Média: Dohoda o vině a trestu se strůjci útoků z 11. září platí

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Rozhodnutí soudu nebylo ještě oficiálně vydáno, na základě svých zdrojů však o něm informují agentura AP a deník The New York Times.

Pentagon oznámil uzavření dohody na konci července. V rámci dohody se k vině přiznali údajný strůjce útoku z 11. září Chálid Šajch Muhammad a jeho komplici Valíd Attaš a Mustafa Ahmad Havsáví. Za přiznání se podle agentury AP muži vyhnuli riziku trestu smrti.

Několik dnů po oznámení dohody ji však ministr obrany Austin zrušil. Dohoda totiž vyvolala silnou kritiku ze strany republikánů. Podle soudce Matthewa McCalla však rozhodnutí ministra přišlo příliš pozdě a Austin neměl pro něj oprávnění.

Podle soudce by tak proces s třemi muži, kteří byli obžalováni za přípravu atentátu v roce 2012, měl pokračovat podle již uzavřené dohody. Soudce však nestanovil kalendář slyšení, uvedl deník The New York Times.

Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř tři tisíce lidí. Dvě civilní letadla unesená islamisty narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii.

K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Taliban. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád talibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu.

Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Talibanem v roce 2021. Vyžádala si skoro dvě stě tisíc lidských životů.

Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna.

Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
02:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
16:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za 17 let, napsala agentura AFP. Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
08:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Jeden člověk zemřel u města Sumy po útoku na pohřební průvod, píše Ukrajinska pravda. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti stoupl na jedenáct a deset osob se pohřešuje, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
11:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 6 hhodinami

V Kalifornii hrozí výbuch nádrže s toxickou chemikálií

Úřady v jižní Kalifornii se snaží zabránit výbuchu nádrže, ze které uniká nebezpečná chemikálie. Přibližně 40 tisíc lidí bylo evakuováno, napsala agentura AP. Drama se odehrává v závodě na výrobu plastů pro letecký průmysl ve městě Garden Grove.
před 6 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 10 hhodinami
Načítání...