Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.
Bezpečnostní kabinet židovského státu návrh schválil 4. května, kdy zároveň oznámil, že kvůli rozšíření vojenské operace mobilizuje desetitisíce záložníků.
Některé části plánu se již mění v realitu, naplno ale vstoupí v platnost až za situace, kdy Hamás do konce návštěvy prezidenta USA Donalda Trumpa v regionu příští týden nepřistoupí na dohodu o osvobození zbývajících rukojmí. Hamás tak má čas do 16. května.
Premiér Benjamin Netanjahu zdůraznil, že tentokrát nebude armáda dělat výpady a zase se stahovat. „Záměr je pravý opak,“ konstatoval předseda vlády. Obyvatelstvo bude podle něj přemístěno „kvůli jeho vlastní ochraně“.
Netanjahu hovoří o „závěrečné fázi války“ v době, kdy řada humanitárních a lidskoprávních organizací varuje, že hladomor v Gaze už sužuje de facto celou populaci. Od obnovení bojů v polovině března nevpustil Jeruzalém do enklávy žádnou pomoc.
Podle Jeruzaléma je ale vojenský nátlak jedinou cestou k tomu přimět Hamás k propuštění zbývajících 59 rukojmí. Očekává se, že naživu zůstává jen 24 z nich.
„Humanitární zóna“
Izraelská média uvádějí, že pokud se Gedeónovy vozy spustí, síly židovského státu obsadí celé území a přesunou Palestince do oblasti na jihozápadě enklávy mezi koridorem Morag oddělujícím Chán Júnis od Rafahu a Filadelfským koridorem u hranic s Egyptem, uvádí blízkovýchodní web The Middle East Eye (MEE).
Nová oblast bude odříznuta od pobřeží a na východě ohraničena neustále se rozšiřující nárazníkovou zónou, kterou Izrael zřídil podél bariérového plotu mezi Gazou a židovským státem, vyplývá z mapy zveřejněné izraelským televizním kanálem Kan 11.
OSN odhaduje, že od doby, kdy Jeruzalém obnovil ofenzivu, je přibližně sedmdesát procent území buď součástí takzvané rudé zóny, kde je vyžadována součinnost s armádou, nebo tam platí „evakuační příkazy“, což znamená, že dochází k vysídlení. Statisíce Palestinců se tak podle německé stanice Deutsche Welle hromadí na stále se zmenšujícím prostoru.
Nový plán, v hebrejštině Merkavot Gideon, je pojmenovaný po biblickém válečníkovi Gedeónovi, který vedl několik stovek „vyvolených“ bojovníků při vyhlazení Midjánců, starověkého arabského nomádského kmene, píše izraelský zpravodajský server Ynet.
Označení tak dává web The New Arab do souvislosti s božskou mstou, etnickým dobýváním a násilím. Termín merkavot (vozy) pak evokují mytické válečné nástroje, ale i izraelské tanky Merkava, které ničí domy v Gaze a na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Vojenská strategie by se měla uskutečnit ve třech fázích. První by zahrnovala přípravu, druhá mobilizaci obyvatelstva a třetí „pozemní manévr“, uvádí MEE.
První fáze: přípravy
Fáze příprav přitom podle Ynetu odstartovala už před několika týdny, kdy izraelská armáda začala demolovat kritickou infrastrukturu v Rafahu, včetně obytných budov. Toto období by mělo trvat do Trumpovy návštěvy Blízkého východu.
Síly židovského státu připraví oblast na dlouhodobý pobyt téměř dvou milionů lidí, kteří tam dorazí během druhé fáze. Do Rafahu se pak dostanou obyvatelé jen po kontrole ze strany bezpečnostních sil, tedy armády a kontrarozvědky Šin bet.
V nové oblasti, kterou Izrael nazval „humanitární zónou“, bude podle MEE zřízena řada míst pro distribuci pomoci. Do oblasti by mělo denně vjet šedesát aut s jídlem, což je desetina objemu, který byl povolen během předchozího klidu zbraní.
Druhá fáze: nucené přesuny obyvatel
Druhá fáze se následně ponese ve znamení masivních přesunů obyvatel ze severních částí pásma. Izraelská armáda použije „intenzivní palbu“ a bude apelovat na všechny Palestince, aby opustili své domovy a odešli do oblasti zřízené v Rafahu, popisuje MEE.
Podle serveru Ynet má druhá fáze dva cíle, a to zatlačit na Hamás, aby zastavil boje, a přestěhovat obyvatele Gazy k hraničním přechodům a povzbudit je k tomu, aby dobrovolně opustili enklávu.
Tím by došlo k částečnému naplnění Trumpova plánu. Šéf Bílého domu začátkem tohoto roku pobouřil Palestince, arabské země i OSN, když začal zmiňovat vyčištění Gazy a přijetí statisíců lidí okolními státy, jako jsou Jordánsko a Egypt. Činitelé OSN plán tehdy označili za pokus o „etnickou čistku“.
Kritiku budí i nový izraelský návrh. „Gaza byla přirovnávaná k ,vězení pod širým nebem‘ už i v dobách hluboko před současným konfliktem. A natěsnání zbídačených obyvatel do jejího těžce poškozeného fragmentu bude mezinárodními justičními institucemi hodnoceno jako těžký válečný zločin,“ míní expert na Blízký východ Marek Čejka.
„Gazanům samotným to ale nejspíš příliš nepomůže, protože netanjahuovský establishment ztratil v tomto ohledu prakticky zábrany. Tomu napomáhá trumpovská benevolence a cynické plány ohledně budoucnosti Gazy,“ poznamenal Čejka.
Podle izraelských médií mají být ve druhé fázi Gedeónových vozů rozdělovány humanitární dodávky „základních potřeb“ jen v nově zřízené oblasti na jihu, a to v menším rozsahu, než tomu bylo před zavedením úplné blokády před dvěma měsíci.
Podle zprávy izraelského armádního rozhlasu bude pomoc distribuována jednou týdně a bude předána zástupci každé rodiny, aby se zabránilo hladomoru. Podle webu New Arab se tak bude dít jen prostřednictvím civilních dodavatelů schválených izraelskou armádou.
Třetí fáze: demolice a okupace
Třetí fáze operace obnáší rozsáhlé manévry poté, co budou z oblasti evakuováni nemocní a zranění Palestinci, píše Ynet. Toto období může trvat i měsíce. Cílem poslední fáze je dobytí Pásma Gazy a dlouhodobá okupace.
Izraelská armáda bude v tomto období systematicky jednat, aby srovnala se zemí struktury, které by mohly sloužit jako bojový kryt pro Hamás, a bude pracovat na odhalení a zničení tunelů, které by teroristická organizace mohla použít v překvapivé guerillové válce proti izraelským vojákům. De facto tak síly židovského státu srovnají enklávu se zemí, píše americký zpravodajský web Axios.
Bezpečnostní kabinet plán odsouhlasil jednomyslně, v Izraeli ale nepanuje na dalším postupu celospolečenská shoda, upozorňuje MEE. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir varoval ministry, že židovský stát by „mohl ztratit“ rukojmí, pokud zahájí rozsáhlou operaci v pásmu. „Při plánování rozsáhlého manévru se nemusíme nutně dostat k rukojmím. Mějte na paměti, že bychom o ně mohli přijít,“ prohlásil.
Strategii vedení země kritizují také rodiny unesených Izraelců sdružené ve fóru, podle něhož by mělo být nyní hlavním cílem a prioritou osvobození jejich blízkých, nikoli zničení Hamásu. „Ztráta rukojmí by znamenala izraelskou porážku,“ upozornila skupina.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 brutálním útokem Hamásu a jeho spojenců na židovský stát, při kterém zemřelo přes dvanáct set lidí a dalších 251 osob teroristé odvlekli do Gazy. Část z nich během krátkodobých úseků příměří propustili, část ale zemřela a desítky osob jsou stále v zajetí.
Následná izraelská odveta si podle místních úřadů v enklávě ovládaných Hamásem vyžádala přes 52 tisíc mrtvých, většinou žen a dětí. Tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. Přibližně devadesát procent obyvatelstva Pásma Gazy bylo v důsledku bojů vysídleno, v mnoha případech se velké skupiny Palestinců nuceně stěhovaly opakovaně.
Vyhladovělá Gaza
Enkláva nyní čelí humanitární katastrofě kvůli dvouměsíční totální blokádě. Podle OSN nemá 92 procent dětí ve věku od šesti měsíců do dvou let a jejich matky přístup k minimálnímu přísunu potravin a 65 procent obyvatel pásma se musí obejít bez pitné vody.
Světový potravinový program OSN před dvěma týdny oznámil, že v Gaze zcela vyčerpal své zásoby potravin. Pekárny musely zavřít, protože došla mouka i palivo, popisuje situaci New Arab. Zásoby od středy nemá ani charitativní organizace World Central Kitchen. To podle agentury Reuters znamená, že obyvatelé pásma přijdou až o půl milionu jídel zdarma.
„Jíme jedno jídlo denně a chléb si dělíme. Jíme konzervy, čočku a rýži,“ cituje OSN jednu z místních žen. „Neptáme se, jestli je jídlo výživné, nebo ne, jestli je čerstvé, nebo dobré, to je luxus. Chceme jen naplnit žaludky našich dětí,“ řekl organizaci Amnesty International jeden z vysídlených rodičů.
Trumpův zásah
Situace v Gaze znepokojuje Trumpa, který chce, aby se do pásma dostala co nejrychleji pomoc, uvedl v pátek podle médií americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Na bezpečné a efektivní distribuci pomoci se podle něj budou podílet partneři USA.
Izrael by měl zčásti zajistit bezpečnost distribuce v enklávě, kde se počítá i s nasazením soukromé ochranky, píše Reuters. Huckabee tvrdí, že Hamás nedokáže či nechce pomoc distribuovat. Nejnovější plány na předání pomoci Gazanům podle diplomata nezávisejí na tom, jak budou pokračovat rozhovory o příměří a předání rukojmí.
Hamás strategii Gedeónovy vozy odsoudil a obvinil židovský stát z využívání humanitární pomoci jako zástěrky pro zabírání území a násilné vysídlování. Plán podle teroristů odhaluje falešnost izraelských tvrzení o rozdělování pomoci a místo toho ji prezentuje jako součást širší strategie okupace a etnických čistek.
„Nemá smysl vést rozhovory nebo zvažovat nové návrhy příměří, dokud bude v Pásmu Gazy pokračovat válka za použití hladu a vyhlazovací válka,“ řekl AFP člen vedení Hamásu Básim Naím. Vyzval přitom mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na izraelskou vládu, aby ukončila hladovění a zabíjení v Gaze.
Paušální „trestná operace“
Lidskoprávní organizace Amnesty International vyzvala Jeruzalém k ukončení blokády pásma, kterou označila za „genocidní čin, do očí bijící formu nezákonného kolektivního trestu a válečný zločin spočívající v používání hladovění civilistů jako metody vedení války“.
Mezinárodní humanitární organizace, včetně OSN a těch, které působí na okupovaných palestinských územích, podle MEE společně odmítly nejnovější izraelský plán distribuce pomoci, který podle nich nezajistí, aby se dostala tato pomoc k nejzranitelnějším skupinám.
„Jedná se o další úroveň destruktivity uplatňované paušálně proti všem obyvatelům Gazy. Její použití nahrazuje v hlavách odpovědných izraelských politiků v čele s Netanjahuem jakoukoliv dlouhodobější koncepci, což se ostatně jako červená nit táhne celou izraelskou vojenskou operací,“ komentoval nový plán Čejka.
Podle experta postup Izraele připomíná nejhorší trestné koloniální operace velkých mocností. „Ostatně koncentrační tábory i brutální masakry civilistů v podobném kontextu jako v dnešní Gaze nejsou až fenoménem druhé světové války, ale přišly daleko dříve pod taktovkou Britů. A pokračovaly dokonce i po druhé světové válce, například ve Francouzi tehdy stále kolonizovaném Alžírsku,“ připomíná Čejka.
Otazníky kolem masové emigrace
Izrael paradoxně navzdory svým prohlášením v této chvíli neumožňuje masovou emigraci z Gazy, všímá si list Times of Israel (ToI). Po únorovém zveřejnění Trumpova plánu izraelské ministerstvo obrany oznámilo vytvoření nového vládního orgánu s názvem Ředitelství pro dobrovolnou emigraci, které mělo usnadnit odchod statisíců Palestinců.
Židovský stát ale od března povolil odchod pouze 550 lidem, a to po několikaměsíčním úsilí humanitárních skupin a zahraničních vlád, píše ToI s tím, že ve srovnání s exodem na začátku konfliktu jde o relativně nízké číslo.
Podle zpráv egyptských médií opustilo Gazu mezi listopadem 2023 a květnem 2024 přes hraniční přechod Rafah přibližně 103 tisíc lidí. Během druhého příměří mezi 1. únorem a 17. březnem letošního roku bylo z pásma evakuováno 4259 osob, včetně pacientů, zraněných a jejich rodinných příslušníků, a to za účelem lékařského ošetření v zahraničí.
Izraelský koordinační orgán COGAT, který řeší pohyb Gazanů, trvá na tom, že jedinými kritérii pro opuštění enklávy jak před válkou, tak i během ní jsou vážná nemoc nebo zranění, případně cizí občanství. O pomoc ale musí požádat za tyto Palestince mezinárodní organizace, uvádí ToI s tím, že řada států včetně Emirátů a evropských zemí, které se ujaly pacientů z Gazy, počítá s tím, že jde o dočasné pobyty a Palestinci se poté vrátí do enklávy.
Izrael čelí od konce roku 2023 obvinění z genocidy, které proti němu u Mezinárodního soudního dvora podala Jihoafrická republika, k níž se připojilo posléze několik zemí. Vláda židovského státu obvinění odmítá.
Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci však židovský stát neuznává.
Jednání na mrtvém bodě
Podle britského listu Guardian Netanjahu doufá, že zveřejněním plánu pro Gazu donutí Hamás k ústupkům a potěší krajní pravici, na jejíž podpoře stojí jeho vláda. Trump v současné době nehraje aktivní roli v úsilí o dosažení příměří a v podstatě dal Netanjahuovi zelenou, aby jednal podle svého uvážení, podotýká server Axios.
Zatím to ale nevypadá, že by teroristé chtěli přistoupit na podmínky Jeruzaléma a jednání o příměří zůstávají na mrtvém bodě, zatímco utrpení civilistů v Gaze nebere konce.
Kontroverzní návrh vypustit do enklávy Gedeónovy vozy navíc tento týden zastínil klíčové rozhodnutí bezpečnostního kabinetu v této chvíli nezřídit státní vyšetřovací komisi, jež by prozkoumala selhání vedoucí k útoku Hamásu z předloňského 7. října, píše Guardian. Netanjahu vzkázal Izraelcům, že jakékoli vyšetřování by se mělo uskutečnit až po ukončení konfliktu.
