Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce. Do země putuje humanitární pomoc, kterou ale vojenská junta blokuje v místech, která ovládají opoziční skupiny.

Myanmar a Thajsko se nadále potýkají s následky ničivého pátečního zemětřesení, v Thajsku zemřelo nejméně osmnáct lidí. Zemětřesení mělo sílu 7,7 stupně. Epicentrum se nacházelo nedaleko Mandalaje, druhého největšího města Myanmaru, které má 1,6 milionu obyvatel. V neděli oblast města zasáhl následný otřes o síle 5,1 stupně.

Skupiny, které v nejvíce postižených oblastech Myanmaru zajišťují pomoc, informovaly, že nyní je naléhavě zapotřebí zajistit přístřeší, potraviny a vodu. Jde zejména právě o město Mandalaj.

„V nejhůře postižených oblastech (...) se komunity snaží uspokojit své základní potřeby, jako je přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením, zatímco záchranné týmy neúnavně pracují na vyhledávání přeživších a poskytování životně důležité pomoci,“ uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

„Lidé, kteří prožili hrůzu zemětřesení, se nyní obávají následných otřesů a spí venku na silnicích nebo na otevřených polích,“ napsal pak ve své zprávě Mezinárodní záchranný výbor. A dodal: „Naléhavě potřebujeme stany, protože i ti, jejichž domy zůstaly neporušené, se bojí spát doma.“

Přístup k pomoci komplikují po celé zemi poničené silnice, stržené mosty i další potíže spojené s občanskou válkou. Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli prohlásila zemětřesení v zemi za nejvyšší stupeň nouze. Zároveň vyzvala k urychlené finanční pomoci Myanmaru ve výši osmi milionů dolarů (zhruba 184 milionů korun). Peníze by měly jít na lékařskou pomoc. Česko uvolní na pomoc Myanmaru pět milionů korun.

Vojenská junta blokuje pomoc

I přes ničivé následky pátečního zemětřesení blokuje vojenská junta humanitární pomoc v místech, která ovládají opoziční skupiny, informoval server The Guardian. Jedno z hlavních povstaleckých uskupení Aliance tří bratrstev přitom v úterý podle agentury Reuters vyhlásilo jednostranné příměří, aby usnadnilo přístup potřebných k pomoci. Před ní tak učinila i jiná opoziční skupina – ozbrojené křídlo Lidové obranné síly.

„Některé ze zásob humanitární pomoci, spíše většina, se nedostala k lidem, kteří ji potřebují. Do některých částí Mandalaje pomoc vůbec nedorazila. Zabavila ji vojenská junta,“ sdělila webu The Guardian myanmarská lékařka Nan Win žijící v Austrálii, která pravidelně komunikuje se svými kolegy v Mandalaji.

Lékařka dále uvedla, že v místech, která nemá junta zcela pod kontrolou, blokuje armáda přístup k pomoci a brání týmům záchranářů ve vstupu. Její výpověď potvrdil i zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar Tom Andrews. Uvedl, že existují „konzistentní zprávy o blokování pomoci“ a že vojenská junta pokračuje s leteckými útoky. Z toho ji právě v neděli obvinil Karenský národní svaz, který patří k jedněm z nejstarších etnických armád v zemi.

Od vojenského převratu v roce 2021 se země zmítá ve vleklé a krvavé občanské válce. Proti vládě junty se postavila řada povstaleckých ozbrojených skupin, které tvoří nejrůznější etnika. Od minulého roku vedou proti juntě úspěšnou ofenzívu, v důsledku čehož kontroluje armáda méně než třicet procent území země, stále však ovládá velká města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...