Taliban zahájil oslavy tříletého výročí uchopení moci nad Afghánistánem. Jeho nástup umožnilo stažení spojeneckých vojsk, islamistické hnutí slaví dění léta 2021 jako vojenské vítězství. Na mezinárodním poli se mu ale zatím nedostalo uznání, zápolí s kritickou humanitární situací a sklízí kritiku za potlačování práv žen.
Slavnostní přehlídka ozbrojených složek hnutí Taliban na bývalé americké základně Bagrám má mimořádný symbolický význam. Základna, kde přebývali i čeští vojáci, leží čtyřicet kilometrů od metropole Kábul a byla jednou z nejdůležitějších spojeneckých bašt v zemi. Taliban se na ní chlubí ukořistěnými západními zbraněmi i technikou. Stav země ale mnoho důvodů k oslavám nedává.
„Více než polovina obyvatel, tedy 23,7 milionu lidí, potřebuje letos humanitární pomoc. To je třetí nejvyšší číslo na světě. Polovina obyvatel žije v chudobě. Čtvrtina Afghánců neví, jak se dostane k dalšímu jídlu. A tři miliony dětí jsou akutně ohroženy hladem,“ shrnula ředitelka Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Lisa Doughtenová.
„Ceny se oproti dřívějšku snížily, ale jelikož nemáme peníze, ani se nechodím dívat, co kolik stojí. Když nemáme peníze, k čemu by to bylo?“ postěžoval si jeden z obyvatel Kábulu.
Lidská práva
Taliban tvrdě potlačuje práva národnostních menšin i svých obyvatel. Nejhůře postižené jsou ženy a dívky. Radikálové jim často zakazují i nejzákladnější vzdělání – střední a vysoké školy jsou pro ně zcela nedostupné. „Ve velkých městech mohou ženy chodit do škol do šesté třídy a pak už nic,“ přiblížil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), který má s Afghánistánem osobní zkušenost.
„Před třemi lety mohly ženy v Afghánistánu technicky usilovat o post prezidenta. Dnes nemohou rozhodnout ani o tom, zda půjdou na nákup,“ přiblížila vedoucí pobočky OSN pro Afghánistán Alison Davidianová.
„Ženy nemohou chodit do práce, takže polovina populace nepracuje mimo svůj domov,“ dodal Vobořil. Mnohdy bez svolení nesmí ženy ani opustit domov a ulice kontroluje všemocná mravnostní policie.
Nedostatek lidí
Taliban zatím stále využívá k chodu institucí úředníky z období, než se chopil moci. Postrádá totiž dostatek kvalifikovaného personálu, kterým by je nahradil. Kvůli nedostatku lidí už Taliban minulý měsíc zrušil řadu velvyslanectví a konzulátů.
„Zastupitelské úřady v Londýně, Belgii, Bonnu, Švýcarsku, Rakousku, Francii, Itálii, Řecku, Polsku, Švédsku, Norsku, Kanadě a Austrálii přestávají potvrzovat dokumenty, vydávat pasy i víza a jejich rozhodnutí dál nebudou ministerstvem zahraničí brána v potaz,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí hnutí Taliban Ahmad Takal.
Mezinárodní uznání
Vláda Talibanu stále nedosáhla mezinárodního uznání od řady států. Projevilo se to i na oslavách v Bagrámu, ze zahraničních hostů se dostavili jen zástupci Číny a Íránu.
„Chápou, že bez mezinárodního uznání se těžko posunou dál. A řekla bych, že o něj zcela jistě stojí. Chápou ale, jak obtížné je ho dosáhnout, když nesplňují mezinárodní standardy,“ vysvětlila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro Afghánistán Roza Otunbayevová.
Radikální hnutí financuje fungování země penězi zvenčí. Zahraniční pomoc představuje plnou třetinu hrubého domácího produktu Afghánistánu. Jen za loňský rok poskytlo OSN na fungování humanitárních a rozvojových organizací téměř čtyři miliardy dolarů. Paradoxně, celé tři čtvrtiny pocházejí ze Spojených států.
Odchod spojenců z Afghánistánu před třemi lety proběhl ve značném spěchu a provázely ho zmatky. Poznamenal ho navíc sebevražedný útok na letišti, při kterém zahynulo čtrnáct amerických vojáků. Zemi tehdy museli opustit i čeští vojáci a jejich spolupracovníci.
