Předseda palestinské samosprávy vyzval Hamás, aby odevzdal zbraně

Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás vyzval ve středu teroristické hnutí Hamás, aby se vzdalo správy Pásma Gazy, odevzdalo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Na teroristy zároveň apeloval, aby propustili zadržované rukojmí. Podobné výzvy ze Spojených států nebo Izraele Hamás v posledních měsících odmítal.

Abbásova výzva byla součástí jeho projevu v Ramalláhu na jednání, kde by podle Reuters mohl oznámit jméno svého nástupce v reakci na mezinárodní obavy ohledně možné budoucí role Palestinské autonomie v poválečné správě pásma.

„Hamás musí předat (svou) zodpovědnost za Gazu a odevzdat své zbraně palestinské samosprávě a přeměnit se v politickou stranu,“ uvedl Abbás podle agentury Reuters. Podle agentury AFP lídr palestinské samosprávy také s odkazem na Izrael poznamenal, že „Hamás poskytl zločinecké okupaci záminky k páchání zločinů v Pásmu Gazy, přičemž nejzjevnější z nich je zadržování rukojmí“.

„Já jsem ten, kdo na to doplatil, naši lidé na to doplácejí, ne Izrael (...) Osvoboďte je,“ dodal.

Abbás: Dáváte Izraeli záminku ničit Gazu

Abbás v minulosti zkritizoval útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 s tím, že svou akcí dalo hnutí ovládající Pásmo Gazy Izraeli záminku toto palestinské území zničit. Hamás, který se staví proti Abbásovým snahám o usmíření s Izraelem, ho obviňuje z potlačování militantních frakcí na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. K novým Abbásovým výrokům se Hamás bezprostředně nevyjádřil.

Předseda palestinské samosprávy vyzval světové lídry, aby přiměli Izrael ukončit válku v Pásmu Gazy, stáhnout své jednotky a zastavit činnost židovských osad na okupovaných územích, a dodal, že mír nemůže nastat, dokud Palestinci nezaloží stát v hranicích, které existovaly před válkou v roce 1967, napsala agentura Reuters.

Izrael zaútočil na školu pro vysídlence

Izrael mezitím pokračuje v útocích v Pásmu Gazy. Noční izraelský úder na budovu školy, která sloužila jako útočiště pro vysídlené Palestince, si vyžádal nejméně 23 mrtvých, prohlásil podle agentury AP představitel ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem Záhir Váhidí.

Izraelci zaútočili na budovu školy, která sloužila jako útočiště pro vysídlené Palestince
Zdroj: Reuters/Dawoud Abu Alkas

Záchranáři podle agentury uvedli, že našli těla dalších čtyř lidí po úderech na dva domy ve stejné oblasti. Další lidé jsou podle nich ještě uvězněni pod troskami. Izraelská armáda se k úderu bezprostředně nevyjádřila. V minulosti však uváděla, že terčem jejích úderů jsou pouze ozbrojenci a civilní oběti konfliktu připisuje Hamásu s tím, že se jeho členové ukrývají v hustě obydlených oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.