Následkem sebevražedného atentátu zemřelo 8. července 2014 v okolí afghánské základny Bagrám pět českých vojáků. Byla to největší jednorázová ztráta české armády v mírových misích. Četaře Iva Klusáka, desátníka Libora Ligače, desátníka Jana Šenkýře, rotmistra Davida Beneše a rotmistra Jaroslava Lieskovana následně prezident vyznamenal medailí Za hrdinství in memoriam.
Útok se stal ve čtvrt na šest ráno našeho času (7:45 místního času) při patrole v okolí základny Bagrám ve východoafghánské provincii Parván.
Čeští vojáci zrovna v místě prověřovali místo možného odpalu nepřátelských raket na základnu a během svého úkolu hovořili s místními obyvateli. Následně se do davu vmísil útočník, který měl na sobě pravděpodobně uniformu afghánské policie.
Útok na místě nepřežili četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a rotmistr David Beneš, dva afghánští policisté a několik civilistů. Další obětí se stal rotmistr Jaroslav Lieskovan. Zemřel na následky těžkého zranění 14. července v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Pětice padlých vojáků se posmrtně dočkala uznání od českých politiků. Jejich oběť například ocenil prezident Miloš Zeman. „Čím intenzivněji se bude bojovat v Afghánistánu, tím nižší je riziko, že budou zasaženi i nevinní civilní čeští občané. V tomto je hluboký smysl jejich boje a v tomto je hluboký smysl jejich obětí,“ řekl v červenci 2015 v reakci na útok Zeman, který o pár měsíců později pětici vyznamenal medailí Za hrdinství in memoriam a obdobně postupoval i v dalších případech.
V Afghánistánu zemřelo 14 českých vojáků
Za 17 let nasazení české armády v Afghánistánu zahynulo celkem 14 českých vojáků. Prvního připravila o život lavina kamení a bahna v květnu 2007. První ztrátou při útoku byla smrt vojenského policisty v březnu 2008. Zatím posledním padlým byl loni v říjnu psovod, jehož na základně Šindánd v provincii Herát zastřelil afghánský voják.
Druhým nejhorším dnem pro českou armádu byl v Afghánistánu 5. srpen 2018, kdy při útoku sebevražedného atentátníka u základny Bagrám zemřeli tři vojáci. „Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ reagoval loni 10. srpna na útok náčelník českého generálního štábu Aleš Opata.
Lidové noviny 17. října napsaly, že české speciální síly zabily v Afghánistánu jednoho z organizátorů útoku a dalšího zajaly. Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci zveřejnění informace kritizovali s tím, že může ohrozit české vojáky či místní spojence.
Mise v Afghánistánu stála českou armádu životy největšího počtu mužů, během nasazení v zahraničí ale zemřeli vojáci také v Iráku, Bosně nebo Kosovu. Většinou ovšem při nehodách, například koncem října 1998 zahynula tříčlenná posádka vrtulníku Mi-17 českého kontingentu mezinárodních sil SFOR. Stroj se zřítil nedaleko hercegovského města Tomislavgrad.
Největší ztráta spojená s bojovými operacemi před Afghánistánem postihla české vojáky v srpnu 1995, když při chorvatském ostřelování pozorovacího stanoviště OSN poblíž města Gospić zahynuli dva muži.
- Kromě sebevražedného útoku u Bagrámu v červenci 2014 přišla česká armáda o pět vojáků ještě jednou, a to během silniční nehody v prosinci 2004. Vojenské nákladní auto převážející členy speciální jednotky, kteří se vraceli do Prostějova z výcvikového prostoru Hamry, tehdy vjelo na železničním přejezdu u Vrahovic na předměstí Prostějova před rychlík. Znalec tehdy uvedl, že řidič – který také zemřel – mohl mít špatný výhled na světelnou signalizaci na přejezdu.
- Zdroj: ČTK
