Po dvaceti letech opustila afghánskou základnu Bagrám americká armáda a síly NATO a předaly ji místním jednotkám. Letištní komplex byl výchozím bodem rozsáhlé vojenské operace, kterou Spojené státy odstartovaly po útocích z 11. září 2001. S odchodem aliančních vojsk sílí vliv Talibanu, jehož svržení bylo jedním z cílů invaze. Tajné služby odhadují brzký pád afghánské vlády.
Bagrám se stal vstupní branou do Afghánistánu pro vojáky mezinárodní koalice. Původně malá sovětská základna se proměnila v menší americké město, v areálu se nacházely restaurace, tělocvičny a slavily se tam třeba Vánoce. Například v roce 2012 prošlo základnou severně od Kábulu na sto tisíc Američanů.
„Padlo strategické rozhodnutí, které má dopad na každého. Musíme se posunout od války k míru,“ okomentoval spojenecký odchod z Afghánistánu tamní prezident Ašraf Ghaní.
Američané předali afghánské armádě kontrolu nad celou leteckou základnou, nejvyšší americký vojenský velitel v zemi generál Austin Miller si ale podle zdrojů agentury AP „stále ponechává veškeré možnosti a pravomoci pro ochranu vojsk“. Ve vrcholné fázi americké přítomnosti v Afghánistánu sloužil Bagrám zhruba sto tisícům amerických vojáků.
Na jaře zůstávalo v celé zemi mezi dvěma a půl a třemi a půl tisíci vojáků USA. Jejich stažení Biden potvrdil definitivně letos v dubnu, kdy prohlásil, že nejdelší válku v historii Spojených států ukončí do 11. září, neboť americká armáda v oblasti splnila veškeré cíle, s nimiž do Afghánistánu před dvaceti lety přišla.
„Postupujeme přesně tak, jak jsme čekali,“ podotkl v pátek k vývoji snahy ukončit afghánskou misi prezident Biden. Zároveň uvedl, že je přesvědčen, že afghánští lídři budou schopni udržet při životě současnou vládu.
Taliban rychle sílí, ovládá už třetinu země
S postupným odchodem aliančních sil hrozí nový nástup hnutí Taliban. Podle odhadů OSN radikálové od května ovládli padesát z 370 okresů v zemi. „Kontroluje asi třetinu území, jsou tam jeho politické složky, tajné služby, opírá se o Pákistán. Síla Talibanu je obrovská a roste každým dnem. Máme zprávy i z posledních hodin, že se některé obce vzdávají bez boje, vládní vojáci odevzdávají zbraně, auta. Tím Taliban ještě posilují,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Zdůrazňuje, že hnutí má podporu především tradičně naladěného obyvatelstva, navíc kontroluje výrobu heroinu a spoléhá se na pákistánské tajné služby.
Vláda v Kábulu i odpůrci radikálů hledají způsoby, jak se budou bez mezinárodní podpory dále bránit. „Situace v zemi je kritická. Spojili jsme se, abychom bránili svou vlast a podpořili vládu i armádu. Jedním hlasem se obracíme k opozici, aby přijala mír,“ vzkazuje obyvatel města Urúzgán Šer Mohammad Afghánzají.
Odpůrci Talibanu se začali vyzbrojovat. Zejména od chvíle, kdy afghánská vláda vyzvala civilisty, aby se přidali do armádních řad. Někteří Afghánci ale začínají místo toho vytvářet milice nezávislé na centrálním velení, což může situaci zkomplikovat.
„Podpoří to konflikt, který už teď existuje mezi lokálními armádními veliteli a různými etnickými skupinami,“ obává se diplomatka a bývalá poslankyně Shukria Barakzaj. Procházková připomíná, že Afghánistán je mnohonárodnostní stát, v němž existují skupiny, které se vlády Talibanu obávají.
Vláda padne do půl roku, odhadují tajné služby
Některé milice si v zemi vybudovaly silnou pozici. Je mezi nimi i skupina, která si říká Sangorianové – po populárním tureckém seriálu o tajných agentech. Talibanu čelí už šest let. „V bojích jsme ztratili kolegy, ale porážku nepřipouštíme. Ubránili jsme přední linii,“ zdůrazňuje bojovník Ahmad Jan.
Schopnosti mají takřka na úrovni profesionálních vojáků, i proto média spekulují, že skupinu vycvičily zahraniční tajné služby. Podpoře se Sangorianům dostává i mezi místními. „Přes sto vesničanů se mnou bojuje proti Talibanu. Většina mých příbuzných má doma zbraně. Přes noc nás podporují a přes den jdou do práce,“ líčí velitel skupiny Ezatulláh Mama.
Místy už dokonce odpůrci Talibanu vítězí. V provincii Herat 130 džihádistů odevzdalo vládě rozsáhlý arzenál a přislíbilo jí věrnost. „Když zahraniční síly odcházejí, nejsme proti našim afghánským bratrům. Přišli jsme, abychom se zapojili do afghánského mírového procesu,“ vysvětlil vzdávající se člen radikálního hnutí Hafizulláh Hakim.
Jedná se ale spíše o ojedinělé případy. Ve skutečnosti Taliban dál sílí, zejména na severu země. Ovládl tam hlavní přístupovou cestu do Tádžikistánu i dopravní cesty do Kábulu. Pod kontrolou má desítky okresů. OSN varuje, že tlak radikálů se po odchodu spojeneckých vojsk ještě zvýší. Obávají se toho i americké tajné služby. V predikci, kterou zveřejnil deník The Wall Street Journal, tvrdí, že po stažení Američanů afghánská vláda padne do půl roku.
