Přes tisíc afghánských vojáků ustoupilo před Talibanem do Tádžikistánu

Nahrávám video

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Územní zisky i apetit Talibanu rostou s pokračujícím stahováním vojáků koalice vedené Spojenými státy. Například hlavní americkou základnu Bagrám už od pátku střeží afghánští vojáci. Radikální hnutí nedávno obsadilo provincii Wardak. Zahraničním novinářům na tamní základně Sultan Chíl předváděl Taliban získané zbraně.

Islamisté nepochybují o budoucích úspěších a někteří velitelé mluví o likvidaci civilní afghánské vlády, byť oficiálně to politika Talibanu není. Od května radikálové ovládli třetinu z více než čtyř set okresů. Pod obnovenou mocí Talibanu žije už více Afghánců než na vládních územích.

Více než tisíc vojáků na severu země raději v neděli překročilo hranici do Tádžikistánu, než aby bránili civilní správu. Stovky afghánských vojáků odešly do Tádžikistánu i v pondělí ráno. Podle stanice BBC do bývalé sovětské republiky odešlo v posledních dnech nejméně šestnáct stovek příslušníků afghánských bezpečnostních sil.

Afghánští vojáci překročili hranici s povolením Tádžikistánu, podle vysokého afghánského důstojníka si přechod hranice vynutily okolnosti. „Taliban je odřízl od všech cest, takže nemohli dělat nic jiného než překročit hranici,“ sdělil agentuře Reuters.

Nyní je to na Afgháncích

Civilní obyvatelé, kteří nesouhlasí s přísnou islámskou ideologií Talibanu, nemají jinou možnost než utéct. Podle afghánského prezidenta už jsou takových rodin desítky tisíc. Tádžikistán zvažuje vybudování uprchlického tábora. Bezpečnostní rada této bývalé sovětské republiky navíc rozhodla vyslat k hranicím s Afghánistánem další vojenské jednotky.

Tádžický prezident Rachmon nařídil mobilizaci dvaceti tisíc vojáků v záloze, kteří budou vysláni na afghánskou hranici, aby tam bránili jejímu ilegálnímu přecházení.

Západní bezpečnostní experti nejsou přesvědčeni, že Taliban zabrání opětovnému vzestupu ještě extremističtějších al-Káidy a takzvaného Islámského státu. „Bude to skutečně občanská válka. Ukázali jsme jim lepší život a nyní je na Afgháncích, aby o ten lepší život zabojovali, jinak upadnou zpět pod nadvládu Talibanu,“ nechal se slyšet bývalý náčelník britského generálního štábu lord Richard Dannatt. 

Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti se situací na hranici vyjádřil podle Kremlu připravenost pomoci Tádžikistánu, kde má Rusko vojenskou základnu a tisíce vojáků. Putin v telefonátu se svým tádžickým protějškem Imomalim Rachmonem uvedl, že Rusko je ochotno pomoci jak na bilaterálním základě, tak v rámci Ruskem řízené Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 29 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled