Taliban vyhlásil v Afghánistánu válku drogám. Zakázal pěstování máku i výrobu opia a pervitinu. Závislé, kteří žijí na ulicích, v raziích přesouvá do přeplněných odvykacích center. Maková pole však byla ve válkou poznamenané zemi na hranici ekonomického kolapsu jediným zdrojem obživy pro část tamních zemědělců, kteří nyní nemají pro svá vyprahlá pole alternativu. Produkce opia v Afghánistánu přitom paradoxně roste. Do výroby a pašování jsou zapojeni příslušníci Talibanu, islamistického hnutí, které zákaz samo vydalo.
Americké vojáky vystřídali drogově závislí. Taliban v boji proti opiu využívá bývalou základnu
Most Púl Suchta v Kábulu byl centrem drogové závislosti. Mezi polštáři, pytli s pískem, hromadami odpadků, injekčních stříkaček a výkalů bylo možné vidět stovky dřepících mužů. Závislí Kábulané tam žili stranou pohledů, spolu se psy, kteří v ohromném zápachu hledali zbytky jídla. Nad jejich hlavami proudila doprava, pouliční prodejci nabízeli zboží a dojíždějící spěchali na autobus.
Závislost na drogách je jedním z palčivých problémů Afghánistánu. Podle odhadů amerického Úřadu pro mezinárodní protidrogové záležitosti a prosazování práva je v zemi s přibližně 40 miliony obyvatel závislých zhruba 3,5 milionu lidí.
Poté, co se v roce 2021 po odchodu amerických vojsk znovu chopilo moci radikální islamistické hnutí Taliban, se už tak špatná situace ještě zhoršila. Afghánská ekonomika se ocitla na pokraji zhroucení kvůli bezpečnostním problémům a ztrátě mezinárodní podpory.
Pod mostem Púl Suchta v Kábulu žily stovky drogově závislých
Více než půl milionu lidí v důsledku mocenských změn přišlo o práci. Podle odhadů Světové banky míra nezaměstnanosti v Afghánistánu vzrostla v roce 2022 na 25 procent. V tíživé životní situaci se řada Afghánců obrátila k drogám.
Taliban, který se zaštiťuje islámskými hodnotami, po převzetí moci zavedl přísné restrikce, které omezují svobody mnoha obyvatel. Například vytlačil ženy z veřejného života, zakázal hudbu a vyhlásil také boj proti závislostem.
Pod most Púl Suchta se proto vydali noví strážci náboženské „morálky“. „Byl jsem pod mostem a snažil se sehnat nějaké drogy, když jsem ucítil, jak mě zezadu chytla ruka. Byl to Taliban. Přišli nás odvést,“ popsal BBC Mohamed Omar, který byl spolu s ostatními odvezen do odvykacích center. Mnohdy za použití násilí.
Vedení Kábulu se snaží oblast proměnit, v únoru proto například nedaleko pořádalo akci, která měla propagovat čtení. Nechvalně proslulé podmostí pak vyklidilo. Kromě odpadků odvezli i desítky těl lidí, kteří pod mostem Púl Suchta zemřeli. „Naplnili jsme 359 nákladních aut odpadem a našli 59 těl, která byla v této oblasti pohřbena,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa zástupce vedoucího kábulské samosprávy Rafiullah Ahmadzai.
Po identifikaci byly ostatky převezeny na hřbitov na jihu Kábulu, spolu s nimi byla pochována i další těla. „Za poslední tři měsíce zde bylo pohřbeno 104 těl. Dva nebo tři byli lidé, kteří zemřeli při dopravních nehodách, ale zbytek byli všichni naši mladí muži z venkova, kteří trpěli špinavou drogovou závislostí. O život přišli z důvodů, jako je zima a nedostatek zázemí,“ řekl Svobodné Evropě vedoucí kulturních záležitostí kábulské samosprávy Waligul Jawad.
Odvykací centrum v bývalé vojenské základně
Omara, stejně jako další obyvatele podmostí, převezli bojovníci Talibanu do bývalé americké vojenské základny, která nyní slouží jako odvykací centrum. Kapacita této nemocnice o tisíci lůžkách je nyní více než trojnásobně překročena. V únoru proto bylo otevřeno nové zařízení s pěti tisíci lůžky. V zemi, kde se s drogami potýká asi desetina populace, však jde o kapku v moři.
Při přijetí následuje prohlídka, po drogách pracovníci center pátrají v šatech, botách i ústech. Poté jsou pacienti odvedeni do sprch, oholeni a dostanou košile a široké kalhoty. Pobyt trvá 45 dní, v některých případech může být prodloužen až na tři měsíce. Jeho hlavním účelem je totální abstinence.
Pracovníci odvykacího centra holí uživatele drog zadrženého při zátahu Talibanu
Omar, vyhublý stejně jako muži okolo něj, popsal život, který vedl před upadnutím do závislosti. „Jeden den jsem byl v Dubaji, druhý den v Turecku a někdy v Íránu. Cestoval jsem po světě jako stevard u společnosti Kam Air a často jsem měl v letadle VIP hosty, například bývalé prezidenty,“ řekl BBC. O práci přišel, když Kábul padl.
„V této skupině je mnoho odborníků. Chytří, vzdělaní lidé, kteří kdysi měli dobrý život. Ale potíže v naší společnosti, chudoba a nedostatek pracovních míst způsobily, že hledali únik,“ přiblížil jeden z lékařů nemocnice.
Omar se během svého pobytu rozhodl, že svůj život opět změní. Neexistuje však žádná jistota, že u těchto pacientů nedojde k recidivě. „Neměli bychom se soustředit pouze na most Púl Suchta v Afghánistánu. Celý Afghánistán je jako Púl Suchta,“ řekl expert na boj proti drogám Rahimullah Alokozai.
Detoxikační oddělení nemocnice Avicenna v Kábulu
Zákaz pěstování znamená pro mnohé farmáře ztrátu obživy
V rámci svého boje proti drogám zakázal Taliban v roce 2021 také výrobu opia, pěstování máku a sběr chvojníku, rostliny, ze které se získává efedrin, používaný při výrobě pervitinu. Podle vysokých představitelů islamistického hnutí šlo o etické rozhodnutí, neboť opium a pervitin jsou „nebezpečím pro svět“.
Zaskočili tím však zemědělce v srdci Afghánistánu, kde se mák pěstuje. Trh s narkotiky přináší zemi velké množství peněz. Zatímco v roce 2019 vyvezla země legální produkty v celkové hodnotě 870 milionů dolarů, nelegální vývoz opiátů dosáhl podle odhadů 1,2 až 2,1 miliardy dolarů.
Mezinárodní obchod přitom od roku 2021 z velké části ustal. Opium a pervitin se tak staly pro mnohé obyvatele některých provincií jediným zdrojem příjmů. „V zemi, kde minimální mzda ve veřejném sektoru nedosahuje ani 60 dolarů měsíčně, může sběr chvojníku vynést 30 dolarů denně, což je sice pracné, ale nevyžaduje to žádné zvláštní dovednosti ani investice,“ napsal server Foreign Policy.
Farmáři se navíc potýkají s nedostatkem vláhy. Například v provincii Kandahár vyschly všechny řeky i říčky. Jediným znakem přítomnosti vody jsou občasné solární panely, které zemědělci využívali k pohánění pump na čerpání vody z podzemí.
Zavlažovali jí mák. Tato rostlina sice nemá v Afghánistánu dlouhou tradici, přesto však vytlačila plodiny jako pšenice, kukuřice, ječmen, rýže nebo bavlna. Mák je totiž méně náročný na podmínky a přináší mnohem vyšší výnosy. Také převoz cenné opiové pryskyřice je značně jednodušší než transport velkých objemů plodin nebo dobytka. Afghánská ekonomika se proto během let přeorientovala právě na produkci máku.
Příslušníci Talibanu ničí makové pole v Kandaháru
„Pole jsou teď k ničemu,“ řekl listu Wakil Ahmad. „Přišli jsme o všechno. Nemáme žádnou jinou možnost. Nemůžeme pěstovat nic jiného.“ Pokud by se rozhodl zakázané rostliny opět vysadit, hrozila by mu pokuta a vězení.
Přesto od převzetí moci Talibanem produkce opia v Afghánistánu vzrostla. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu šlo v roce 2022 o 32procentní nárůst. Stoupá také množství zpracovaného chvojníku, které se odehrává ve stovkách pervitinových laboratoří rozsetých po celé zemi.
Do obchodu s narkotiky je zapojený i Taliban
Na produkci a prodeji drog se přes zákaz podílí samotný Taliban. Pouliční dealer Khalid popsal Foreign Policy, že do Kábulu se drogy dostávají oblastí nedaleko letiště. „Spousta talibanců“ podle něj prodává menším dealerům narkotika ve velkém.
Myšlence, že Taliban ustoupil od obchodu s drogami, se vysmál. Přestože je obtížné do hlavního města látky propašovat, existují v něm podle něj „velkoobchody“, ve kterých jsou kilové balíčky drog označeny pečetí islamistického hnutí. Právě proto prochází kontrolními stanovišti bez větších problémů, domnívá se.
Existují i další indicie, že pěstování a výroba pokračují pod kontrolou Talibanu. Někteří zemědělci z jižních provincií země v říjnu řekli Rádiu Azádi, že jim bylo povoleno pokračovat ve sklizni. V Indii pak v lednu odhalili skupinu pašeráků heroinu, kterou řídili afghánští státní příslušníci.
Podle analytiků však nepřerušené dodávky samy o době nedokazují, že se mák v Afghánistánu nadále pěstuje. Obvykle trvá dva roky, než se snížení zásob projeví na ulici. Pokračující obchod s drogami však stojí v rozporu s tvrzením představitelů Talibanu, že bylo veškeré opium v zemi vymýceno.
