Operační plán Izraele pro další boje v Pásmu Gazy, který bezpečnostní kabinet jednomyslně schválil v noci na pondělí, počítá s dobytím a držením území, píše server The Times of Israel (ToI). Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelského činitele, by mohlo jít i o celé Pásmo Gazy, kde žije přes dva miliony Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dojde k přesunům tamního obyvatelstva.
Izrael počítá s dobytím a držením území v Pásmu Gazy, píší média
9 minut
Horizont ČT24: Vyostření konfliktů na Blízkém východě
„Obyvatelstvo bude kvůli jeho vlastní bezpečnosti přesunuto,“ cituje Reuters Netanjahua, podle kterého izraelští vojáci nepůjdou do Pásma Gazy, aby se pak stáhli. „Záměr je přesně opačný,“ dodal.
Podle listu The Times of Israel, který také cituje izraelského činitele, plán na rozšíření vojenské ofenzivy, jehož cílem je zvýšit tlak na teroristické hnutí Hamás, počítá s „dobytím Gazy a držením území“. Netanhaju později zmínil, že za cíl je určeno porazit Hamás. Při přebírání kontroly nad územím, které je rozlohou menší než Praha, chce izraelská armáda přesunout civilní obyvatelstvo na jih tohoto úzkého pobřežního pásu.
Ofenziva bude podle pondělního prohlášení mluvčího izraelské armády „zahrnovat rozsáhlý útok a přesun většiny obyvatelstva za účelem jejich ochrany v oblasti vyčištěné od Hamásu“. Armáda podle něj bude postupovat stejně jako v Rafahu, městě na jihu Pásma Gazy, kde zničila veškerou infrastrukturu Hamásu a oblast vyhlásila za nárazníkovou zónu, píše server ToI.
Izraelská veřejnoprávní televize Kan uvedla, že plán je postupný a jeho naplnění potrvá měsíce, což dává prostor na uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmí. Obsazená území chce Izrael, který už nyní podle agentury Reuters má pod kontrolou zhruba třetinu Pásma, držet, dokud nebude Hamás poražen nebo nebude souhlasit s odzbrojením a opuštěním Gazy.
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič později stanici Channel 12 řekl, že se židovská armáda z Pásma nestáhne, i když bude dosaženo další dohody o rukojmích, napsal deník The Guardian. „Konečně budeme Pásmo Gazy okupovat. Přestaneme se bát slova okupace,“ prohlásil Smotrič.
Sdružení usilující o propuštění rukojmí, v němž je řada rodin a příbuzných unesených, v pondělí plány kritizovala, protože jimi podle nich vláda premiéra Benjamina Netanjahua upřednostňuje území před rukojmími, což je prý proti vůli více než sedmdesáti procent izraelské veřejnosti.
Diskuse o dobrovolné emigraci
Netanjahu, na něhož kvůli vedení války v Gaze vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač, bezpečnostnímu kabinetu řekl, že se snaží pokročit v plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by obyvatelům Gazy umožnil dobrovolnou emigraci. Premiér tvrdí, že o něm diskutuje s řadou států. Palestinci zatím takovéto úvahy jasně odmítali.
Bezpečnostní kabinet také schválil plán na distribuci humanitární pomoci v Gaze, kterou Izrael v březnu zastavil, za což čelí tvrdé kritice řady mezinárodních organizací. Zatím ale humanitární pomoc obnovena nebude, protože podle bezpečnostního kabinetu je v oblasti jídla dost. Tucet předních humanitárních organizací ale už 17. dubna varoval, že systém pomoci v Pásmu Gazy čelí „totálnímu kolapsu“ a že se v téměř všech částech oblasti pravděpodobně šíří hladomor.
ToI už dříve napsal, že izraelský plán počítá s tím, že armáda ofenzivu vystupňuje až po Trumpově návštěvě v regionu, která je plánována na příští týden. Do té doby chce Izrael využít čas k dosažení dohody s Hamásem o příměří a o rukojmích.
Při dvou příměřích na podzim roku 2023 a letos byly vyměněny stovky rukojmí za palestinské vězně držené Izraelem. Hamás a jeho spojenci stále zadržují 59 rukojmí, z nichž podle poznatků armády židovského státu zůstává naživu jen 24.
Netanjahu ve videu zopakoval, že souhlasí s vytvořením zvláštní vyšetřovací komise, která by prošetřila útok ze 7. října 2023, avšak až po porážce Hamásu. „Poté budeme vyšetřovat. A musí se to vyšetřit na všech úrovních vedení,“ cituje premiéra ToI.
Izraelský premiér v minulosti vytvoření takové komise opakovaně odmítal s tím, že nejprve musí skončit válka v Pásmu Gazy. Podle některých hlasů včetně členů izraelské opozice či příbuzných izraelských rukojmí se tak snaží co nejdéle udržet u moci. K vytvoření komise ho v minulosti vyzvala i izraelská generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová.
Zdravotníci v Gaze hovoří o dalších obětech
Nový konflikt mezi Izrael a Hamásem vyvolal útok teroristického hnutí na jih židovského státu v říjnu 2023. Hamás tehdy se svými spojenci zabil 1200 lidí a dalších 251 unesl jako rukojmí. Izraelská armáda v reakci na to vpadla do Gazy, kde podle tamních úřadů ovládaných Hamásem zahynulo přes 52 tisíc Palestinců.
Zdravotníci v Pásmu Gazy tvrdí, že pondělní útoky Izraele si vyžádaly patnáct životů ve třech bytech severozápadně od města Gaza a další čtyři v domě ve městě Bajt Lahíja. Nejméně čtrnáct lidí při těchto útocích utrpělo zranění. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.
Dočasné příměří letos v březnu ztroskotalo a izraelská armáda obnovila své tažení. O obnovení příměří obě strany konfliktu opakovaně jednají prostřednictvím Spojených států, Egypta a Kataru. Izraelští představitelé opakovaně varovali, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o propuštění zbývajících 59 rukojmí, zahájí armáda rozsáhlou ofenzivu zaměřenou na porážku Hamásu.
