Češi zachraňovali spolupracovníky z Kábulu s nasazením vlastních životů. „Jinak bych zmizel,“ říká evakuovaný Afghánec

Nahrávám video
168 hodin: Záchrana českých spolupracovníků v Afghánistánu byla nebezpečná
Zdroj: ČT24

Uplynul rok od doby, kdy radikální islamistické hnutí Taliban ovládlo Kábul. Příslušníci české Vojenské policie tehdy museli v extrémně krátkém čase zajistit evakuaci pracovníků ambasády a několika desítek spolupracovníků z řad Afghánců. Během nebezpečné operace se jim povedlo zachránit i rodinu vysoce postaveného představitele afghánské justice. Kapitán Zdeněk Poul, velitel jednotky KAMBA, za tento zásah nyní získal nejvyšší vyznamenání, Zlatý kříž Vojenské police.

„Můžu za sebe říci, že to byla jedna z nejlepších akcí, jaké jsem kdy zažil. Takhle zblízka na mě ještě nikdy nikdo zbraní nemířil, jako při této záchranné akci,“ vzpomíná Poul. 

„Už jsme měli naplněné první letadlo, které odletělo domů, byli to spolupracovníci české ambasády. V okamžik, kdy letadlo odletělo, jsme dostali z Prahy informaci o tom, že je tady ještě jeden člověk, kterého potřebujeme nutně zachránit,“ líčí tehdejší dění.

Tím člověkem byl státní zástupce s krycím jménem Fahím. Šlo mu jako představiteli afghánské justice a spolupracovníkovi mezinárodních sil o život. Podle novinářky Petry Procházkové měli důvod mít obavy o svůj život hlavně lidé zaměstnaní ve státní správě. „Především u policie, u armády a v soudnictví, protože bojovali s Talibanem,“ vysvětluje Procházková.  

Taliban začal varovně střílet

„Kdybych neutekl ze země, tak by se mi stalo to samé, co mnoha jiným lidem. Zmizel bych. Lidé prostě zmizeli a už je nikdo nikdy nenašel,“ rekapituluje události po roce Fahím. Ve chvíli, kdy Taliban vstoupil do Kábulu, byla Fahímova žena jen čtvrtý den po porodu jejich čtvrtého dítěte. On sám jel na letiště rovnou z práce. Lidé z jednotky KAMBA se ho snažili nasměrovat na nějaký bod v okolí letiště, kde by ho mohli vyzvednout. „Zjistili jsme ale, že žádné takové místo už neexistuje,“ líčí Poul. 

Talibanci zatarasili přístupy na letiště svými checkpointy, za kterými uvázly tisíce lidí, kteří se snažili dostat ze země. Jeden z účastníků záchranné mise vzpomíná na tehdejší situaci na letišti: „Ten dav byl postupem času nekontrolovatelný a snažil se dostat dovnitř. Taliban už také nebyl schopen to kontrolovat, začali střílet varovné výstřely. A my také. V ten moment jsme si vyhodnotili, že je lepší to místo opustit.“

Nemohli ale odejít bez Fahíma a jeho rodiny. „Tak jsem se rozhodl, že to zkusíme znovu, ale ne úplně vojenskou metodou,“ říká Poul. On a jeho muži si vzali špinavé roztrhané oblečení, strhali české vlajky a další znaky a přijeli na bránu, kde věděli, že se právě nachází Fahím.

Kapitán Poul šel sám na checkpoint vyjednávat s Talibanci. Ve vysoko zvednutých rukách držel diplomatický pas. Ostatní muži ho jistili z dálky. „Myslel jsem na to, že to může zprava nebo zleva přiletět. Ale z toho důvodu jsem měl za sebou svoje kluky,“ vzpomíná. 

Záchrana rodiny

Vyjednávání s Talibanci vyšlo. Zavolali Fahímovo jméno do davu za checkpointem. „Lidé v tom davu pochopili, že jsem člověk, který má možnost se dostat dovnitř, natlačili se kolem mě a snažili se projít se mnou. Nemohl jsem se tam dostat,“ říká Fahím. Nakonec se mu to povedlo, ovšem nemohl odletět bez rodiny. 

Poul se svými muži opustili bezpečí letiště a vydali se zachránit také jeho rodinu. Detaily akce Poul stále z bezpečnostních důvodů nechce zveřejnit. Vzpomíná ale na to, jak při záchraně čtyřdenního dítěte okolo nich svištěly kulky. 

„Pro moji ženu to bylo strašné. Nemohla si vzít moc věcí, ani mléko a další věci potřebné pro miminko. Kdyby to všechno trvalo ještě déle, myslím, že by syn onemocněl nebo zemřel,“ říká dnes Fahím. 

„Holky Wintonovky“

Do Prahy dorazila v evakuačním letadle celá Fahímova rodina. A to nejen díky nasazení jednotka KAMBA, ale i skupinky úřednic v Černínském paláci. Ty sepisovaly seznamy lidí, které je potřeba z Kábulu evakuovat, a narychlo vyřizovaly formality pro jejich bleskový přesun. Pro evakuaci z válečné oblasti totiž neexistují žádné standardní postupy, bylo potřeba improvizovat. 

Jejich práci ocenil také náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. „Říkali jsme jim holky Wintonovky (Podle Nicholase Wintona, který zachraňoval židovské děti za 2. světové války, pozn. red.), protože všechny ty procesy musely urychlit a zefektivnit tak, aby to mohlo proběhnout v řádu hodin, a byl to akt, který vyžadoval, aby někdo vystoupil z řady a začal makat tam, kde všichni ostatní byli pasivní,“ říká Foltýn. 

Za Kábulskou akci dostali členové jednotky KAMBA i úřednice krizového štábu po roce ocenění. Nejvyšší vyznamenání, Zlatý kříž, dostal Zdeněk Poul. „Jednal nejen ve vysokém riziku, ale každopádně vysoce nad rámec svých povinností. To, že chodil ven z letiště mezi Talibance a prováděl vyjednávání, nebylo jeho povinností a nemusel to dělat,“ dodává Foltýn. 

Jednotka KAMBA evakuovala z Afgánistánu více než 170 lidí. „Hned po našem odchodu přišli k nám domů Talibánci a ptali se mých rodičů, kde jsem. Vrátili se ještě čtyřikrát nebo pětkrát a hledali mě. Jsem velmi vděčný českým vojenským policistům, kteří nám tehdy pomohli se dostat ze země. Moc jim děkuji za to, že zvládli mě a moji rodinu přivézt do Česka,“ uzavírá Fahím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...