TÉMA

Marek Čejka

Sedmý říjen obnažil íránskou osu a nahrál mocenským choutkám Číny a Ruska

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.
6. 10. 2024|

Netanjahu se zabitím šéfa Hamásu snaží konflikt eskalovat, míní expert Čejka

Zabitím nejvyššího vůdce Hamásu Ismáíla Haníji a šéfa vojenského křídla této teroristické organizace Muhammada Dejfa se izraelský premiér Benjamin Netanjahu snaží konflikt eskalovat kvůli svému politickému přežití. V pořadu Události, komentáře to uvedl odborník na Blízký východ Marek Čejka. Velvyslankyně Česka v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová s tímto výkladem ale nesouhlasí.
2. 8. 2024|
Doporučujeme

Katar balancuje mezi Západem a Hamásem. Izrael prostředníka chválí, chce ale umlčet al-Džazíru

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.
8. 11. 2023|

Ofenziva do Pásma Gazy je na spadnutí. Izrael riskuje válku s Hizballáhem a Íránem

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.
11. 10. 2023Aktualizováno11. 10. 2023, 21:16|

Největší krize v historii Izraele. V zemi bez ústavy a druhé komory míří soudní moc do rukou politiků

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.
3. 3. 2023|

V zajetí byli diplomaté v Teheránu 444 dní. Jejich propuštění před 40 lety ale smír mezi USA a Írán nepřineslo

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.
20. 1. 2021|
Doporučujeme

Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Aliance v syrské válce se řídí pragmatickými zájmy

Válka v Sýrii je chaotické kolbiště, na němž se střetávají zájmy blízkovýchodních národů, náboženských sekt, regionálních i globálních velmocí. Téměř každý z asi deseti aktérů má jiné zájmy, které jdou někdy ostře proti sobě a jindy se částečně prolínají. Vznikají tak krátkodobá i dlouhodobější účelová spojenectví, jejichž hlavním heslem je, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel.
17. 10. 2019Aktualizováno20. 10. 2019, 16:10|
Izraelsko-palestinský konflikt

Svět čeká na Trumpovu tajnou „dohodu století“. Ústupky jsou teď v Izraeli národní zrada, upozornil expert

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.
22. 2. 2019|

Arabské jaro 2.0? Žluté vesty dorazily na Blízký východ. Ideály vystřídaly protesty za levnější chleba

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.
11. 1. 2019|