Spojené státy poslaly jedenáct Jemenců zadržovaných v Guantánamu do Ománu. Ve věznici zůstává posledních patnáct lidí, což je nejméně v historii tohoto internačního centra, jež zůstává trnem v oku obhájců lidských práv. Kritici poukazují na mučení osob, které jsou většinou zadržovány bez obvinění celé roky. Věznici se nepodařilo uzavřít Baracku Obamovi ani Joeovi Bidenovi. Zvolený prezident Donald Trump existenci zařízení hájí.
Snahy o přesun skupiny Jemenců do Ománu začaly již před třemi lety, Spojené státy ale až dosud tvrdily, že Jemen, kde zuří občanská válka, je pro repatriaci příliš nestabilní, píše server BBC News. Podle deníku The New York Times (NYT) na podzim 2023 plán narazil na odpor v Kongresu.
Mezi přesunutými osobami jsou podle britského serveru Muaz el Alwi, který se proslavil tím, že stavěl modely lodí z předmětů nalezených na Guantánamu, a Šaqaui el Haž, jenž na protest proti svému dvacetiletému věznění opakovaně držel hladovku. Tomu podle neziskové organizace Center for Constitutional Rights předcházely dva roky, kdy jej držela a mučila Ústřední zpravodajská služba (CIA).
Mezi převezenými je rovněž Chálid Kasim, který upoutal před lety pozornost, když byla jeho umělecká díla vytvořená ve věznici vystavena v New Yorku. „Mučení, kterému byl vystaven během dvou desetiletí zadržování bez soudu, zahanbuje Spojené státy americké,“ zdůraznil nyní jeho právník.
Zajištění návratu do běžného života
Muži byli schváleni k přesunu federálními komisemi, které rozhodly, že to je „v souladu se zájmy národní bezpečnosti Spojených států", uvedl Pentagon. USA tvrdí, že vyžadují, aby země, které osoby z Guantánama přijmou, zaručily, že budou dodržována určitá bezpečnostní opatření.
Pentagon nyní poděkoval Ománu za podporu úsilí USA „zaměřeného na zodpovědné snížení počtu zadržovaných a konečné uzavření“ zařízení. Ani jeden z jedenácti Jemenců nebyl nikdy z ničeho obviněn. Pentagon charakterizoval jejich propuštění jako „přesídlení“.
Předchozí skupině vězňů z Guantánama převezených do Ománu bylo poskytnuto ubytování, přístup k dávkám sociální péče, včetně zdravotní péče, zaměstnání a pomoci při opětovném sloučení rodin, napsal list The Washington Post (WP).
Dohody s Keňou, Malajsií i Tuniskem
Dosluhující americký prezident Biden slíbil snížit počet lidí vězněných na americké základně, která se nachází v izolaci na pronajatém pozemku na jihovýchodě Kuby. Podle zprávy OSN v lednu 2021, kdy se ujal úřadu, bylo na Guantánamu vězněno čtyřicet lidí. Řada z nich v dalších letech skončila v zahraničí.
Loni v prosinci předaly americké úřady do ciziny čtyři lidi. Jeden vězeň zamířil do Keni a další dva do Malajsie. Naposledy USA přemístily jednoho muže do Tuniska, a to na konci loňského roku. Dotyčný padl do zajetí na začátku americké války v Afghánistánu, zahájené po útocích teroristické skupiny al-Káida na Světové obchodní centrum a Pentagon.
Američané se mimo jiné domnívali, že Ridah Bin Sálih al-Jazídí byl členem hnutí Taliban či al-Káidy. Na Guantánamu byl internován od zahájení jejího provozu na začátku roku 2002, napsal NYT. Podle deníku muž nebyl nikdy z ničeho obžalován.
Bílý dům se k dohodě o vině nehlásí
AP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele koncem roku 2024 napsala, že vojenský odvolací soud zamítl snahu americké vlády zneplatnit dohody o vině a trestu se třemi vězni obviněnými z podílu na útocích z 11. září.
Chálid Šajch Muhammad, Valíd Attaš a Mustafa Ahmad Havsáví, kteří zůstávají na Guantánamu, přiznali vinu výměnou za to, že jim nebude hrozit trest smrti. Dohody oznámené v létě však stále nejsou definitivní. Podle amerických médií mají uznat svou vinu před americkou vojenskou komisí za pár dnů. Kde by si měli své doživotní tresty odpykat, není jasné.
U příbuzných obětí útoků z 11. září vyvolala dohoda pobouření. Muži si podle řady z nich zaslouží stanout před soudem a být popraveni. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan ale trval na tom, že Biden nemá s dohodou o vině nic společného – navzdory tomu, že veřejně podporuje uzavření Guantánama, napsal list The New York Post.
Nejasný osud zbývajících vězňů
Ministerstvo obrany USA sdělilo, že ze zbývajících patnácti vězňů mohou být tři převezeni do jiné země, další tři mohou předstoupit před pravidelnou komisi, která jejich případy prověří. Ostatní byli obviněni z válečných zločinů, jen dva lidi dosud odsoudila speciální vojenská komise, která řeší zdejší případy.
Administrativa v současnosti usiluje o přesunu těžce postiženého Abda el Hadiho el Irákího, který se přiznal k teroristické účasti, uvedl NYT. Právníci tohoto muže ale zažalovali americkou vládu, aby zablokovala jeho převoz. Argumentují tím, že Irák není bezpečná země a nedostane se mu adekvátní lékařské péče.
Teroristické útoky z 11. září 2001 spáchané pomocí unesených letadel zabily v New Yorku a Washingtonu skoro tři tisíce lidí a byly jedním z nejkrvavějších útoků na USA v jejich historii.
Místo, kde právo neplatí
Administrativa tehdejšího prezidenta George W. Bushe pak věznici Guantánamo na Kubě zřídila v roce 2002 pro stovky lidí podezíraných z terorismu, které Američané při své válce proti teroru brali do vazby z různých států světa. Na základně zadržovali přes 780 lidí, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna.
Tito lidé ani z právního hlediska nejsou vězni, nýbrž jen „zadržované osoby“, neboť nemají tradiční práva spojená s trestním řízením v USA. Podle organizací na ochranu lidských práv byli mučeni a vystaveni nelidskému zacházení.
Marné snahy amerických prezidentů
Nechvalně proslulou vojenskou věznici chtěl uzavřít už americký prezident Obama, jenž skončil v úřadu před osmi lety. Demokratický šéf Bílého domu prohlásil, že vězení je v rozporu s americkými hodnotami a podkopává postavení národa ve světě založené na podpoře právního státu, připomíná BBC.
Obama také tvrdil, že existence internačního centra poškozuje partnerství Washingtonu se zeměmi, s nimiž USA potřebují spojenectví kvůli boji proti terorismu, a že pomáhá podporovat nábor džihádistů.
Během svého působení v Oválné pracovně ale čelil odporu části Kongresu, hlavně kvůli nejisté budoucnosti osob zadržovaných na Guantánamu. Jako hlava státu Obama stihl nechat přemístit nebo nařídit propuštění stovky vězňů do jiných zemí. Kongres ale nepovolil převoz zadržovaných osob do amerických států a zablokoval jejich přesun do některých zemí, včetně těch s probíhajícími konflikty, jako je Jemen.
Komplikovaný proces
WP k tomu poznamenal, že převoz těch, kteří byli schváleni k repatriaci, je ze své podstaty komplikovaný a často vyžaduje měsíce či roky vyjednávání mezi americkými úředníky a zeměmi, které mají podezřelé teroristy přijmout, přičemž podmínky úmluv zůstávají neveřejné.
Úsilí o repatriaci často komplikuje i neochota států přijmout vězně, z nichž mnozí strávili většinu svého dospělého života na Guantánamu a často trpí vážnými duševními problémy, podotýká WP.
Omán už dříve přijal několik desítek osob z Guantánama, loni ale postup Maskatu rozezlil obhájce lidských práv, když úřady rozhodly o vyhoštění skupiny 28 Jemenců i s jejich rodinami do válkou zničeného Jemenu. Představitelé Bidenovy administrativy svého spojence tehdy hájili s tím, že blízkovýchodní země se nikdy nezavázala hostit bývalé vězně z Guantánama „na neurčito“.
Snahy o snížení počtu vězňů a uzavření kontroverzního zařízení se zastavily v roce 2016 po nástupu republikána Trumpa do Bílého domu. Prezident podepsal exekutivní příkaz ponechat věznici během svého funkčního období otevřenou. Jako důvod tehdy uvedl to, že USA přesunem zadržovaných a jejich propouštěním působí před teroristy slabě.
Trumpův návrat
Nyní je podle NYT jasné, že zařízení zcela nevyprázdní ani Biden, jehož mandát skončí 20. ledna, přičemž jeho nástupcem je opět Trump, který v minulosti uvažoval dokonce o tom, že by počet zadržovaných osob spíše navýšil.
Trumpův nominant na ministra obrany Pete Hegseth navíc pracoval na Guantánamu, když sloužil v armádě v roce 2004, kdy zde ještě byly stovky vězňů. Hegseth dříve uvedl, že jedním z hlavních nedostatků věznice je to, že zadržovaní mají příliš mnoho práv a ochrany, upozornil WP.
