Bagrám

Taliban zahájil oslavy tříletého výročí uchopení moci nad Afghánistánem. Jeho nástup umožnilo stažení spojeneckých vojsk, islamistické hnutí slaví dění léta 2021 jako vojenské vítězství. Na mezinárodním poli se mu ale zatím nedostalo uznání, zápolí s kritickou humanitární situací a sklízí kritiku za potlačování práv žen.

Při útoku sebevražedného útočníka, ke kterému se přihlásil Taliban, přišlo před deseti lety o život pět příslušníků Armády České republiky. Byla to její dosud největší ztráta. Čeští vojáci působili v zemi skoro dvě dekády, prošli řadou bojových operací. Ze země spolu se spojenci odešli před třemi lety.

Čeští vojáci se z mise v Afghánistánu začali stahovat už letos v květnu. V zemi tak působili celkem devatenáct let, šlo o jejich historicky nejdelší nasazení v zahraničí. Během výkonu práce jich za tu dobu zemřelo čtrnáct.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Po dvaceti letech opustila afghánskou základnu Bagrám americká armáda a síly NATO a předaly ji místním jednotkám. Letištní komplex byl výchozím bodem rozsáhlé vojenské operace, kterou Spojené státy odstartovaly po útocích z 11. září 2001. S odchodem aliančních vojsk sílí vliv Talibanu, jehož svržení bylo jedním z cílů invaze. Tajné služby odhadují brzký pád afghánské vlády.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Vojáci mezinárodní aliance z Afghánistánu zřejmě neodejdou do konce dubna a nedodrží tak termín, na němž se domluvilo povstalecké hnutí Tálibán se Spojenými státy. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odvoláním na čtyři vysoce postavené představitele NATO. Zároveň upozornila, že takový krok by mohl vyvolat napjaté vztahy s povstalci.

Vojáci v rámci mise Evropské unie v africkém Mali cvičí šest stovek nových příslušníků tamní armády. Koncem ledna mají být připraveni k boji s islamistickými povstalci. Instruktory při výcviku v terénu chrání český kontingent. Češi také mají na starosti ostrahu dvou hlavních spojeneckých základen.

Půlroční podmíněný trest, který dostal Jiří Kopřiva za letáky oslavující smrt českých vojáků v Afghánistánu, neplatí. Pražský vrchní soud vyhověl odvolání státního zástupce, zrušil rozsudek a vrátil věc k novému projednání. Prokuratura nesouhlasila s tím, že byl Kopřiva potrestán za schvalování trestného činu a za podněcování, nikoliv za podporu a propagaci terorismu. Pro muže žádá pětileté vězení.

Před dvěma lety v Afghánistánu zabil sebevražedný atentátník české vojáky Martina Marcina, Kamila Beneše a Patrika Štěpánka. Sourozenec posledně jmenovaného Filip Štěpánek vstoupil po jeho smrti do armády. Přes osm měsíců slouží u mechanizovaného praporu v Táboře, tedy ve stejné jednotce jako jeho padlý bratr.

Od roku 2002 operují čeští vojáci v Afghánistánu. Letos jich je v zemi vůbec nejmenší počet. Velká část se jich stáhla v březnu, kdy jim skončila mise na základně v Bagrámu. Návrat vojáků zpět do vlasti koordinují armádní logistici, a ti ve čtvrtek převzali ministerské ocenění za zásluhy.

Česká armáda koncem března ukončila střežení základny Bagrám v Afghánistánu. Na misi se vystřídaly dva tisíce vojáků, osm jich padlo. V pátek do Česka armáda přepravila velkokapacitním letounem Ruslan část materiálu strážní roty. Mise armády v Afghánistánu ale nadále pokračuje, v zemi jsou čeští lékaři nebo výcvikové jednotky.

Česká armáda na konci března ukončí po více než šesti letech ostrahu spojenecké letecké základny Bagrám v Afghánistánu. Na místě to novinářům na dotaz řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který vojáky navštívil. Armáda se v Afghánistánu nově soustředí na výcvik afghánských speciálních sil, do země pošle také lékaře. Strážní rota má v současné době asi 170 vojáků. Při ostraze spojenců zahynulo v uplynulých letech několik českých vojáků.

Před rokem zahynuli v Afghánistánu tři čeští vojáci. Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek se stali oběťmi útoku sebevražedného atentátníka v okolí největší spojenecké letecké základny Bagrám. Starší bratr jednoho ze zesnulých Patrika Štěpánka plní svůj slib, který Patrikovi dal. Prvního října nastupuje do armády. Čeká ho tříměsíční kurz základní přípravy.

První z několika pietních akcí určených vzpomínce na tři české vojáky zabité v Afghánistánu proběhla krátce před polednem v Táboře. Patrik Štěpánek, Martin Marcin a Kamil Beneš zemřeli po sebevražedném útoku atentátníka přesně před rokem, 5. srpna 2018 u letecké základny Bagrám.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) navštívil Afghánistán, kde hovořil s afghánskými politiky včetně premiéra Abdulláha Abdulláha. Ocenil také české vojáky. Neklidnou, rozdělenou zemi čekají za dva měsíce klíčové prezidentské volby. Začátek Petříčkovy návštěvy ve čtvrtek zkomplikovaly útoky v Kábulu, k nimž se přihlásilo radikální hnutí Taliban. Zemřelo dvanáct lidí.

Následkem sebevražedného atentátu zemřelo 8. července 2014 v okolí afghánské základny Bagrám pět českých vojáků. Byla to největší jednorázová ztráta české armády v mírových misích. Četaře Iva Klusáka, desátníka Libora Ligače, desátníka Jana Šenkýře, rotmistra Davida Beneše a rotmistra Jaroslava Lieskovana následně prezident vyznamenal medailí Za hrdinství in memoriam.

Tři Američané zahynuli při pondělním útoku na americký vojenský konvoj nedaleko letecké základny Bagrám v Afghánistánu. Původně média s odvoláním na oficiální zdroje informovaly o čtyřech mrtvých. Jeden muž, který byl uváděn mezi oběťmi, utrpěl podle podle agentury zranění a je naživu.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Loni v srpnu zažili čeští vojáci v Afghánistánu druhý nejkrvavější den od začátku svého angažmá v zemi. Dokument reportéra ČT Karla Rožánka a režiséra Davida Slabého Krvavý Bagrám teď připomíná osudy tří padlých vojáků. Sledovat jste ho mohli ve středu 2. ledna v rámci speciální Devadesátky ČT24.