Média: Dohoda o vině a trestu se strůjci útoků z 11. září platí

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Rozhodnutí soudu nebylo ještě oficiálně vydáno, na základě svých zdrojů však o něm informují agentura AP a deník The New York Times.

Pentagon oznámil uzavření dohody na konci července. V rámci dohody se k vině přiznali údajný strůjce útoku z 11. září Chálid Šajch Muhammad a jeho komplici Valíd Attaš a Mustafa Ahmad Havsáví. Za přiznání se podle agentury AP muži vyhnuli riziku trestu smrti.

Několik dnů po oznámení dohody ji však ministr obrany Austin zrušil. Dohoda totiž vyvolala silnou kritiku ze strany republikánů. Podle soudce Matthewa McCalla však rozhodnutí ministra přišlo příliš pozdě a Austin neměl pro něj oprávnění.

Podle soudce by tak proces s třemi muži, kteří byli obžalováni za přípravu atentátu v roce 2012, měl pokračovat podle již uzavřené dohody. Soudce však nestanovil kalendář slyšení, uvedl deník The New York Times.

Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř tři tisíce lidí. Dvě civilní letadla unesená islamisty narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii.

K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Taliban. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád talibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu.

Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Talibanem v roce 2021. Vyžádala si skoro dvě stě tisíc lidských životů.

Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna.

Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
17:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 20 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Po celé zemi budou dalších sedm dní vlajky na půl žerdi na uctění památky obětí.
03:56Aktualizovánopřed 52 mminutami

Do muniční iniciativy je třeba sehnat 3,6 miliardy eur, uvedl zdroj z NATO

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.
před 1 hhodinou

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentura Reuters napsala o dronech mexických drogových kartelů a o tom, že americké ministerstvo obrany podniklo akci, kterou je zneškodnilo.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pálení izraelských vlajek, rakve pro generály USA. Írán oslavuje výročí revoluce

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud odmítl žalobu na Kellyho kvůli výzvě k neuposlechnutí nelegálních rozkazů

Velká porota v USA odmítla obžalovat demokratického senátora Marka Kellyho a pět jeho stranických kolegů, kteří před časem vyzvali příslušníky armády a zpravodajských služeb, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ten dané politiky označil za zrádce. Šéf Pentagonu Pete Hegseth usiloval o degradaci Kellyho, který sloužil v námořnictvu. Kelly zároveň oznámil, že zvažuje prezidentskou kandidaturu v roce 2028.
před 2 hhodinami
Načítání...