Vyšetřovatelé Trumpa dostali výpověď

Americké ministerstvo spravedlnosti dalo podle médií výpověď několika svým zaměstnancům, kteří v minulých letech pracovali na vyšetřování současného prezidenta Donalda Trumpa. Jednalo se o zhruba desítku lidí, kteří byli součástí týmu zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, jenž stíhal Trumpa ve dvou kauzách. Samotný Smith rezignoval několik dní před návratem Trumpa do Bílého domu.

Podle agentury Reuters dalo ministerstvo spravedlnosti výpověď více než deseti právníkům, kteří pracovali se Smithem. Prozatímní ministr spravedlnosti James McHenry se podle zdroje z resortu domníval, že tito zaměstnanci nemohou „loajálně plnit agendu prezidenta“ vzhledem k jejich zapojení do stíhání Trumpa.

Smith měl na starosti stíhání Trumpa kvůli obviněním z nelegálních zásahů do volebního procesu po exprezidentově porážce v roce 2020 a z nepovoleného přechovávání utajovaných dokumentů po odchodu z úřadu. Na svou funkci Smith rezignoval 10. ledna, deset dní před návratem Trumpa do Bílého domu.

Ve své zprávě předané ministerstvu na začátku ledna Smith tvrdil, že měl dostatek důkazů k odsouzení Trumpa, kdyby se politik nevrátil do prezidentského úřadu. Trump však jakékoliv pochybení odmítal, Smithe opakovaně kritizoval a tvrdil, že administrativa prezidenta Joea Bidena používá justici jako zbraň v politickém boji proti němu.

Stop pro transgenderové vojáky

Nový prezident pak zároveň vydal v noci na úterý exekutivní příkazy pro armádu. V nich například uvádí, že vojáci, kteří vyjadřují odlišnou identitu od svého biologického pohlaví, nemohou splňovat podmínky pro vojenskou službu. Zakazuje také vojákům používat zájmena, která nejsou v souladu s jejich pohlavím či mužům používat hygienická zařízení pro ženy a opačně.

Podle agentury AP nová americká administrativa bude chtít zakázat výkon vojenského povolání transgenderovým lidem, o což se Trump neúspěšně pokoušel už při svém prvním prezidentském mandátu.

Exekutivní příkazy prezidenta jsou považovány za závazné, ale podléhají přezkumu soudu a mohou být tedy prohlášeny za neplatné.

„Vyjádření falešné genderové identity, která není v souladu s pohlavím jednotlivce, nemůže splňovat přísné požadavky nutné pro vojenskou službu,“ stojí v textu, který vydal Bílý dům. Podle exekutivního příkazu musí mít ozbrojené síly „vysoké požadavky“ na tělesné a duševní zdraví svých příslušníků, aby dokázaly bojovat a vyhrávat.

V dalším exekutivním příkazu pak Trump nařídil zastavení všech inkluzivních programů v ozbrojených složkách. Ty mohou podle Bílého domu vést k upřednostňování příslušníků armády na základě jejich rasy či sexuální orientace. Vzdělávací instituce podléhající ministerstvu obrany mají také nově zakázáno vyučovat obsahy rozdělující společnost, „genderovou ideologii“ a jiné „diskriminační, radikální, extremistické a neracionální teorie“.

Podle odhadů, které cituje agentura Reuters, v amerických ozbrojených složkách slouží několik tisíc transgenderových lidí. Aktivní vojenskou službu v USA vykonává na 1,3 milionu lidí, uvádí ministerstvo obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...