Obama nařídil uzavřít věznici na Guantánamu - do roka a do dne

Washington - Americká věznice Guantánamo na Kubě se do roka uzavře. Příslušné nařízení dnes podepsal nový prezident USA Barack Obama, který tak začal plnit svůj předvolební slib. Podepsal také výnos zakazující metody výslechů považované za mučení. Ve věznici by také měly skončit procesy vojenského tribunálu. Nominovaný ředitel tajných služeb Dennis Blair při dnešním slyšení v Senátu uvedl, že Obamovo rozhodnutí uzavřít Guantánamo plně podporuje.

Američtí vojenští soudci na Guantánamu ve středu na 120 dní pozastavili procesy s tamními vězni. K přerušení procesů Obama vyzval jen několik hodin po svém úterním nástupu do prezidentské funkce. Ve stodvacetidenním období chce jeho nová administrativa prověřit vyšetřování údajných teroristů. Nový výnos vyžaduje rovněž zastavení procesů s vězni před zvláštními vojenskými komisemi a požaduje nastolení humánních podmínek v zařízení.

Vedle příkazu uzavřít do roka věznici na Guantánamu Obama nařídil zavřít všechny tajné věznice, které Ústřední zpravodajská služba (CIA) zřídila mimo americké území. Zakázal také otevírání nových podobných zařízení v budoucnosti.

S krutými metodami výslechů je konec

Prezident také podepsal výnos týkající se metod přípustných při zacházení s vězni, které se musí řídit vojenským manuálem. Ten výslovně zakazuje hrozby, fyzické zneužívání a takzvaný waterboarding, při němž se u vyslýchaného navozuje dojem, že jej vyšetřovatelé utopí. Stejně jako samotná existence Guantánama, i metody používané při výsleších za Obamova předchůdce George Bushe si již v minulosti vysloužily kritiku nevládních organizací na ochranu lidských práv.

Obama zároveň ruší výnos svého předchůdce, podle něhož nebyly osoby podezřelé z terorismu chráněny ženevskými konvencemi. Nařizuje také, aby všechny vládní instituce umožnily zaměstnancům Červeného kříže přístup k zajatcům.

Obamův výnos nařízuje revizi všech případů vězňů zadržovaných na základně. Revize má posoudit status vězňů a stanovit, zda zadržovaní mohou být převezeni jinam nebo propuštěni. Pokud to možné nebude, musí být vyhodnoceno, zda mají být souzeni americkými soudy. Někteří z vězňů by podle Obamy neměli nikdy vyjít na svobodu, připomíná zpravodaj ČT Michal Kubal - hlavně ti, kdo mají na svědomí teroristické útoky z 11. září.

Na základě výnosu by měla být rovněž zřízena jednotka, která do měsíce navrhne, jak zacházet s osobami podezřelými z terorismu, které budou napříště zadrženy. Tato skupina se bude zabývat také otázkou, kam přemístit vězně po uzavření věznice na Guantánamu.

Barack Obama:

Plánovaným zrušením Guantánama vzniká problém s umístěním propuštěných vězňů. Spojené státy nechtějí některé z nich vrátit do země původu s odůvodněním, že by zde byli pronásledováni. Oslovily proto několik zemí s dotazem, zda by propuštěné z Guantánama nepřijaly. Organizace na ochranu lidských práv vyzvaly ministry zahraničí zemí EU, aby na žádost americké vlády přistoupily. Podle českých odborníků český právní řád přijetí vězňů nevylučuje, jejich převoz do Česka by ale musela upravit mezinárodní smlouva.

Svět Obamovo rozhodnutí vítá

České předsednictví EU v reakci na Obamovo rozhodnutí ocenilo jeho velký symbolický a praktický význam a vyjádřilo naději, že usnadní „posílení transatlantické spolupráce v boji proti terorismu a bezpečnostní spolupráci na základě respektování mezinárodního práva a lidských práv“.

Zvláštní vyšetřovatel OSN pro týrání Manfred Nowak označil Obamovy kroky za první projev dobré vůle ze strany nové americké vlády. Osvobození vězni by podle něj měli mít právo zažalovat USA, pokud byli mučeni. Způsob uzavření věznice a další osud vězňů bude pečlivě sledovat i Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Obama se hned svými prvními kroky snaží viditelně distancovat od předchozí vlády George Bushe. V první den ve funkci vydal také nařízení o etice a transparentnosti vlády. Mimo jiné omezil možnosti lobbistů a zastavil růst platů pracovníků Bílého domu.

Věznice na Guantánamu čelí kritice už od roku 2002

Americké zařízení na Kubě už od svého vzniku v roce 2002 čelí kritice ochránců práv i nevládních organizací. Podezřelé z terorismu zde podle nich zadržují bez možnosti kontaktu s právníky a vystavují ponižování, zákazu spánku nebo třeba podchlazení.

Cela s kovovými zdmi dva krát dva a půl metru se stala nedobrovolným domovem už pro 770 lidí. O uzavření vězení uvažoval před odchodem z Bílého domu i předchozí prezident George Bush, který původně prohlásil Guantánamo za důležité v boji proti terorismu. Právě respektu lidských práv a spravedlivých soudů by se mělo díky Obamově rozhodnutí dočkat 245 současných tamních vězňů.

„Rozhodnutí uzavřít Guantánamo je politické rozhodnutí. Podle mě je to naprosto nezbytné a Spojené státy mohou počítat s absolutní podporou španělské vlády. Guantánamo nemělo nikdy existovat a doufám, že pevnost zavřou co nejdřív,“ prohlásil například španělský premiér José Luis Zapatero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy slaví 250 let nezávislosti, akce komplikují vysoké teploty

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.
před 37 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 11 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 13 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 15 hhodinami

Evropský pohled