Média: Dohoda o vině a trestu se strůjci útoků z 11. září platí

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Rozhodnutí soudu nebylo ještě oficiálně vydáno, na základě svých zdrojů však o něm informují agentura AP a deník The New York Times.

Pentagon oznámil uzavření dohody na konci července. V rámci dohody se k vině přiznali údajný strůjce útoku z 11. září Chálid Šajch Muhammad a jeho komplici Valíd Attaš a Mustafa Ahmad Havsáví. Za přiznání se podle agentury AP muži vyhnuli riziku trestu smrti.

Několik dnů po oznámení dohody ji však ministr obrany Austin zrušil. Dohoda totiž vyvolala silnou kritiku ze strany republikánů. Podle soudce Matthewa McCalla však rozhodnutí ministra přišlo příliš pozdě a Austin neměl pro něj oprávnění.

Podle soudce by tak proces s třemi muži, kteří byli obžalováni za přípravu atentátu v roce 2012, měl pokračovat podle již uzavřené dohody. Soudce však nestanovil kalendář slyšení, uvedl deník The New York Times.

Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř tři tisíce lidí. Dvě civilní letadla unesená islamisty narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii.

K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Taliban. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád talibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu.

Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Talibanem v roce 2021. Vyžádala si skoro dvě stě tisíc lidských životů.

Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna.

Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě.
před 29 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami
Načítání...