Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.
„V Guantánamu máme 30 tisíc lůžek,“ řekl Trump. Prezident uvedl, že místa jsou určena pro ty nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele. „Někteří z nich jsou tak špatní, že ani nevěříme zemím, aby je samy zadržovaly, protože nechceme, aby se vrátili (do USA). Takže je pošleme na Guantánamo,“ prohlásil. Přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.
Republikánský prezident uvedl, že tento krok „okamžitě zdvojnásobí naši kapacitu“ pro zadržování migrantů bez dokumentů. Trump na začátku svého druhého funkčního období zahájil rozsáhlou protiimigrační kampaň. Vydal sérii exekutivních příkazů a zastavil mnohé programy, které umožňovaly cizincům přijít do USA. Některé jeho kroky jsou ale napadány u soudů a jeho sliby o masových deportacích bude podle pozorovatelů velmi těžké naplnit bez dodatečných prostředků vyčleněných Kongresem.
Kubánští politici reagovali na Trumpovo oznámení ostrou kritikou. Prezident komunistické země Miguel Díaz - Canel označil rozhodnutí umisťovat migranty poblíž „známých věznic využívaných k mučení“ za „akt brutality“. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez napsal, že je důkazem „lhostejnosti k lidem“.
Stanice BBC uvedla, že spory s Kubou nejsou ze strany Trumpovy administrativy ničím nečekaným. Poznamenala, že ministr zahraničí Rubio, který je potomkem kubánských uprchlíků, může dokonce uvítat příležitost, jak popudit kubánské vedení.
Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci „války proti terorismu“ po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.
Spojené státy na začátku ledna výrazně snížily počet zbývajících vězňů v káznici, když jedenáct z šestadvaceti zadržovaných poslaly do Ománu. Muži byli vězněni přes dvacet let bez jakéhokoli obvinění, podobně jako většina ze stovek lidí, kteří byli na základně vězněni. V jednom momentě bylo v Guantánamu vězněno asi osm set osob. Svědectví zadržených o zneužívání a mučení americkými bezpečnostními složkami vyvolávají dlouhodobou kritiku na domácí půdě i v zahraničí.
V září loňského roku získal deník New York Times (NYT) vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zajištěných na moři. Byli však zadržováni v oddělené oblasti od té, která slouží pro osoby obviněné z terorismu.
Zmrazení zahraniční pomoci
Washington také minulý týden – po návratu Trumpa do Bílého domu – zmrazil veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavil poskytování pomoci nové. Vše chce přezkoumat a rozhodnout, v čem bude pokračovat. Výjimkou původně měla být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt.
USA jsou zdaleka nejvýznamnějším poskytovatelem zahraniční pomoci. Jen za fiskální rok 2022 činila podle listu Financial Times (FT) 70 miliard dolarů (1,67 bilionu korun). V roce 2023 pak představovala zhruba 60 miliard dolarů (1,44 bilionu korun), což bylo asi jedno procento rozpočtu USA. Krok ministerstva zahraničí je podle AP patrně naplněním slibu Trumpa, že zastaví veškeré zahraniční výdaje, které budou v rozporu s americkými zájmy.
Zmrazení se dotkne množství podpůrných programů po celém světě – od zdravotnických přes vzdělávací až po získávání pracovních dovedností a boj proti korupci. Podle FT mají nyní americké úřady týdny času na přezkoumání programů a rozhodnutí, které projekty budou moci pokračovat a které budou nadobro zastaveny. Do té doby může Rubio schvalovat výjimky.
Ta zatím poslední by mohla znamenat pokračování financování rozsáhlého programu Spojených států v boji proti HIV/AIDS, domnívá se agentura AFP. V úterý přitom agentura Reuters napsala, že se Trumpova administrativa rozhodla zastavit dodávky životně důležitých léků proti HIV, malárii a tuberkulóze a také zdravotnických potřeb pro novorozence do zemí podporovaných Agenturou USA pro mezinárodní rozvojovou pomoc (USAID).
Bílý dům odvolal pokyn o přerušení dotací
Rozpočtové oddělení Bílého domu také ve středu odvolalo pondělní nejasně formulované nařízení, které žádalo pozastavit vyplácení finanční podpory napříč federální vládou a vyvolalo zmatek ohledně možných dopadů na nejrůznější dotace, půjčky nebo dávky. Informaci amerických médií potvrdila mluvčí prezidenta Donalda Trumpa. Dodala, že Trumpovy dekrety o přehodnocení vládních výdajů budou dál uváděny do praxe.
„Tento krok by měl v zásadě ukončit soudní případ a umožnit vládě soustředit se na vymáhání prezidentových nařízení o regulaci federálních výdajů,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová o odvolání dřívějšího pokynu. V prohlášení tvrdí, že „zmatek“ kolem plánů administrativy byl způsoben zásahem soudu a „nečestným pokrytím v médiích“.
Pondělní krok Trumpova týmu v úterý spustil žaloby od aktivistů i činitelů Demokratické strany a federální soudkyně ve Washingtonu opatření Bílého domu dočasně zablokovala. Ona i další soud se přitom plánovaly věcí dál zabývat. Leavittová avizovala, že prezidentův tým bude sporné nařízení hájit u soudu, a podle agentury Reuters uvedla, že vše, co Trumpova administrativa dělá, je „v mezích zákona“.
Krátce nato ale reportéři začali sdílet nový pokyn rozpočtového úřadu prezidentské kanceláře, který uvádí, že pondělní „memorandum“ je odvolané. Deník The New York Times připomíná, že tomu předcházel úterní brífink Leavittové, která „měla problém odpovídat na základní otázky ohledně toho, jak má zmrazení financování fungovat a kdo bude zasažený“.
Dočasný šéf rozpočtového úřadu Matthew Vaeth v původním nařízení ohlásil od úterního odpoledne povinnost všech federálních agentur „dočasně pozastavit veškeré aktivity spojené se závazky či vyplácením veškeré federální finanční podpory“. Opatření zdůvodňoval snahou zajistit naplňování Trumpových exekutivních nařízení, jasně však neuvedl, co všechno pod nové omezení spadá.
Podle lídrů Demokratické strany byl Vaethův pokyn protizákonný, neboť kontrolu nad federálními financemi má Kongres, který vyčleňuje prostředky na konkrétní účely. Pondělní nařízení Bílého domu uvádělo, že federální úřady mají zastavit mimo jiné platby spojené se zahraniční pomocí, nevládními organizacemi, programy na podporu rozmanitosti nebo „woke genderovou ideologií“.
„Exekutivní příkazy vydané prezidentem o revizi financování zůstávají... v platnosti a budou důsledně implementovány všemi agenturami a ministerstvy,“ uvedla Leavittová.
Podle newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové její prohlášení přináší „jen další zmatek a chaos“. „Odpoledne budeme u soudu,“ dodala v odkaze na plánované soudní jednání. Agentura AP napsala, že právní bitva kolem blokování federálních fondů teprve začíná a mohla by přerůst v ústavní konflikt o kontrolu nad penězi daňových poplatníků, který skončí u nejvyššího soudu.
Vláda omezí podporu změn pohlaví u mladých lidí
Nově pak Trump v noci na středu podle zpravodajských agentur podepsal exekutivní příkaz, jenž má omezit federální podporu týkající se změny pohlaví u lidí mladších 19 let. Jedná se o další omezení práv transgenderových lidí během jeho prvních dnů v úřadu, podotkl Reuters. V pondělí Trump nařídil Pentagonu, aby provedl přezkum, který pravděpodobně povede k tomu, že transgenderovým lidem bude zakázána vojenská služba.
Poslední Trumpův příkaz podle AP nařizuje, aby federální pojišťovací programy přestaly hradit lékařskou péči týkající se změny pohlaví u mladistvých a vyzývá ministerstvo spravedlnosti k soudním sporům a zákonům zaměřeným proti této praxi. Zdravotní programy v některých amerických státech tuto lékařskou péči nyní pokrývají.
Prezidentské příkazy mají okamžitou platnost, ale jsou přezkoumatelné soudy a mohou být zastaveny. Podle Reuters se dá očekávat, že nové nařízení bude předmětem právních sporů.
Trumpova administrativa také nařídila federálním úřadům, aby zrušily všechny vládní programy rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI), které se snažily podporovat příležitosti pro ženy, etnické menšiny či sexuální menšiny LGBT+.
Odejděte, zaplatíme vám osm měsíčních platů
Trump rovněž nařídil všem federálním zaměstnancům, aby se nejpozději 6. února dostavili osobně do práce. „Pokud neakceptují, aby se nejpozději do 6. února vrátili do práce v kanceláři, budou propuštěni a my tím omezíme velikost státního aparátu,“ řekl Trump. Nová americká administrativa už o den dříve nabídla civilním federálním pracovníkům několikaměsíční odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání. Informovaly o tom agentury Reuters, AP a AFP, které se odvolávají na e-mail rozeslaný zaměstnancům. Podle agentur jde o součást plánů na zeštíhlení federálních úřadů.
Ti, kteří dobrovolně opustí svá místa, nebudou do 30. září muset fyzicky docházet na pracoviště a podle interpretace řady médií dostanou peníze odpovídající zhruba osmi měsíčním platům. Podmínkou však je, že se pracovníci musí rozhodnout do 6. února, tedy do příštího týdne. Nabídka se týká téměř všech civilních federálních pracovníků s výjimkou těch, jejichž práce souvisí s imigrací, národní bezpečností a poštou. Federální vláda celkem zaměstnává více než tři miliony lidí, připomíná AP. Podle Reuters ve federální správě s výjimkou pošty pracuje asi 2,3 milionu civilních zaměstnanců.
Bezprecedentní nabídka podle Reuters dala zaměstnancům pokyn, aby v případě zájmu odpověděli na e-mail z pracovního účtu a napsali do odpovědi „odcházím“. V e-mailu dále stojí, že nová administrativa očekává „efektivnější a flexibilnější pracovní sílu.“ Zatímco armáda a některé agentury pravděpodobně zvýší počet svých zaměstnanců, většina úřadů bude zřejmě zredukována prostřednictvím restrukturalizace a propouštění, uvedl dále e-mail a varoval, že federálním zaměstnancům nelze jejich práci zaručit. „Pokud bude vaše pozice zrušena, bude s vámi zacházeno důstojně," tvrdí však e-mail.
E-mail navazuje na Trumpovo dřívější oznámení, že federální zaměstnanci, kteří od pandemie covidu-19 pracovali z domova, budou nyní muset docházet do kanceláře pět dní v týdnu.
„Reakce zaměstnanců jsou různé, jsou zaskočeni, naštvaní, zmatení a trochu vyděšení,“ řekl televizi CNN jeden z federálních zaměstnanců, který e-mail obdržel. List The Washington Post s odkazem na Bílý dům napsal, že většina ze 2,3 milionu federálních pracovníků bude mít na podání výpovědi výměnou za odstupné nárok.
Odbory jsou proti
Odbory NTEU zastupující civilní federální zaměstnance v 35 vládních agenturách a ministerstvech vyzvaly své členy, aby nabídku nepřijali. „Nenechte se oklamat. Cílem toho e-mailu je vás pobídkou nebo zastrašováním přimět podat výpověď,“ uvedly. Americké sdružení vládních zaměstnanců, největší odbory federálních pracovníků v zemi, e-mail rovněž odsoudilo s tím, že jde o součást „záměru Trumpovy administrativy udělat z federální vlády tak toxické prostředí, že tam pracovníci nebudou schopni zůstat, i kdyby chtěli“.
Trump podle stanice CBS News očekává, že nabídku přijme zhruba deset procent z kontaktovaných federálních pracovníků. Vysoce postavení představitelé republikánovy administrativy uvedli, že by krok mohl státní kase ušetřit asi 100 miliard dolarů.
E-mail s nabídkou podat výpověď a dostat odstupné připomíná podobnou zprávu, kterou dostali zaměstnanci sítě X (kdysi Twitter), když tuto platformu v roce 2022 převzal miliardář Elon Musk, jenž je Trumpovým spojencem. Musk nyní vede nový úřad pro efektivitu státní správy (DOGE). Zmíněný e-mail se před lety tázal pracovníků nynější sítě X, zda chtějí ve firmě zůstat.
Amerikanista: Zeštíhlení administrativy není radikální krok
Amerikanista Jan Hornát podotkl, že historicky nejde ve věci zeštíhlení administrativy o anomálii ani radikální krok. „Když se podíváme na republikánské nebo konzervativní prezidenty v osmdesátých letech, tak Ronald Reagan přišel s podobným plánem,“ uvedl Hornát s tím, že i Reagan také tehdy ustanovil komisi, ve které bylo cílem zeštíhlit federální vládu.
„To se tehdy v osmdesátých letech nepovedlo. Přestože tato komise vydala ve finále report, který měl asi 23 tisíc stránek a dva tisíce různých doporučení, tak ve finále i Reaganova vláda končila s tím, že federálních úředníků bylo více, než když započala. Já se domnívám, že i tyto pokusy Donalda Trumpa budou mít podobný efekt. V tuto chvíli je to něco, co jeho voliči ocení,“ dodal s tím, že u republikánských administrativ jde vždy o téma, se kterým přicházejí do Bílého domu.
Podle něj je také otázkou, jak tlak na federální pracovníky bude fungovat v momentě, kdy dobrovolně neopustí úřad – jestli přijde ve druhé vlně větší tlak. „Samozřejmě také záleží, v jakých programech a na jakých manažerských postech jsou. Když odejdou lidi, kteří mají dlouhodobé know-how a zkušenosti, tak to bude znát na implementaci programů, ale částečně to může být i záměr ze strany Trumpovy administrativy,“ uzavřel Hornát.
