Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.
Poté, co se v dubnu 2021 stáhly jednotky Severoatlantické aliance z Afghánistánu, zemi rychle získalo pod kontrolu hnutí Taliban. To znamenalo pro obyvatele celou řadu změn, ale hlavně ztrátu mnoha práv a jistot. Nejsilněji změny dopadly na ženy a dívky, které přišly o velkou část svých práv.
Asi nejčastěji se mluví o ztrátě práva na vzdělání. Dívky smí chodit do školy jen do té doby, než dokončí šestou třídu, střední a vysoké školy jsou jim zapovězené. Všechny ženy si také musí na veřejnosti zakrývat tvář a neměly by vycházet bez mužského doprovodu.
V prosinci vydal Taliban nové nařízení, které ženám zakazuje pracovat v nevládních organizacích, čímž prakticky znemožnil přísun humanitární pomoci potřebným. Například český Člověk v tísni musel v zemi zastavit svou činnost. „Není možné provádět účinnou humanitární pomoc v souladu s humanitárními zásadami, pokud je ženám znemožněno pracovat,“ píše organizace na svých stránkách.
Ženy smí jen k ženským doktorkám
V lednu zakázal Taliban doktorům-mužům ošetřovat ženy. Ty tak nově mohou chodit jen k doktorkám. Zdravotnictví je jedno z mála odvětví, ve kterých je ženám dovoleno pracovat. Vzhledem k tomu, že zákaz práce pro ženy se rozšiřuje na stále další oblasti, ale není budoucnost jistá.
„Budoucnost ženských pacientek a zdravotnic v Afghánistánu je ohrožena nařízením zakazujícím ženám pracovat pro nevládní organizace,“ píší na svém webu Lékaři bez hranic. Více než polovinu jejich pracovníků v zemi tvoří právě ženy. Některé rodiny nedovolovaly svým členkám být ošetřeny mužským lékařem už před vydáním oficiálního nařízení, role doktorek proto byla vždy nepostradatelná.
Afghánské zdravotnictví dlouhodobě čelí nesčetným výzvám. Země se dlouhodobě drží na špičce seznamu států s vysokou úrovní mateřské mortality. Důvod je jednoduchý – v zemi chybí porodníci, a to zejména v odlehlých oblastech. Z některých vesnic je to do nemocnice i několik desítek kilometrů, a místní jsou proto odkázáni hlavně sami na sebe.
I když ale mají rodičky větší štěstí a dostanou se do zdravotnického zařízení, nemají ještě vyhráno. Nemocnice jsou bezbranné proti výpadkům proudu, které jsou v zemi velmi časté. Zařízení sice mají záložní generátory, ty ale nemůžou běžet neustále. Web The New Humanitarian popsal, co to znamená pro předčasně narozené děti a jejich matky.
„Jednou jsme nechali generátor zapnutý 13 hodin. Nakonec jsme ho museli na chvíli vypnout, aby se zchladil a odpočinul si,“ řekla serveru doktorka z Kábulu, Najmussama Shefajo. „Matkám jsme řekli, aby našly způsob, jak svoje novorozence zahřát. Kdybychom je nechali v inkubátorech, zmrznou. Kdybychom je vyndali, budou mít potíže s dýcháním,“ popisuje.
Zemi zasáhla extrémní zima
Domácnosti většinou na generátor a palivo do něj peníze nemají, výpadky proudu proto musí přečkat ve tmě a chladu. Afghánistán letos zasáhla nejchladnější zima za poslední dekádu, teploty klesají i pod -30 stupňů Celsia. Extrémní zima má od začátku roku minimálně 160 obětí, z toho nejmladší je tříměsíční dítě.
Jeho rodiče serveru Democracy Now! popsali, co se stalo. „Byla páteční noc. Protože byla zima, zabalili jsme se do všech dek, které jsme měli. Byla půlnoc, když dítě zemřelo kvůli extrémní zimě. Neměli jsme jinou možnost, počkali jsme do rána a pohřbili jsme ho,“ říká otec.
Matky se snaží udržet své děti v teple za každou cenu. Topí se uhlím, dřevem nebo zkapalněným plynem, což někdy vede k otravám oxidem uhelnatým. Kvůli podomácku vyrobenému topení také často vznikají požáry.
Většina Afghánců nemá co jíst
Ruku v ruce s extrémním počasím jde podvýživa. Už minulý rok podle humanitární platformy ReliefWeb čelilo 50 % Afghánců extrémnímu hladu a množství podvyživených dětí v zemi se za loňský rok zvýšilo také asi o polovinu. Podle Světového potravinového programu nemá dostatek jídla devět z deseti lidí.
Kvůli mrazivému počasí přišli Afghánci také o dobytek. Odhaduje se, že mrazy zabily více než 70 tisíc hospodářských zvířat. Některé zdroje ale uvádí i mnohem vyšší číslo, dokonce i 200 tisíc. Zároveň v zemi poslední tři roky vládlo sucho, kvůli kterému je nedostatek zemědělských plodin.
Hlad v zemi vládne i kvůli sankcím, které na ni západní státy uvalily. USA v srpnu 2021 zmrazily 9,5 miliardy dolarů v aktivech, která měla afghánská centrální banka ve Státech uložené. V září 2022 sice 3,5 miliardy uvolnily na pomoc afghánské ekonomice, vláda k nim ale nemá přímý přístup. To znamená, že je paralyzovaný celý bankovní systém.
Talibanci chtějí upevnit islámské smýšlení
Samotné hnutí Taliban tvrdí že omezení, která pro ženy zavedlo, neplánuje vymáhat napořád. Mluvčí ministerstva šíření ctnosti a předcházení neřesti Sádik Akif Muhadžír vysvětlil pro televizi al-Džazíra, že muslimská víra ženám studium ani práci nezakazuje. „Pokud to islám povoluje, kdo jsem já, abych to zakazoval?“ říká v rozhovoru.
Jako důvod pro tato údajně dočasná opatření uvádí Taliban to, že školní uniformy neodpovídají pravidlům zahalování pro ženy, nebo že ve vládních úřadech není schopen zajistit, aby ženy a muži pracovali odděleně.
Talibové věří, že za dvacet let pod západním vlivem ztratila afghánská společnost své základní islámské hodnoty. „Budeme se snažit napravit myšlení našich lidí skrz doporučení a rady. K tomu směřují naše snahy,“ říká Muhadžír.
Šéf OSN pro koordinaci humanitární pomoci Martin Griffiths mluvil s vedením země a snažil se získat pokyny pro nevládní organizace, které zaměstnávaly ženy. Chtěl také, aby Taliban rozšířil výjimky a více se jich mohlo vrátit do práce.
„Bylo mi řečeno několika vůdci Talibanu, že Taliban jako státní správa pracuje na návodech, které lépe objasní roli, možnosti a doufejme svobodu pro ženy které se věnují humanitární práci,“ sdělil médiím Griffiths.
