První z několika pietních akcí určených vzpomínce na tři české vojáky zabité v Afghánistánu proběhla krátce před polednem v Táboře. Patrik Štěpánek, Martin Marcin a Kamil Beneš zemřeli po sebevražedném útoku atentátníka přesně před rokem, 5. srpna 2018 u letecké základny Bagrám.
Slavnostním nástupem, modlitbou a zpěvem svatováclavského chorálu si tragickou událost z loňského srpna jako první připomněli vojáci 42. mechanizovaného praporu v Táboře, kde sloužili také jejich před rokem zabití kolegové. Pietní akt se odehrál přímo v areálu táborských kasáren.
Podle kaplana mechanizovaného praporu Petra Hašky je nutné si podobné události připomínat. „Je důležité si uvědomovat naši konečnost a to, že v armádě to není výjimečné. Je patřičné si vzpomenout na to, že někdo dokáže obětovat život za jiné,“ prohlásil kaplan. Dodal, že zástupci táborského praporu se v pondělí a v úterý vydají navštívit pozůstalé zemřelých vojáků. Chtějí také uctít jejich památku na místech, kde jsou pohřbeni.
Útok se odehrál v neděli 5. srpna 2018 ráno místního času při hlídce několik kilometrů od letecké základny Bagrám, jejíž okolí vojáci střežili. V Afghánistánu aktuálně slouží 345 českých vojáků. V bojových operacích tam zatím zahynulo 14 českých vojáků.
Podívejte se na dokument reportéra ČT Karla Rožánka a režiséra Davida Slabého
Sebevražedný útok nastal kolem půl sedmé ráno místního času, když čeští, afghánští a američtí vojáci plnili úkol poblíž spojenecké základny Bagrám.
V boční ulici narazila šestičlenná hlídka na mladíka, na kterého začal štěkat služební pes. Americký voják zaklekl, zatímco trojice Čechů se k podezřelému začala přibližovat. V tu chvíli se mladík odpálil a všechny tři české vojáky zabil. Američan a dva příslušníci afghánské armády utrpěli zranění.
„Naši vojáci měli tu smůlu, že byli k útoku nejblíže,“ řekl zástupce ředitele Společného operačního centra českého ministerstva obrany Štefan Muránský. Padlí – Martin Marcin (36), Kamil Beneš (28) a Patrik Štěpánek (25) – byli příslušníky 42. mechanizovaného praporu v Táboře.
Ministr obrany je in memoriam povýšil do hodností štábních praporčíků, dostali nejvyšší resortní vyznamenání Kříž obrany státu a prezident Miloš Zeman je 28. října vyznamenal medailí Za hrdinství.
Návrat těl padlých vojáků do České republiky se uskutečnil za velkého zájmu veřejnosti, na letišti v Ruzyni na ně čekaly rodiny i představitelé armády a státu včetně prezidenta Miloše Zemana. Památku padlých vojáků připomnělo také 8000 sirén, které se na 140 sekund rozezněly po celé ČR. V době příletu vojenského speciálu, který doprovázely stíhačky Gripen, se rozezněly zvony katolických kostelů a chrámů v Praze. Velkou účast měly také pohřby všech tří mužů.
Na útok reagoval výrazně také náčelník českého generálního štábu Aleš Opata. „Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ řekl 10. srpna generál se zkušenostmi z mnoha zahraničních misí. V polovině října pak Lidové noviny napsaly, že české speciální síly zabily jednoho z organizátorů útoku a dalšího zajaly. Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci zveřejnění informace kritizovali s tím, že může ohrozit další české vojáky či místní spojence.
Ve stejný den, kdy byly zveřejněny informace v LN, se stali čeští vojáci terčem dalšího útoku, když na jejich obrněný automobil atentátníci zaútočili vozidlem naloženým výbušninami. Pět Čechů bylo zraněno, jeden vážně. Podle Opaty útok nemířil konkrétně na české vojáky, ale na kolonu koaličních vozidel. Necelý týden poté, 22. října 2018, se pak čtvrtou loňskou obětí z řad Čechů stal psovod Tomáš Procházka. Na základně Šindánd v provincii Herát ho z dálky zastřelil afghánský voják.
Za 17 let nasazení české armády v Afghánistánu zahynulo 14 českých vojáků, prvního připravila o život lavina kamení a bahna v květnu 2007. První ztrátou při útoku byla smrt vojenského policisty v březnu 2008. Nejtragičtějším dnem byl v Afghánistánu 8. červenec 2014, kdy také na hlídku v okolí základny Bagrám zaútočil sebevražedný atentátník. Na místě zemřeli čtyři Češi, dva afghánští policisté a několik civilistů. Páty český voják podlehl 14. července zraněním v nemocnici v Praze.
Mise v Afghánistánu stála českou armádu životy největšího počtu mužů, během nasazení v zahraničí ale zemřeli vojáci také v Iráku, Bosně nebo Kosovu. Většinou ovšem při nehodách, například koncem října 1998 zahynula tříčlenná posádka vrtulníku Mi-17 českého kontingentu mezinárodních sil SFOR, který se zřítil nedaleko hercegovského města Tomislavgrad. Největší ztráta spojená s bojovými operacemi před Afghánistánem postihla české vojáky v srpnu 1995, když při chorvatském ostřelování pozorovacího stanoviště OSN poblíž města Gospič zahynuli dva muži.
