Taliban chodí dům od domu a hledá spolupracovníky cizích armád, řekla šéfka spolku Vlčí máky

Předsedkyně spolku Vlčí máky Pašková k situaci tlumočníků v Kábulu (zdroj: ČT24)

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Pašková řekla, že má informace o tom, že bojovníci Talibanu chodí dům od domu a zjišťují informace o lidech, kteří by mohli být spolupracovníky cizích armád. Uvedla to v souvislosti s tím, že byl jeden z tlumočníků, který pracoval pro českou armádu, unesen a zbit. Později ho islamisté propustili, nyní se schovává.  

„My jsme v kontaktu s pěti (tlumočníky), kteří předtím nebyli přizváni na (evakuační) lety, plus prostřednictvím kontaktů a telefonátů vojáků, kteří s nimi pracovali, tak se nám do toho seznamu dostali další tři. Takže v Kábulu se momentálně pohybuje osm rodin, o kterých víme,“ upozornila Pašková s tím, že mezi nimi jsou i velmi malé děti, například devítiměsíční a desetiměsíční batole. 

Pašková zmínila také to, že spolek má informace o tom, že všechny příjezdové komunikace k letišti postupně obsazují členové hnutí Taliban. „Je to otázka nervů, trpělivosti a velké odvahy,“ dodala. 

Česko má zachránit stovku lidí

„Na letišti v Kábulu stále zůstává český velvyslanec, ten se snaží o to, aby se na letiště bez problémů dostali právě ti afghánští spolupracovníci, kteří byli vybráni proto, abychom jim pomohli,“ řekl v Interview ČT24 Ondřej Veselý ze zahraničního výboru sněmovny. Dodal, že z českých občanů, kteří zůstávají v zemi, se jedná kromě velvyslance už jen o ochranku vojenské policie. Zbytek jsou právě afghánští spolupracovníci a jejich příbuzní.

Interview ČT24 - Ondřej Veselý (16. 8. 2021) (zdroj: ČT24)

Podle Veselého by měla Česká republika zachránit zhruba stovku Afghánců. Zahrnuje to spolupracovníky českých vojáků včetně jejich rodin. „Je to počet, který odpovídá tomu, co si nastavilo ministerstvo zahraničí. Je to počet osob, které stanovilo ministerstvo obrany podle svých kritérií,“ uvedl Veselý.

Integrace Afghánců

Situace v Afghánistánu má dopad i na českou politickou scénu. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) budou jednat s hejtmany. Ti by mohli pomoci s integrací lidí, kteří museli Afghánistán opustit. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) ale řekl, že s Hamáčkem zatím nejednal. „My jako Pardubický kraj jsme připraveni, tady bych chtěl zdůraznit, že se jedná o politické uprchlíky. Česká republika je vázána Ženevskou úmluvou o uprchlících, to znamená, že proces přijímání (politických) uprchlíků je pro Českou republiku závazný,“ sdělil. 

„Kraje mohou poskytovat součinnost a jsou na to připravené,“ doplnil Netolického hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN) s tím, že kraje na rozdíl od měst a obcí nedisponují žádnými byty, které by mohly nabídnout. Hejtmani tak stále čekají na jednání s ministrem vnitra, podle Netolického není možné říci, kolika lidem by mohly jednotlivé regiony pomoci. 

„My jsme několik dnů s hrůzou sledovali, jak se naše vláda nechystá těmto lidem v Afghánistánu pomoci. Najednou se vláda rozhoupala, což je dobrá zpráva, ale už to cpe na hejtmany, respektive na kraje. Tak daleko ještě nejsme, ti lidé se musí sem dostat, čas krajů přijde samozřejmě v nejbližší možné době, ale musíme mít k tomu nějaké informace,“ uvedl olomoucký hejtman. 

Vyjádření politiků k integraci afghánských rodin v Česku (zdroj: ČT24)

Černochová: Znají Západ, jejich integrace by tak mohla být snazší

„Myslím si, že právě komunální politici, příslušné samosprávy měst a obcí mají jedinečnou možnost pomoci, ukázat, jakým způsobem má probíhat integrace těchto lidí, protože to není pouze o tom, že ti lidé dostanou azyl. Ti lidé musí chodit do práce, musí se naučit český jazyk, děti budou muset chodit do našich škol, budou potřebovat někde bydlet, budou potřebovat i nějakou pomoc,“ reagovala členka sněmovního zahraničního výboru Jana Černochová (ODS). Podle ní právě samosprávy mohou zajistit, aby to „nebylo fiasko“. 

Černochová také řekla, že u afghánských tlumočníků a jejich rodinných příslušníků je velkou výhodou to, že Západ znají a vědí, jakým způsobem západní společnost funguje. Jejich integrace by tak podle ní mohla být snazší. „Integrace nebude tak složitá, protože my oproti Američanům nemáme tak velké množství lidí (Afghánců, kteří potřebují pomoc),“ doplnil místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO).  

Podle Fischera by se měla česká vláda stydět

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci a obranu Pavel Fischer (nestr.) označil současnou situaci za ostudu. „Naši vojáci tam bojovali s obrovskou ctí. Prokázali, že respektují pravidla, získali si respekt u místních. Ti tlumočníci jsou naši lidé. A vláda jedná tak, že by se měla stydět. Věci odsouvala do vládních prázdnin přesto, že byly dávno připraveny a promyšleny,“ dodal. Podle něj vláda nechtěla konat proto, že se blíží volby. 

Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že vláda jednala velmi liknavě. „V tu sobotu se konečně rozhodlo o tom, že bude zahájena evakuace. Vývoj v Afghánistánu, kdy padlo hlavní město (Kábul), a dnes tam Spojené státy drží jednu vojenskou základnu – to letiště, rozhodl o tom, že se to začalo dít v řádu dnů. Proto od nás (Pirátů) zaznívá kritika,“ uvedl. 

Kritice ale čelí i další země, například Německo. Varianta, že by evakuace lidí probíhala hromadně, nebyla podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského vzhledem k vývoji na stole. „Nikdo nemohl očekávat, jak rychle se budeme sunout k situaci, které nyní čelíme. Rozhodně nevidím nějakou nekoordinaci, vidím profesionály, kteří dnem a nocí pracují na tom, aby se podařilo splnit ty praktické úkoly, tedy odsun našich lidí a afghánských splupracovníků,“ zmínil. 

Landovský také řekl, že je třeba dát vládě šanci, aby operaci dokončila. „Až po dokončení bychom se měli věnovat jejím výsledkům,“ upozornil. Zmínil také důležitost funkčnosti letiště v Kábulu, na tom podle něj úspěch akce stojí.