Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nahrávám video
Část projevu německého kancléře Friedricha Merze v Bundestagu
Zdroj: ČT24

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.

„Chceme vládnout tak, aby se naše země posunula vpřed, chránit svobodu před jejími nepřáteli,“ prohlásil Merz, který v projevu před poslanci kladl důraz na bezpečnost, blahobyt a soudržnost ve společnosti.

Dále slíbil změnu německé politiky, což podle něj vyžaduje „nové myšlení“. Poznamenal také, že jeho kabinet začíná úřadovat v době velkých výzev na národní i mezinárodní scéně. „Naše země je silná,“ zdůraznil nicméně kancléř. Připomněl vznik národní bezpečnostní rady, díky níž bude Německo v případě krize rychle akceschopné.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německo chce nejsilnější armádu v Evropě, říká Merz
Zdroj: ČT24

Bezprecedentní útok na svobodu

Svět je aktuálně rozbouřený a rozhodnutí Berlína může ovlivnit celé generace, uvedl rovněž Merz. Svoboda byla napadena způsobem, jakým se to nestalo dekády, varoval. „Rusko porušilo všechna pravidla nastavená v Evropě po druhé světové válce. Každý den zabíjí civilisty.“

„Tato válka a její výsledek nerozhodují pouze o osudu Ukrajiny, ale určují i to, jaké právo a zákon budou fungovat v Evropě a ve světě, jestli převáží právo silnějšího a násilí, či nikoli,“ řekl Merz.

Načítání...

Potřeba jednoty

Ve hře je podle kancléře mírový řád celého kontinentu. „Evropa musí táhnout za jeden provaz,“ zdůraznil Merz, který nabízí partnerům spolehlivost a předvídatelnost. Vyzdvihl posílení vztahů s Francií a Polskem, úzce spolupracovat chce ale i s malými a středními státy v EU.

Spravedlivý mír mezi Ukrajinou a Ruskem by nový kancléř viděl rád co nejrychleji. „Nejsme válčící stranou a nestaneme se jí, ale nejsme ani nezúčastněnou třetí stranou, podpora Kyjeva je jednoznačná,“ podotkl Merz.

Ruský stát a jeho pomahači podle něj vraždí v mnoha evropských městech, podnikají kybernetické útoky, ničí kabely na dně moří. Proti všem pokusům o destabilizaci Evropy Německo ale rozhodně vystoupí, slíbil Merz.

Předpokladem zachování míru v Evropě je podle kancléře i silná německá armáda. V prohlášení slíbil, že jeho vláda vynaloží všechny nutné finanční prostředky, aby z německého bundeswehru vytvořila nejsilnější konvenční armádu na kontinentu.

V projevu se dotkl i situace na Blízkém východě. Bezpečnost a existence státu Izrael je a zůstane německým státním zájmem, prohlásil Merz, který ale zároveň vyzval ke zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, jež židovský stát před dvěma měsíci odřízl od pomoci.

Omezení imigrace

Kancléř se dále věnoval tématu přistěhovalectví. Slíbil omezení nelegální migrace, postupovat ale hodlá v souladu s pravidly EU. „Připustili jsme příliš mnoho neřízené imigrace a příliš málo kvalifikované migrace na náš pracovní trh a především do našich sociálních systémů,“ řekl Merz, který slíbil více deportací. Pomoci chce i s ochranou vnější hranice.

Část projevu věnoval i hospodářské situaci Německa, které dva roky po sobě nezaznamenalo růst. Podpořit ho chce nová vláda daňovými úlevami, investicemi do infrastruktury a snížením byrokratické zátěže. „Můžeme se vlastními silami opět stát lokomotivou růstu, na niž se svět dívá s obdivem,“ prohlásil kancléř.

Pomoci k růstu ekonomiky, která je největší v Evropě a na níž je závislá i řada českých podniků, by podle něj mohly další obchodní dohody EU. Vyhnout se chce Merz prodlužování obchodního sporu se Spojenými státy.

Spolupráce se sociální demokracií

V únorových předčasných parlamentních volbách v Německu zvítězila CDU/CSU. K vládní spolupráci přizvala sociální demokracii (SPD), která skončila až třetí s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách. Předchozí tříčlenná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze se rozpadla před půl rokem.

Koaliční smlouva s názvem Zodpovědnost pro Německo má 144 stran a obsahuje mimo jiné příslib změn v hospodářské, migrační či zahraniční politice. Strany se hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.

Nová koalice je už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková vláda vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005.

Kancléřkou se tehdy stala Angela Merkelová (CDU), která pak zemi vedla dalších šestnáct let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých kabinetů. Sociální demokraté byli vždy ve vládách s konzervativci menším koaličním partnerem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...