Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl v úterý německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu. Představitelé EU hrozili jejich zpřísněním už v případě, že Rusko nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, které mělo začít platit od pondělí.
„Teď je to opravdu na Putinovi... Míč leží výhradně na ruské straně,“ uvedl Merz na tiskové konferenci po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Moskvě dal německý kancléř čas do konce týdne, aby pokročila jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou před více než třemi lety na Putinův rozkaz Rusko rozpoutalo. V případě, že se situace nezmění, přistoupí podle kancléře Evropská unie k „výraznému zpřísnění sankcí“. Merz tak zřejmě týdenním ultimátem odkazuje i na možné čtvrteční jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym a ruským vládcem Vladimirem Putinem v Istanbulu.
Zelenskyj v úterý před novináři prohlásil, že udělá vše pro to, aby se jeho schůzka s Putinem uskutečnila, a také pro to, aby začalo platit příměří. Šéf Kremlu se ale dosud nevyjádřil, zda se čtvrtečního rokování zúčastní.
Merz připomněl, že EU už pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který by se mohl podle něj zaměřit mimo jiné na takzvanou stínovou flotilu. Mezi lodě takzvané stínové flotily se řadí stárnoucí tankery, které Moskva využívá pouze neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy. Podle řeckého premiéra Mitsotakise musí hrát Evropská unie v jakýchkoli jednáních o míru na Ukrajině ústřední roli.
Podobně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který zmínil přísnější sankce například na prodeje ropy a plynu či ve finančním sektoru. Vyjádřil se ale skepticky k zabavení zmrazeného ruského majetku v EU. Podle něj pro to neexistuje právní rámec. Poukázal však na to, že výnosy z tohoto majetku se již nyní používají na podporu Kyjeva.
„Rozhodli jsme se pomoci Ukrajině, aniž bychom zvyšovali napětí,“ nechal se slyšet Macron ohledně možného vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po možném uzavření příměří či míru. Poukázal na pomoc, kterou země dostává z Francie, či na posilování francouzské armády a zbrojního průmyslu. Macron uvedl, že tempo výroby stíhacích bojových letounů Rafale se od začátku války na Ukrajině ztrojnásobilo.
Francie je podle Macrona ochotná rozšířit svůj „jaderný deštník“ nad další evropské země rozmístěním letounů s jadernými bombami v zahraničí. „Francie nebude platit za bezpečnost jiných,“ zmínil ovšem Macron jednu z podmínek takového kroku. Zdůraznil, že rozhodnutí o použití jaderné zbraně zůstane v rukou francouzského prezidenta. „Stanovím pro to rámec velmi oficiálním způsobem v příštích týdnech a měsících,“ podotkl Macron k možnému rozmístění zbraní v zahraničí.
Putin na výzvy k příměří nereaguje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se o víkendu setkal s Merzem, Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Rusku navrhli nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří, které mělo začít v pondělí, v opačném případě pohrozili přijetím dalších rozsáhlých sankcí proti Rusku. To pak v noci na pondělí vyslalo proti Ukrajině více než stovku dalších dronů.
Putin na návrh příměří přímo nereagoval, ale přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že ve čtvrtek bude v Turecku na Putina osobně čekat. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že pokud Putin do Turecka nepřijede, bude to konečný signál, že Rusko nechce válku ukončit.
