Barnett dostal 4,5 roku odnětí svobody

I v případě 63letého Barnetta přišlo oznámení trestu po lednovém odsouzení, kdy byl Barnett shledán vinným v osmi bodech obžaloby. Porota bývalého hasiče ze státu Arkansas uznala vinným mimo jiné z nedovoleného držení zbraně, vniknutí do budovy s omezeným přístupem či maření úředního procesu. Prokuratura pro něj požadovala kolem sedmi let za mřížemi, podle obhajoby byl na místě maximálně roční trest. 

Soudce Christopher Cooper se nakonec rozhodl pro 4,5 roku vězení a při oznamování trestu podotkl, že Barnett místy vyvolával dojem, že si nechvalnou proslulost plynoucí ze své účasti na nepokojích užívá. „Všichni, kdo Biga (přezdívka odsouzeného) sledují, musí vědět, že činy ze 6. ledna nelze opakovat bez závažných důsledků,“ citoval soudce veřejnoprávní rozhlas NPR. 

Barnett byl zaměstnancem stavební společnosti a zarytým podporovatelem tehdejšího prezidenta Trumpa, když 6. ledna 2021 společně se stovkami dalších lidí narušil schůzi Kongresu. V kanceláři Pelosiové, tehdy třetí nejvýše postavené političky v USA, zapózoval pro fotografii, nechal na stole sprostý vzkaz a odnesl si obálku s elektronickým podpisem političky. Porotci u soudu také vyslechli, že Barnett do Kongresu vešel s holí, na jejímž konci měl paralyzér o napětí 950 tisíc voltů.

Richard Barnett přichází k soudu ve Washingtonu
Zdroj: AP (ČTK)/Manuel Balce Ceneta

Barnett se omluvil za sprostý vzkaz

Obžalovaný u soudu prohlásil, že je křesťan, nechoval se tak, jak by si býval přál, a za svůj sprostý vzkaz Pelosiové se omluvil. Porota však o jeho odsouzení rozhodla po méně než tříhodinové diskusi a odmítla jeho argumenty, že se do kanceláře Pelosiové dostal náhodou, když hledal toaletu, nebo že jeho paralyzér nebyl funkční.

Nepokoje ve washingtonském Kapitolu byly vyvrcholením bezprecedentního vývoje po prezidentské volbě roku 2020, který vyplynul z Trumpovy neochoty uznat porážku. Končící prezident až do 6. ledna burcoval své podporovatele výmysly o „zmanipulovaných volbách“, tisíce z nich se pak při potvrzování výsledku sešly u Kongresu, načež stovky výtržníků pronikly dovnitř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...