Na Guantánamu přistáli první zadržení migranti

Nahrávám video
Události: USA začaly s vyhošťováním
Zdroj: ČT24

Na Guantánamu na Kubě přistálo prvních deset zadržených migrantů. Podle dostupných informací šlo o členy venezuelského gangu. Na zmíněné americké základně má vzniknout celkem třicet tisíc lůžek pro zatčené. Provedení největší masové deportace v dějinách USA bylo jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa, podle některých analytiků ale akce zaostává za jeho očekáváními a je dělaná hodně „na efekt“.

Aktivitu Trumpovy administrativy pocítil i pětatřicetiletý Jeffrey Lee. Jeho rodina, původem z Koreje, vlastní ve Filadelfii automyčku téměř dvacet let. Po nástupu Trumpa zde agenti imigračního a celního úřadu provedli kontrolu. Podle záběrů na sociálních sítích zadrželi sedm zaměstnanců bez potřebných pracovních dokumentů. „Je velmi těžké o ně najednou přijít. Ne o jednoho či dva, ale velkou část našeho jádra. Bylo to velmi emocionální,“ popsal Lee, který je z události stále otřesený.

Razie proběhla ve čtvrti, kde žije nejvíce Hispánců v jeden a půl milionové Filadelfii. V myčce není o zákazníky nouze. Každý vůz tam ručně osuší a jde o těžkou práci. I proto Lee říká, že kromě přistěhovalců o ni nikdo neměl zájem. „Je velmi těžké najít dobré lidi, kteří pro vás pracují. A my to hned poznáme, už jen podle toho, jak se hýbete, jestli se ukážete ráno v práci. Ne každý má tyto kvality,“ dodal.

Zadržení neměli trestní záznam a podle Jeffreyho Lee tam pracovali deset až patnáct let. I jemu ale hrozí kromě pokuty i vězení.

Razie v automyčce byla jen jednou z mnoha. Ve Spojených státech žije odhadem na třináct milionů lidí, kteří nemají potřebné dokumenty k trvalému pobytu a práci. „Zákon platí pro všechny. Vztahuje se na americké občany a také lidi, kteří sem vstoupí ilegálně. Budete se zodpovídat z porušení našich zákonů,“ varovala americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová.

Přes 8 tisíc zatčených

Nejsledovanější média dostávají od Trumpova nástupu do funkce pozvánky na natáčení zátahů na migranty – zvlášť na hledané zločince. Podle serveru deníku The Arizona Republic chtějí úřady poutat pozornost, kromě televizemi vysílaných operací tak třeba používají k deportacím místo standardních prostředků vojenská letadla a podobnou těžkou techniku. Analytici podle serveru míní, že cílem je potěšit Trumpovy příznivce a naopak zastrašit migranty.

Od Trumpovy inaugurace úřady zatkly přes 8 tisíc osob. Jenže přes čtyři sta z nich se vrátilo domů, a to i proto, že v detenčních střediscích chyběla lůžka. „Potřebujeme Kongres, aby nám pomohl zvýšit financování hraniční stráže a pro imigrační a celní úřad navýšit zadržovací kapacitu,“ informovala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Podle údajů ministerstva vnitřní bezpečnosti přitom jen loni v listopadu za prezidenta Joea Bidena byl průměrný denní počet zadržených migrantů, kteří byli deportováni, dvakrát vyšší než za první dva týdny Trumpovy vlády. Za celé Bidenovo období agenti vyhostili přes 4,5 milionu migrantů. Což je dvakrát víc než za prvního Trumpova mandátu. Na druhou stranu za Bidena přicházelo do USA nelegálně také více lidí než za Trumpa. Za éry prezidenta Baracka Obamy pak úřady deportovaly víc než pět milionů lidí.

Trump je podle informací serveru NBC News z nízkého počtu zadržených migrantů „rozčilený“. Jeho administrativa by musela každý den deportovat přes 2700 lidí, aby za rok dosáhla jednoho milionu. Nejvíce ale zatím dokázala v jednom dni zadržet 1100 lidí, uvádí NBC News, což navíc neznamená, že budou všichni deportováni. Prezident přitom chce za své vlády dostat ze země „miliony a miliony“ lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...