Obama nařídil uzavřít věznici na Guantánamu - do roka a do dne

Washington - Americká věznice Guantánamo na Kubě se do roka uzavře. Příslušné nařízení dnes podepsal nový prezident USA Barack Obama, který tak začal plnit svůj předvolební slib. Podepsal také výnos zakazující metody výslechů považované za mučení. Ve věznici by také měly skončit procesy vojenského tribunálu. Nominovaný ředitel tajných služeb Dennis Blair při dnešním slyšení v Senátu uvedl, že Obamovo rozhodnutí uzavřít Guantánamo plně podporuje.

Američtí vojenští soudci na Guantánamu ve středu na 120 dní pozastavili procesy s tamními vězni. K přerušení procesů Obama vyzval jen několik hodin po svém úterním nástupu do prezidentské funkce. Ve stodvacetidenním období chce jeho nová administrativa prověřit vyšetřování údajných teroristů. Nový výnos vyžaduje rovněž zastavení procesů s vězni před zvláštními vojenskými komisemi a požaduje nastolení humánních podmínek v zařízení.

Vedle příkazu uzavřít do roka věznici na Guantánamu Obama nařídil zavřít všechny tajné věznice, které Ústřední zpravodajská služba (CIA) zřídila mimo americké území. Zakázal také otevírání nových podobných zařízení v budoucnosti.

S krutými metodami výslechů je konec

Prezident také podepsal výnos týkající se metod přípustných při zacházení s vězni, které se musí řídit vojenským manuálem. Ten výslovně zakazuje hrozby, fyzické zneužívání a takzvaný waterboarding, při němž se u vyslýchaného navozuje dojem, že jej vyšetřovatelé utopí. Stejně jako samotná existence Guantánama, i metody používané při výsleších za Obamova předchůdce George Bushe si již v minulosti vysloužily kritiku nevládních organizací na ochranu lidských práv.

Obama zároveň ruší výnos svého předchůdce, podle něhož nebyly osoby podezřelé z terorismu chráněny ženevskými konvencemi. Nařizuje také, aby všechny vládní instituce umožnily zaměstnancům Červeného kříže přístup k zajatcům.

Obamův výnos nařízuje revizi všech případů vězňů zadržovaných na základně. Revize má posoudit status vězňů a stanovit, zda zadržovaní mohou být převezeni jinam nebo propuštěni. Pokud to možné nebude, musí být vyhodnoceno, zda mají být souzeni americkými soudy. Někteří z vězňů by podle Obamy neměli nikdy vyjít na svobodu, připomíná zpravodaj ČT Michal Kubal - hlavně ti, kdo mají na svědomí teroristické útoky z 11. září.

Na základě výnosu by měla být rovněž zřízena jednotka, která do měsíce navrhne, jak zacházet s osobami podezřelými z terorismu, které budou napříště zadrženy. Tato skupina se bude zabývat také otázkou, kam přemístit vězně po uzavření věznice na Guantánamu.

Barack Obama:

Plánovaným zrušením Guantánama vzniká problém s umístěním propuštěných vězňů. Spojené státy nechtějí některé z nich vrátit do země původu s odůvodněním, že by zde byli pronásledováni. Oslovily proto několik zemí s dotazem, zda by propuštěné z Guantánama nepřijaly. Organizace na ochranu lidských práv vyzvaly ministry zahraničí zemí EU, aby na žádost americké vlády přistoupily. Podle českých odborníků český právní řád přijetí vězňů nevylučuje, jejich převoz do Česka by ale musela upravit mezinárodní smlouva.

Svět Obamovo rozhodnutí vítá

České předsednictví EU v reakci na Obamovo rozhodnutí ocenilo jeho velký symbolický a praktický význam a vyjádřilo naději, že usnadní „posílení transatlantické spolupráce v boji proti terorismu a bezpečnostní spolupráci na základě respektování mezinárodního práva a lidských práv“.

Zvláštní vyšetřovatel OSN pro týrání Manfred Nowak označil Obamovy kroky za první projev dobré vůle ze strany nové americké vlády. Osvobození vězni by podle něj měli mít právo zažalovat USA, pokud byli mučeni. Způsob uzavření věznice a další osud vězňů bude pečlivě sledovat i Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Obama se hned svými prvními kroky snaží viditelně distancovat od předchozí vlády George Bushe. V první den ve funkci vydal také nařízení o etice a transparentnosti vlády. Mimo jiné omezil možnosti lobbistů a zastavil růst platů pracovníků Bílého domu.

Věznice na Guantánamu čelí kritice už od roku 2002

Americké zařízení na Kubě už od svého vzniku v roce 2002 čelí kritice ochránců práv i nevládních organizací. Podezřelé z terorismu zde podle nich zadržují bez možnosti kontaktu s právníky a vystavují ponižování, zákazu spánku nebo třeba podchlazení.

Cela s kovovými zdmi dva krát dva a půl metru se stala nedobrovolným domovem už pro 770 lidí. O uzavření vězení uvažoval před odchodem z Bílého domu i předchozí prezident George Bush, který původně prohlásil Guantánamo za důležité v boji proti terorismu. Právě respektu lidských práv a spravedlivých soudů by se mělo díky Obamově rozhodnutí dočkat 245 současných tamních vězňů.

„Rozhodnutí uzavřít Guantánamo je politické rozhodnutí. Podle mě je to naprosto nezbytné a Spojené státy mohou počítat s absolutní podporou španělské vlády. Guantánamo nemělo nikdy existovat a doufám, že pevnost zavřou co nejdřív,“ prohlásil například španělský premiér José Luis Zapatero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 5 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 7 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 8 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.