Média: Dohoda o vině a trestu se strůjci útoků z 11. září platí

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Rozhodnutí soudu nebylo ještě oficiálně vydáno, na základě svých zdrojů však o něm informují agentura AP a deník The New York Times.

Pentagon oznámil uzavření dohody na konci července. V rámci dohody se k vině přiznali údajný strůjce útoku z 11. září Chálid Šajch Muhammad a jeho komplici Valíd Attaš a Mustafa Ahmad Havsáví. Za přiznání se podle agentury AP muži vyhnuli riziku trestu smrti.

Několik dnů po oznámení dohody ji však ministr obrany Austin zrušil. Dohoda totiž vyvolala silnou kritiku ze strany republikánů. Podle soudce Matthewa McCalla však rozhodnutí ministra přišlo příliš pozdě a Austin neměl pro něj oprávnění.

Podle soudce by tak proces s třemi muži, kteří byli obžalováni za přípravu atentátu v roce 2012, měl pokračovat podle již uzavřené dohody. Soudce však nestanovil kalendář slyšení, uvedl deník The New York Times.

Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř tři tisíce lidí. Dvě civilní letadla unesená islamisty narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii.

K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Taliban. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád talibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu.

Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Talibanem v roce 2021. Vyžádala si skoro dvě stě tisíc lidských životů.

Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna.

Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...