Spojené státy by se měly omluvit vězňům ze své základny v Guantánamu na Kubě a odškodnit je. Vyzvala k tomu irská zvláštní zpravodajka OSN pro protiteroristická opatření a lidská práva Fionnuala Ní Aoláinová, která zařízení navštívila. Zacházení s vězni na základně bylo podle ní kruté, nelidské a ponižující, napsala agentura Reuters.
„Viděla jsem, že po dvou desetiletích věznění je utrpení zadržovaných hluboké a stále trvá,“ uvedla odbornice. Vězni na základně byli podle ní soustavně vystaveni špatnému zacházení, svévolnému věznění a mučení.
Nyní se podle jejího svědectví nachází v táboře zhruba třicet lidí. Vězeňské podmínky se sice v uplynulých letech zlepšily, stále však podle ní nedosahují minimálních mezinárodních standardů. Podle médií na americkou administrativu Joea Bidena roste tlak, aby věznici uzavřela a aby zbylí vězni stanuli před soudem či byli deportováni.
Spojené státy odbornice OSN vyzvala, aby naléhavě nalezly justiční řešení pro vězně na základně. Washington by se podle ní měl také omluvit za své počínání a předložit záruky, že se nebudou podobné činy opakovat. USA však poděkovala, že jí přístup do věznice umožnily. „Jen málo států prokazuje tento druh odvahy,“ uvedla.
Provoz věznice
Věznici na své základně na Kubě Spojené státy zprovoznily v roce 2002 v rámci války proti terorismu. Putovali sem bez soudu a opory v mezinárodních zákonech lidé zadržení v Iráku a Afghánistánu, podezřelí z útoků proti americkým cílům či příslušnosti k radikálním islamistickým skupinám. Spojené státy byly za Guantánamo silně kritizovány.
„Poskytujeme jim lékařskou péči, staráme se o ně dobře. Neexistují obvinění, no možná jsou obvinění, ale nejsou tu důkazy, že se k nim nechováme v duchu ženevských konvencí,“ řekl v roce 2005 tehdejší americký prezident George Bush.
Kritika zaznívala i od demokratů. Ale ani jimi vedené administrativy nedokázaly situaci vyřešit. Postupně se – jak vyplývá ze zprávy OSN – situace zadržovaných zlepšila. Spojené státy se také domluvily se čtyřmi desítkami zemí a vězněné jim předaly. Muži z Guantánama putovali po celém světě – od Albánie, přes Mauretánii a Slovensko po Jemen a Rusko, ale ani to nestačilo.
„Je pravda, že jsem nebyl schopen uzavřít tu zatracenou věc kvůli omezením ze strany Kongresu,“ přiznal Barack Obama v roce 2016. Provoz věznice se navíc prodražoval, na konci svého druhého mandátu jej odhadoval na více než 600 milionů dolarů (12,9 miliardy korun) ročně. Donald Trump Guantánamo zachoval, ale odmítal do něj posílat nové zadržené – třeba členy Islámského státu s občanstvím evropských zemí.
„Vezměte si tyto vězně, které jsme chytili. USA je nedají na Guantánamo na příštích padesát let a nebudou za to platit,“ prohlásil v roce 2019 Trump. Podle odhadů se asi čtvrtina propuštěných později vrátila k terorismu. Víc než polovinu z posledních třiceti zadržovaných už Spojené státy nepovažují za hrozbu. Na svobodu se ale nedostali – Washington je nemá komu předat a na své území je pustit nechce.
