Francie, Německo i Británie se staví rezervovaně k Trumpově výzvě, aby přijaly islamisty ze Sýrie

Francie teď nebude reagovat na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby převzala zpět stovky islamistických bojovníků, které Spojené státy zadržely v Sýrii. Uvedla to ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová s tím, že Francie postupuje „případ od případu“. Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že Trumpův požadavek je obtížně uskutečnitelný.

Trump o víkendu v souvislosti s očekávanou porážkou Islámského státu v Sýrii vyzval státy jako Německo, Francie a Británie, aby si vzaly zpět přes osm set islamistů z řad svých občanů, kteří přišli bojovat do Sýrie a Iráku z Evropy a které Američané zadrželi v Sýrii, a aby je postavily před soud. Pokud spojenci na výzvu nezareagují, budou zajatci propuštěni, varoval Trump.

Arabsko-kurdská koalice, která v Sýrii proti islamistům bojuje, už dříve Západ varovala, že nemá prostředky, aby zajistila, že zadržení islamisté neuprchnou ze svých nynějších provizorních cel. Vyzvala proto jejich domovské země, aby tyto bojovníky přijaly zpět.

Asi největší počet evropských bojovníků v řadách islamistů v Sýrii pochází z Francie. „Stažením Spojených států ze Sýrie vzniká nový geopolitický kontext. Prozatím svou politiku měnit nebudeme,“ uvedla Belloubetová v televizi France 2 s odkazem na odchod americké armády ze Sýrie. „V této fázi Francie nebude na (Trumpovy) požadavky reagovat,“ dodala ministryně.

Francouzská vláda kategoricky odmítala přebírat zpět bojovníky IS a vdovy po nich. Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian je označoval za nepřátele státu, kteří by měli čelit spravedlnosti v Sýrii či Iráku.

Plánované stažení USA ze Sýrie ale vedlo Francii k přípravě na návrat desítek francouzských džihádistů zadržených kurdskými úřady, které jsou podporovány Spojenými státy, připustil v lednu ministr vnitra Christophe Castaner. Paříž se pokouší dostat zpět nezletilé, postupuje ale případ od případu.

Maas: Občanství bojovníků v tuto chvíli nelze ověřit

Německý ministr zahraničí Heiko Maas označil v noční debatě televize ARD Trumpův požadavek za „mimořádně obtížně realizovatelný“. Návrat islamistů je podle něj možný pouze v případě, že „bude zajištěno, že tito lidé tady budou ihned přivedeni k soudnímu procesu, i když budou posláni do vyšetřovací vazby,“ řekl šéf německé diplomacie.

Německý politik vysvětlil, že podmínkou takového postupu by byl dostatek informací a už zahájené vyšetřování, což ale není zaručeno. „A dokud to tak bude, považuji to za mimořádně obtížně uskutečnitelné,“ prohlásil Maas.

Německý ministr vysvětlil, že pokud mají dotyční německé občanství, mají právo na návrat. Nyní je ale podle něj situace taková, že neexistuje možnost to v Sýrii ověřit.

Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové uvedl, že cizinci v řadách IS by měli být souzeni tam, kde byli zadrženi. „Zahraniční bojovníci by měli být předvedeni před soud a měl by se konat řádný soudní proces pod tou nejvhodnější jurisdikcí,“ řekl v reakci na Trumpova slova mluvčí. „Mělo by to být v oblasti, kde byly tyto zločiny spáchány,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...