Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.
Američané o událostech hovoří jako o „dni, který změnil historii“. Středobodem tradiční piety bylo místo zvané Ground Zero v New Yorku, kde před 22 lety dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního střediska (WTC). Další letadlo o několik desítek minut později narazilo do budovy Pentagonu a čtvrté se zřítilo do polí v Pensylvánii, ačkoliv jeho cílem měl pravděpodobně být Bílý dům nebo Kapitol.
„Neměli bychom potřebovat národní tragédii, aby nám připomněla sílu národní jednoty, ale takto skutečně uctíme ty, o něž jsme přišli 11. září,“ prohlásil na Aljašce Biden. Na rozdíl od běžné praxe si připomněl výročí útoků v odlehlé části USA, kde se zastavil cestou z návštěvy Indie a Vietnamu. Rok a dva měsíce před prezidentskými volbami se snažil apelovat na Američany, aby nepodléhali „rostoucímu přílivu nenávisti, extremismu a politického násilí“.
Na dalších místech vedle politiků promlouvali zejména příbuzní obětí a pamětníci tragických událostí. „V ten den jsme byli jednou zemí, jedním národem, jedním lidem, právě tak, jak by to mělo být. Takový jsem měl pocit. Že jsme se všichni spojili a každý dělal, co mohl, a dělal to tam, kde mohl,“ řekl agentuře Reuters šéf záchranného útvaru hasičů ve virginském okrese Goochland County Eddie Ferguson.
Místo je od Pentagonu vzdálené asi 160 kilometrů a od New Yorku ještě třikrát tolik, ale s 11. zářím jej pojí místní památník vyrobený s ocelí z jednoho ze zřícených mrakodrapů WTC. Místní každý rok v září pořádají hned dvě připomínkové akce – jednu ranní věnovanou příslušníkům záchranných složek, kteří tehdy zasahovali, a jednu večerní věnovanou obětem teroristických útoků.
Minuta ticha i četba jmen obětí
V jiných městech napříč USA zněly zvony, lidé drželi chvíle ticha, zapalovali svíčky nebo vztyčovali vlajky. „Jsme jen malinká komunita. Ale je pro nás důležité si tyto události připomínat. Nejen 11. září, ale i všechny ostatní, které nás dělají svobodnými,“ řekl Joe Maurath, starosta asi čtyřtisícového Fentonu v Missouri na předměstí St. Louis. S novináři hovořil před pamětní deskou Jessicy Sachsové, jedné z obětí 11. září, která odtud pocházela.
Na newyorském Ground Zero dospělí, děti i političtí představitelé při několik hodin trvající vzpomínkové ceremonii četli jména zemřelých. Mezi přítomnými byla například i viceprezidentka Harrisová.
Deník The New York Times (NYT) připomněl, že za posledních 22 let se změnil přístup politických kandidátů k výročí 11. září. Zatímco v prvních letech bylo považováno za nevhodné pořádat akce související s politickou kampaní, už v roce 2004 prezident George Bush mladší využil záběry lidských pozůstatků vytažených na místě útoku v New Yorku.
V roce 2008 si rivalové prezidentských voleb Barack Obama a John McCain u památníku Ground Zero symbolicky podali ruce a ten den nevysílali žádné televizní politické reklamy, ačkoliv jiné části jejich kampaně pokračovaly. V roce 2015 pozdější prezident Donald Trump výročí útoků využil plně, když volal po omezení muslimské imigrace do USA, píše NYT.
Současní, podle průzkumů po Trumpovi nejvýraznější republikánští uchazeči o prezidentský úřadt Ron DeSantis a Vivek Ramaswamy se v New Yorku setkali s pozůstalými a někdejší republikánský viceprezident Mike Pence se zúčastnil vzpomínkové akce v Iowě.
Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé – Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Další pětice obviněných islámských radikálů setrvává ve věznici Guantánamo na Kubě. Pokud soud potvrdí jejich vinu, hrozí jim trest smrti.
Události 11. září 2001 vyburcovaly tehdejší Bushovu administrativu k zahájení „války proti terorismu“, jejímž prvotním významným projevem byla americká invaze do Afghánistánu, která přinesla rychlý pád talibanského režimu.
Taliban znovu u moci
Radikální hnutí Taliban tehdy ukrývalo saúdskoarabského miliardáře Usámu bin Ládina, jenž stál v čele teroristické organizace al-Káida a k bezprecedentním útokům na USA se přihlásil. Bin Ládina američtí vojáci dopadli a zabili až po dalších deseti letech pátrání v květnu 2011 v Pákistánu.
Kontroverzní americká válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců v roce 2021, kdy se moci v zemi znovu chopil Taliban. Válka si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a miliardové náklady.
