Taliban Afghánistánu vládne dva roky. Ekonomika stojí na drogách, ženy přišly o práva

29 minut
Horizont ČT24: Před dvěma roky hnutí Taliban ovládlo Kábul
Zdroj: ČT24

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Islamisté začali vstupovat do Kábulu ráno 15. srpna 2021 poté, co ovládli všechny přístupové cesty do hlavního města. Afghánská armáda nekladla téměř žádný odpor. V metropoli zavládla panika.

Dobytí Kábulu předcházel rychlý postup islamistů celým Afghánistánem, všechna velká města ovládli během deseti dnů. Navzdory tomu, že do výcviku a modernizace afghánské armády investovali západní spojenci v čele s USA během dvaceti let miliardy dolarů. „Včetně letectva, které Taliban neměl. S nejmodernějším, sofistikovaným vybavením. Přesto, bohužel, nebyli schopni ubránit svoji zem,“ řekl americký ministr zahraničí Anthony Blinken.

Protože radikálové ovládli všechny hraniční přechody, stalo se letiště v Kábulu jedinou bezpečnou cestou z Afghánistánu. K němu se vydaly v následujících dnech nekonečné davy lidí, kteří se obávali pomsty ze strany islamistů. Zatímco Washington nazval akci největší leteckou evakuací v dějinách, jiní západní politici nešetřili kritikou.

„Je to největší debakl NATO od jeho založení,“ řekl například kandidát německé CDU na německého kancléře Armin Laschet. Celkem se podařilo západním státům evakuovat přes 120 tisíc Afghánců. Akce skončila 30. srpna 2021, den před vypršením ultimáta.

„Konflikt v Afghánistánu byla primárně občanská válka, nebo, jak tomu říkáme my vojáci, konflikt nízké intenzity. Ten má standardní učebnicovou poučku, která říká, že takový konflikt je z osmdesáti procent politika a dvacet procent vojenství,“ řekl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který působí jako zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Podle něj byla válka v Afghánistánu „konflikt vůlí“, ve kterém se papírově slabší strana protahovala konflikt tak dlouho, dokud „frustrace a znechucení neukradnou Západu jeho vítězství“.

Teroristická hrozba

Tři čtvrtiny Afghánistánu tvoří masivní pohoří Hindúkuš, které šplhá do výšky sedm a půl tisíce metrů nad mořem. Zbytek tvoří polopouště a pouště na jihozápadě. Jde o ideální terén pro výcvikové základny teroristů nebo pěstitele máku.

„Největší obavy panují z přítomnosti teroristických organizací, které představují riziko pro zemi, region i další země,“ sdělil na začátku května 2023 generální tajemník OSN Antonio Guterres. „A také z šíření obchodu s drogami a všech jeho dramatických dopadů,“ dodal.

Vojenské ztráty během války v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Skutečnost, že už dva roky Taliban ovládá Kábul a velká města, z něj nedělá neomezeného pána země o rozloze větší než Ukrajina. V odlehlých koutech nadále operují zbytky al-Káidy a místní odnož Islámského státu má na svědomí sérii krvavých útoků. Potenciálním rizikem může být i sám Taliban a jeho gerilové jednotky reorganizované do pravidelné armády.

„V delším horizontu může (Afghánistán) začít ohrožovat některé ze svých sousedů. Nejvíce Írán nebo dokonce Pákistán, se kterým měl Taliban v minulosti rozporuplné vztahy,“ míní bezpečnostní expert Centra pro námořní analýzu Johnathan Schroden.

Drogy jako pilíř ekonomiky

Přes osmdesát procent světové produkce heroinu pochází z Afghánistánu. Zatímco do roku 2021 byla výroba narkotik oficiálně ilegální a přetrvávala jen díky masivně zkorumpované státní správě, za Talibanu je otevřený prodej opět legální.

„Za vlády islámského emirátu před rokem 2001 kleslo pěstování a prodej opia na nulu. Dnes hledáme alternativy. Nemůžeme ho lidem vzít bez možnosti pěstovat jiné plodiny. Vymýtit jeho pěstování je důležité pro nás i pro svět, takže by nám měl pomoct,“ prohlásil lokální mluvčí Talibanu.

Civilní ztráty během války v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Místní navíc objevili nový zdroj obrovských zisků – keř efedra, ze kterého vyrábějí metamfetamin. „Když Taliban vyhlásil zákaz pěstování této rostliny, prodejní cena drogy se zdvojnásobila a stále jsou jí plné sklady,“ řekl jeden z překupníků drog.

Zisky z prodeje drog však tvoří zásadní část afghánské ekonomiky. „Jedná se o komplexní problém. Je to jedna z pěti nejchudších zemí na světě, šedesát procent HDP je produkováno z opia, část také z hašiše,“ přiblížil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Pěstování efedry je podle něj dobře organizovaná akce, která má ovšem dle jeho soudu kořeny mimo Afghánistán.

Ženy přišly o většinu práv

Ve čtyřicetimilionové afghánské populaci je nejméně jeden milion těžce závislých. Ironií osudu pro ně Taliban zřídil odvykací centra v bývalých základnách mezinárodní koalice, která se dvacet let neúspěšně snažila vymýtit jak islámský extremismus, tak produkci drog.

Země pod nadvládou Talibanu se navíc zmítá v ekonomických problémech. Dokud nesplní podmínky stanovené Západem, nedočká se hospodářské pomoci. Mnoha lidem tak nezbývá než prodávat majetek nebo se spoléhat na pomoc příbuzných ze zahraničí. Zlepšení situace je v nedohlednu, protože Taliban dále ztěžuje život ženám, a tak k odvolání sankcí zatím nejspíše nedojde.

Návrat Talibanu k moci totiž uvrhl miliony žen a dívek zpět do temné doby. Afghánky přišly o většinu práv, které za poslední dvě dekády získaly. Ačkoliv radikálové před dvěma lety slibovali, že jejich druhá vláda bude mnohem umírněnější, začaly uplatňovat přísná omezení. Humanitární organizace se teď shodují, že Afghánistán je zemí, kde mají ženy ve společnosti jedno z absolutně nejhorších postavení na světě.

Uprchlíci volají o pomoc

Problémy mají i ti, kteří před Talibanem uprchli do zahraničí. „Platnost našeho víza vypršela a jsme tu jako nelegální uprchlíci. Takže tu není žádná práce, žádná příležitost ke vzdělání, žádná škola pro naše děti. Jsme totiž nelegální uprchlíci. S tím jsou spojeny také ekonomické problémy,“ přiblížila svou situaci novinářka a uprchlice před Talibanem Fariba Faiziová.

Dříve byla jednou z prvních novinářek v západním Afghánistánu. Faizová pracovala pro Radio Nešat od roku 2014 jako reportérka a moderátorka. Provincie Farah padla do rukou Talibanu jako druhá. Novinářka tak utekla do Herátu, poté Kábulu, a nakonec do pákistánského Islámábádu.

Američany podporované vlády povzbuzovaly ženy, aby se věnovaly novinařině. Faiziová a další tak spoléhají na to, že jim Spojené státy dají víza a umožní se přesídlit. V únoru kvůli tomu demonstrovaly před sídlem pákistánské novinářské asociace.

Další uprchlík Enayatullah Omid založil s americkou pomocí v roce 2011 rozhlasovou stanici v provincii Baghlan. Pracovala tam i jeho žena. Když Taliban začal oblast 9. srpna 2021 obsazovat, spálil Omid všechny dokumenty, které by mohly identifikovat jeho zaměstnance a pak utekl.

„Amerika na mne nezapomněla. Vím, že o mně uvažují. Ale čas je velmi důležitý. Kdy nás odsud dostanou? Kdy? Přežijeme do té doby?“ ptá se novinář Enajatulláh Omid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.
před 11 hhodinami

Francie uspořádá další schůzku o Ukrajině, tentokrát i s českou účastí

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
před 12 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Papež František má začínající oboustranný zápal plic

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.
před 13 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po nehodě letadla v Torontu se zranilo 21 cestujících

Počet zraněných po pondělní havárii letadla v kanadském Torontu společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se zvýšil na 21, napsala agentura Reuters. Devatenáct z nich bylo později propuštěno z nemocnice. Kanadská média původně psala o patnácti zraněných. Dva zbývající hospitalizovaní cestující už nejsou v ohrožení života, uvedla společnost Delta Air Lines. Letadlo se ve větrném počasí po sněhové bouři převrátilo vzhůru nohama, na palubě bylo osmdesát osob.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Bílý dům tvrdí, že Musk nevede úřad efektivity a je jen poradcem

Bílý dům v dokumentu pro soud tvrdí, že miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Dokument podle agentury Reuters popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné. Právě přístup nevoleného Muskova týmu k citlivým údajům amerických úřadů o občanech vyvolává obavy a vede k žalobám.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...