Unesený veterán za narkobarona z Guantánama. Taliban a Američané si vyměnili vězně

Spojené státy se po měsících skrytých vyjednávání dohodly na výměně zajatců s afghánským radikálním hnutím Taliban. Místo uneseného inženýra se po téměř dvaceti letech ve věznici  Guantánamo vrátil do Kábulu jeden z nejvlivnějších narkobaronů a sponzor radikálního islámu. Jeho propuštěním podmínili afghánští vůdci evakuace spolupracovníků americké armády.

Afghánská a americká zahraniční politika našly společnou řeč, a to přesto, že po odchodu spojeneckých vojsk neudržuje žádná západní země s Talibanem oficiální diplomatické styky.  Do Spojených států se nicméně nyní vrátí americký inženýr a bývalý příslušník amerického námořnictva.

„Po dlouhých vyjednáváních s Američany byl z afghánského vězení propuštěn americký občan Mark Frerichs,“ prohlásil ministr zahraničí Talibanu Amir Chán Muttakí. Frerichs v Afghánistánu zhruba deset let pracoval jako inženýr na rozvojových projektech. V lednu 2020 byl v Kábulu unesen a předpokládalo se, že je v rukou nechvalně proslulého klanu Hakkáníů, považovaného za spojence Talibanu. 

Výměnou se na svobodu dostal Bašír Núrzaí, který v minulosti z prodeje heroinu vyzbrojoval islámské bojovníky. Právě obchod s drogami ho dovedl za americké mříže ve věznici na Guantánamu. „Pokud Bůh dá, má výměna vytvoří mírovou cestu mezi Afghánistánem a Spojenými státy,“ prohlásil Núrzaí. Za zdmi Guantanáma v současnosti zůstává poslední Afghánec, blízký spolupracovník Usámy bin Ládina.

Americká strana o vyjednáváních mlčí. Tamní zákonodárci i Frerichsova rodina apelovali na Bílý dům ještě před loňským ústupem amerických vojsk z Afghánistánu. Propuštění zajatců mělo být podmínkou předání moci, stejně jako zachování ženských práv a dalších západních hodnot. „Opakovaně jsem požadoval propuštění Marka Frerichse. Získal jsem podporu vysokých katarských a pákistánských představitelů,“ řekl tehdy zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad.

Ani jedno se po srpnu 2021 nesplnilo. Taliban si po převzetí kontroly stanovil novou podmínku –⁠ dokud se Núrzaí nevrátí domů, Afghánistán neumožní další evakuace bývalých spolupracovníků americké armády. Po odchodu jednotek NATO zemi nestihlo opustit přes šedesát tisíc místních s právem na ochranu ve Spojených státech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 29 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...