Sebevražední atentátníci zůstávají součástí vojenské strategie Talibanu, píše Svobodná Evropa

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Při vítězné přehlídce po převzetí moci v Afghánistánu v srpnu letošního roku talibové předvedli své sebevražedné atentátníky i výbušninami napěchované vesty. Přehlídka vyvolala pobouření mezi mnohými Afghánci, podle nichž mají talibanské sebevražedné útoky za následek stovky zabitých civilistů.

Ozbrojenci rovněž oznámili vytvoření nové „mučednické brigády“ tvořené sebevražednými atentátníky. Experti tento krok označili za pokus přetvořit tyto bojovníky v elitní jednotku připravenou chránit novou vládu Talibanu.

„Současné vedení Talibanu se snaží dát zpětně sebevražedným atentátům nový význam, který mu pomůže transformovat decentralizované povstání na jednotnou vládu,“ říká David Edwards, profesor antropologie na americké Williams College.

Říká, že cílem nové brigády sebevražedných atentátníků je „poskytnout legitimitu vedení Talibanu v době, kdy se snaží vyvolat zdání vlády s pravidelnou armádou pod svým velením, a ne jen skrývajících se násilnických živlů“.

Edwards si všímá také toho, že údajní sebevražední atentátníci Talibanu jsou „členy elitních kádrů, kteří defilovali v hierarchickém pořadí a barevných uniformách, což dokládá různé typy sebevražedných atentátníků a jejich funkci“.

Bránit za každou cenu

V říjnu Taliban oznámil, že rozmístí svou „mučednickou brigádu“ podél hranice s Tádžikistánem. Tento krok přišel v době napětí mezi vládami Talibanu a Dušanbe, které hnutí obvinilo z usurpace moci v Afghánistánu.

Velitel brigády Abdul Básid Badár řekl v říjnu stanici RFE/RL, že sebevražední atentátníci jsou „připraveni bránit naši zemi za každou cenu“. „Tato brigáda je připravena k nasazení na našich hranicích, kdykoli dojde k bojům nebo ohrožení,“ uvedl s tím, že jeho jednotka byla vybavena zbraněmi vyrobenými v USA a Rusku.

Úřadující ministr vnitra Talibanu Sirádžuddín Hakkání uspořádal minulý měsíc v luxusním hotelu v Kábulu akci pro rodiny sebevražedných atentátníků. Během shromáždění chválil sebevražedné atentátníky za jejich „oběť“, přičemž jejich rodinám slíbil půdu a peníze. Hakkání je vůdcem nechvalně proslulé skupiny síť Hakkání – odnože Talibanu, kterou Spojené státy považují za teroristickou organizaci.

„Chci pro rodiny našich mučedníků udělat něco, co bude mít dlouhodobý dopad na celou zemi,“ říká Hakkání na zvukové nahrávce svého projevu z 18. října, kterou RFE/RL získala. „Rád bych jim dal pozemek a speciální kartu, která je identifikuje jako členy rodin našich mučedníků, aby jejich postavení bylo ještě vyšší než naše.“

Hakkání se snažil hájit používání sebevražedných atentátníků tím, že podle něj bez bojovníků usilujících o mučednickou smrt Taliban „nebude schopen bojovat proti nevěřícím“, za které považuje zahraniční vojáky a bývalou afghánskou vládu.

Hovořil také o tom, že sebevražedné atentáty ospravedlňuje náboženství. Připomněl sebevražedný útok na hotel Intercontinental v lednu 2018, při kterém zahynulo čtyřicet lidí. Velitel, který útok vedl, „mě pozdravil a přísahal, že prorok Mohamed osobně vede jejich operaci“, řekl Hakkání. V reakci na to někteří z publika plakali a mnozí volali Alláhu Akbar čili Bůh je velký.

Edwards říká, že Taliban „učinil z taktiky sebevražedných bombových útoků středobod svého ideologického hlásání a samotnou sebevražednou vestu ve svůj ústřední symbol“.

Novinář Sami Júsafzáí, který píše o Talibanu od jeho vzniku v 90. letech, říká, že velebením sebevražedných atentátníků si Taliban odcizuje jak Afghánce, kterým chce vládnout, tak mezinárodní společenství, které potřebuje k překonání ekonomické a humanitární krize.

„Místo toho, aby se Afghánci snažili sjednotit narativem o míru po vítězné válce, si chtějí vychutnávat to, co považují za svou slávu. Oslavují taktiku typu sebevražedných bombových útoků, které zabily a zmrzačily mnoho afghánských civilistů,“ říká.

V názoru se neshodují

Podotýká však, že Taliban není v používání sebevražedných atentátníků coby pilíře své politické strategie jednotný. „Glorifikace sebevražedných atentátů je něco, čemu se příčetné hlasy uvnitř Talibanu chtěly vyhnout, protože jim to brání získat podporu doma i legitimitu v zahraničí,“ říká Júsafzáí.

V talibanské výhradně mužské vládě převládají veteráni-stoupenci tvrdé linie a loajalisté, z nichž mnozí jsou na sankčních seznamech OSN a Spojených států kvůli vazbám na teroristy. Vládu, kterou téměř výhradně tvoří paštunští duchovní, neuznala dosud žádná země.

Taliban není jedinou skupinou využívající sebevražedné atentátníky. Konkurenční extremistická skupina Islámský stát-Chorásán, která vede čím dál intenzivnější válku s Talibanem, provedla řadu sebevražedných atentátů zaměřených na šíitskou menšinu i nový afghánský kabinet.

Afghánci, kteří doufali, že převzetí moci Talibanem bude znamenat konec desetiletí válek, se nyní připravují na další násilí, včetně sebevražedných bombových útoků. Dne 2. listopadu bylo zabito nejméně 19 lidí, včetně velitele Talibanu při pumovém útoku na vojenskou nemocnici v Kábulu. K odpovědnosti za útok se přihlásili bojovníci Islámského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled