Prezident USA Donald Trump nařídil znovu otevřít a rozšířit slavnou věznici Alcatraz. Poslat do ní chce ty nejhorší zločince. Šéf Bílého domu o tom informoval na své sociální síti Truth Social. Vězení pověstné svou drsností fungovalo necelé tři dekády, nyní je turistickou atrakcí.
Trump přikázal znovu otevřít věznici Alcatraz
3 minuty
Události: Znovuotevření věznice Alcatraz
„Ameriku příliš dlouho sužují brutální, násilní a opakovaní zločinci, spodina společnosti, kteří nikdy nepřispějí ničím jiným než bídou a utrpením,“ napsal Trump. Poznamenal, že v minulosti se Spojené státy nezdráhaly zavřít nejnebezpečnější zločince daleko ode všech, kde nemohli nikomu ublížit.
„Tak to má být. Už nebudeme tolerovat recidivisty, kteří na ulicích šíří špínu, zabíjení a chaos,“ dodal s tím, že nařídil vězeňskému úřadu, aby společně s ministerstvem spravedlnosti, Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a ministerstvem vnitřní bezpečnosti opětovně otevřely výrazně rozšířený a přestavěný Alcatraz.
Alcatraz
Bez naděje na útěk
Proslulá federální věznice v někdejší pevnosti v Sanfranciském zálivu byla zřízena v srpnu 1934 a sloužila do března 1963. Většina z vězňů, kteří se odtud pokusili utéct, neměla naději. Byli chyceni, zastřeleni na útěku nebo se utopili.
Ostrov je v současné době historickou památkou. Vedle věznice samotné jsou zde k vidění zbytky původního vojenského opevnění a nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA. Alcatraz je pod správou národních parků, území je totiž kolonií mořských ptáků a jiných vzácných živočichů.
Hlavním důvodem pro uzavření zařízení byly vysoké provozní náklady, tvrdí na svém webu americká vězeňská služba. „Provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než jakákoliv jiná federální věznice,“ uvádí vězeňská služba. Veškeré zboží nutné pro provoz zařízení bylo nutné přepravovat na ostrov, kde Alcatraz stojí, z pevniny. „Ostrov nemá například vlastní zdroj pitné vody,“ dodává vězeňská služba. „Federální vláda uznala, že je efektivnější, co se týče nákladů, postavit nové zařízení než udržovat v provozu Alcatraz,“ uvádí také služba.
Podle demokratické kongresmanky Nancy Pelosiové, v jejímž obvodě pevnost stojí, nelze Trumpův návrh brát vážně. „(Alcatraz) je dnes velmi oblíbeným národním parkem a významnou turistickou atrakcí,“ konstatovala bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů.
Alcatraz
Populistické gesto, míní expert
Skepsi vyjádřili i někteří odborníci. Sociolog a expert na vězeňství ze Západočeské univerzity v Plzni Lukáš Dirga považuje Trumpův plán spíše za populistické gesto než rozumnou volbu. „Takový projekt by byl ekonomicky velmi náročný. Věznice by se musela celá renovovat. Navíc provoz zařízení na ostrově je velmi drahý, což byl ostatně důvod zavření Alcatrazu roku 1963. USA by tím přišly i o zisk z návštěv zařízení, které nyní funguje jako muzeum,“ konstatoval expert.
„Neumím si ani představit snahu Trumpa o podstatné rozšíření věznice. Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, tak mi to smysl nedává. Americký vězeňský systém potřebuje jiné věci, zejména více reintegračních programů podporujících návrat vězněných osob na svobodu,“ míní Dirga.
Deportace do Salvadoru
Trump, který už v kampani prosazoval tvrdý přístup proti kriminalitě, nyní využívá jako odbytiště pro údajné zločince z řad přistěhovalců obří věznici CECOT v Salvadoru. V březnu jeho administrativa hromadně deportovala přes dvě stovky Venezuelanů na základě dohody, v rámci níž má Washington za jejich roční pobyt zaplatit středoamerické zemi šest milionů dolarů (asi 133 milionů korun).
Bílý dům tvrdí, že jde o členy zločineckého gangu Tren de Aragua, kteří ohrožovali bezpečnost Spojených států. Právníci a příbuzní mnohých z nich ale takové obvinění odmítají. V sobotu Nejvyšší soud USA dočasně zakázal vládě deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století další skupinu venezuelských migrantů.
Ve věznici CECOT skončil omylem i Kilmar Ábrego García, který vstoupil do USA nelegálně v roce 2012 a poprvé byl zatčen v březnu 2019, když hledal práci poblíž obchodu Home Depot. Imigrační soud následně rozhodl, že nemůže být vyhoštěn do vlasti, protože mu hrozí pronásledování ze strany gangu Barrio 18. Soud mu povolil zůstat v zemi a přistěhovalec získal pracovní povolení.
Navzdory soudnímu příkazu zakazujícímu jeho deportaci však administrativa Ábrega Garcíu letos v březnu zatkla, obvinila z vazeb na gang Mara Salvatrucha (MS-13), což advokáti muže popírají, a přesunula ho do salvadorské věznice. Trump už připustil, že by mohl Garcíu vrátit do USA, kdyby chtěl, ale neudělá to, jelikož je přesvědčen o jeho členství v gangu.
Věznice s přísnou ostrahou CECOT je zřejmě největší na světě. Tisíce trestanců žijí v přeplněných celách, prakticky nesmí odpočívat, vzdělávat se, ani mít jakýkoli kontakt s okolním světem. Povoleno je jíst jen holýma rukama a světlo v celách nikdy nezhasíná. Salvadorské úřady počítají s tím, že ten, kdo se dostane dovnitř, se už do běžného života nevrátí.
Trump přitom avizoval, že by chtěl do Salvadoru posílat i americké občany, pokud by to umožňoval zákon. „Zabýváme se tím.... Šlo by o extrémní případy,“ poznamenal šéf Bílého domu s tím, že by takto rád řešil případy opakované násilné trestné činnosti. „Mluvíme o zločincích z povolání, kteří jsou strašní lidé a o které se musíme starat padesát let,“ dodal.
Plány s táborem na Guantánamu
Prezident USA vydal už na konci ledna příkaz využívat tábor na Guantánamu s kapacitou až třicet tisíc míst pro „nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele“. Média však v březnu informovala, že příprava tábora vázne a že jsou v něm nevyhovující podmínky.
Podle stanice CNN vláda plány pozastavila a poslední ze zhruba tří stovek lidí přepravených od února na Guantánamo se vrátili do USA.
V minulosti Američané v kontroverzním vězeňském komplexu na Guantánamu roky drželi stovky lidí podezíraných z terorismu, mnohdy bez jakýchkoli formálních obvinění. Migrační tábor má fungovat nezávisle na této věznici.
Plán vybudovat na jihovýchodě Kuby detenční zařízení je součástí Trumpových snah výrazně vystupňovat zatýkání a vyhošťování cizinců, kteří pobývají v USA bez patřičných dokladů. Během prvního měsíce svého úřadování tento slib nenaplňoval, neboť úřady deportovaly méně lidí než na konci mandátu předchozího prezidenta Joea Bidena.
