Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.
Při útoku americké speciální síly zajaly a do USA převezly tamního autoritářského vládce Nicoláse Madura. „EU opakovaně uvedla, že Nicolás Maduro postrádá legitimitu demokraticky zvoleného prezidenta, a vyslovila se pro pokojný přechod k demokracii v zemi vedený Venezuelou a respektující její svrchovanost,“ stojí v prohlášení 26 zemí včetně Česka.
Ve výčtu jako jediný z členských států Unie chybí Maďarsko.
Prohlášení zdůrazňuje nutnost respektovat právo venezuelského lidu rozhodovat o své budoucnosti. „Respektování vůle venezuelského lidu zůstává pro Venezuelu jedinou cestou k obnovení demokracie a vyřešení současné krize,“ píše se v prohlášení zveřejněném evropskou diplomatickou službou.
Unijní země apelují na dodržování Charty OSN
Členové EU dále připomněli nutnost dodržovat zásady mezinárodního práva a Chartu OSN za všech okolností. „Členové Rady bezpečnosti OSN mají zvláštní odpovědnost za dodržování těchto zásad, neboť jsou pilířem mezinárodní bezpečnostní architektury,“ stojí dále v textu.
USA patří mezi stálé členy Rady bezpečnosti, americký vojenský vpád do Venezuely byl podle řady pozorovatelů porušením mezinárodního práva.
EU zároveň podle dokumentu sdílí prioritu boje proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a obchodu s drogami, zároveň ale zdůrazňuje, že „tyto výzvy je třeba řešit prostřednictvím trvalé spolupráce při plném dodržování mezinárodního práva a zásad územní celistvosti a svrchovanosti“. Z prohlášení také vyplývá, že představitelé států EU jsou v kontaktu s USA i regionálními hráči.
Z Latinské Ameriky zní odsouzení operace
Španělsko se připojilo k prohlášení vlád Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye, které americkou operaci ve Venezuele odsoudilo. Podle představitelů šestice zemí jednal Washington v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, zejména se zákazem použití síly a hrozby silou a s povinností respektovat suverenitu a územní celistvost států, které jsou zakotveny v Chartě OSN.
„Vyjadřujeme znepokojení nad jakýmkoli pokusem o vládní kontrolu, správu nebo externí přivlastnění přírodních nebo strategických zdrojů, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a ohrožují politickou, ekonomickou a sociální stabilitu regionu,“ stojí v prohlášení.
Jedná se mimo jiné o reakci na výroky šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že USA budou „řídit“ Venezuelu a dohlížet na těžbu ropy.
„Znovu potvrzujeme charakter Latinské Ameriky a Karibiku jako zóny míru, založené na vzájemném respektu, mírovém řešení sporů a nezasahování, a vyzýváme k regionální jednotě, přesahující politické rozdíly, tváří v tvář jakýmkoli akcím, které ohrožují regionální stabilitu,“ uvedly dále vlády.
Vyzvala rovněž generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a členské země OSN k tomu, aby využily multilaterálních mechanismů k uklidnění napětí.
„Inkluzivní zapojení Venezuelců“
Podle šestice vlád může k demokratickému a udržitelnému řešení vést pouze „inkluzivní politický proces vedený Venezuelany“. Podle prohlášení Trumpa nepůjde v jihoamerické zemi o rychlý přechod k demokracii, zároveň prezident vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Maríe Coriny Machadové či Edmunda Gonzáleze jako nových vůdců země.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio uvedl, že k oběma chová obdiv, zároveň ale zdůraznil potřebu být realistický. „Nemůžeme očekávat, že 24 hodin po zatčení Madura bude zítra vypsán termín voleb,“ sdělil.
Zároveň Rubio uvedl požadavky vůči zbývajícím vládním představitelům. Patří mezi ně, aby byl venezuelský ropný sektor „řízen ve prospěch lidu“, dále zastavení obchodu s drogami a omezení působení gangů. Washington rovněž žádá odchod ozbrojených skupin Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozenecká armáda (ELN) a také ukončení vazeb na teroristické hnutí Hizballáh a Írán.
