Trump zvažuje internaci zahraničních radikálů v Guantánamu, tvrdí televize ABC

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že by zahraniční radikály z bojů po boku teroristického hnutí Islámský stát (IS) internovala na své základně Guantánamo na Kubě. Informovala o tom televize ABC News. Republikánský prezident tento měsíc vyzval Evropany, aby se o své zradikalizované občany postarali, ti se ale k Trumpovu návrhu stavějí zdráhavě.

Zatímco Trumpův demokratický předchůdce Barack Obama usiloval o uzavření věznice v Guantánamu, kde Spojené státy zadržují osoby podezřelé z terorismu, Trump během volební kampaně zdůrazňoval význam tohoto zařízení pro americkou bezpečnost. Jako prezident ale Trump nikoho na Guantánamo nepřevezl, což by se nyní mohlo změnit.

Tento měsíc Trump vyzval evropské spojence, aby převzali odpovědnost za několik stovek islamistů z Evropy, kteří se přidali k radikálům v Sýrii a v Iráku. Pokud se jich Evropané neujmou a nepostaví je před soud, pohrozil, že je Spojené státy propustí. Německo, Británie či Francie však uvedly, že Trumpův požadavek je obtížně uskutečnitelný.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas k tomu poznamenal, že návrat islamistů by byl možný jen tehdy, kdyby bylo zajištěno jejich okamžité umístění do vazby a také zahájení soudního procesu. Britská premiérka Theresa Mayová se kloní k tomu, aby se procesy konaly v zemích, kde Evropané teroristické činy páchali.

USA stále preferují převoz do zemí původu

Trumpova administrativa nadále hledá řešení, jak se zahraničními radikály naložit. Představitelé amerického ministerstva zahraničí televizi ABC News sdělili, že otevřené jsou všechny možnosti. Jednou z nich je i jejich převoz na Guantánamo.

„Námi preferovaným řešením je samozřejmě repatriace a stíhání, nechat je zavřít v zemích původu,“ řekl nejmenovaný vysoký činitel ministerstva zahraničí USA.

„Ale když ty země nejsou ochotny převzít zodpovědnost za své občany, kteří odjeli bojovat za Islámský stát, tak se hodláme ujistit, že zůstanou mimo bojiště, pokud jsou to důležití zajatci nebo členové vedení IS,“ dodal uvedený činitel s tím, že jeden z možných způsobů, jak to udělat, je poslat je na Guantánamo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...