Guantánamo

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times (NYT), podle něhož dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, její konkrétní podmínky nesdělilo.

Spojené státy by se měly omluvit vězňům ze své základny v Guantánamu na Kubě a odškodnit je. Vyzvala k tomu irská zvláštní zpravodajka OSN pro protiteroristická opatření a lidská práva Fionnuala Ní Aoláinová, která zařízení navštívila. Zacházení s vězni na základně bylo podle ní kruté, nelidské a ponižující, napsala agentura Reuters.

Spojené státy se po měsících skrytých vyjednávání dohodly na výměně zajatců s afghánským radikálním hnutím Taliban. Místo uneseného inženýra se po téměř dvaceti letech ve věznici  Guantánamo vrátil do Kábulu jeden z nejvlivnějších narkobaronů a sponzor radikálního islámu. Jeho propuštěním podmínili afghánští vůdci evakuace spolupracovníků americké armády.

List The New York Times (NYT) zveřejnil fotografie z věznice na Guantánamu, kam Spojené státy od roku 2002 vozily zadržené teroristy. Pentagon z věznice vydával pouze oficiální fotografie, newyorský deník nyní s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil snímky, jež pro armádu nejsou lichotivé. Spoutaní vězni na nich mají brýle přelepené páskou, roušky na ústech a často i sluchátka na uších.

Přesně před dvaceti lety převezla americká armáda první zajatce do vězení na základně Guantánamo na Kubě. Dosud jím prošlo na osm set lidí různých národností zadržených během války proti terorismu, často bez obvinění a podle výpovědí bývalých členů americké vlády i bez viny. Přes dlouholetou kritiku ale zařízení stále funguje a nyní jsou v něm čtyři desítky vězňů.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že by zahraniční radikály z bojů po boku teroristického hnutí Islámský stát (IS) internovala na své základně Guantánamo na Kubě. Informovala o tom televize ABC News. Republikánský prezident tento měsíc vyzval Evropany, aby se o své zradikalizované občany postarali, ti se ale k Trumpovu návrhu stavějí zdráhavě.