Junta

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

Vojenská junta v Mynamaru, která před třemi lety svrhla zvolenou vládu, znovu slibuje zorganizování voleb. Ve skutečnosti ale vojáci drží Aun Schan Su Ťij, symbol demokratické změny, v domácím vězení. A po celé zemi probíhá jejich kampaň, která zahrnuje i mučení a zastrašovací metody. Je namířená proti povstalcům pod vedením hnutí Lidové obranné síly (PDF).

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Dočasným prezidentem Gabonu se v pondělí z rozhodnutí tamního ústavního soudu stal generál Brice Oligui Nguema, vůdce vojenské junty, která minulý týden po volbách sesadila prezidenta Aliho Bonga. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o další krok, který má upevnit moc vojáků v zemi. Hospodářské společenství středoafrických států (ECCAS) se v pondělí v reakci na převrat rozhodlo pozastavit členství Gabonu v alianci.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v pondělí odmítlo návrh vojenské junty v Nigeru na tříleté přechodné období vojenské vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Junta se moci v západoafrické zemi zmocnila 26. července svržením demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Počet obětí brutální občanské války v Myanmaru roste. Od vojenského puče v roce 2021 se konflikt mezi juntou a opozicí, která se jí snaží vzdorovat, stále stupňuje. Povstalci armádu obviňují ze záměrného zapalování vesnic a leteckých útoků na civilisty s cílem potlačit odpor. Boje probíhají většinou v džungli a odlehlých oblastech, kam se prodemokratické síly stáhly.

Myanmarská vojenská vláda rozpustila bývalou vládní Národní ligu pro demokracii (NLD), kterou vede vězněná držitelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. NLD je mezi čtyřicítkou politických stran, které nesplnily termín a podmínky registrace k volbám, jejichž vypsání vojenská junta slíbila. Podle kritiků ale nebudou mít žádnou důvěryhodnost.

Vojenský soud v Myanmaru uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si nositelka Nobelovy ceny za mír musí ve vězení odpykat 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij čelí obvinění poté, co armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Již dříve zástupci političky uvedli, že považují soudy za politicky motivované. Verdikt odsoudily Spojené státy a EU.

Až osmdesát lidí zahynulo na severu Myanmaru při leteckém útoku, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů. Mezi mrtvými jsou i zpěváci a hudebníci. Podle agentury AP o tom informovali místní svědci a hlavní kačjinská politická organizace, která z náletu obvinila myanmarskou armádu.

Nejméně jedenáct dětí přišlo o život při leteckém útoku myanmarské armády, který v pátek zničil školu v jedné z vesnic na severu země. Podle agentury AFP o tom informoval Dětský fond OSN – UNICEF. Vojenská junta, která v Myanmaru vládne od puče v roce 2021, obvinila místní povstalce, že využívají civilisty jako lidské štíty.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Sesazený myanmarský prezident Win Myin vypověděl, že se ho armáda několik hodin před vojenským pučem z 1. února pokusila přinutit, aby odstoupil. Varovala ho přitom, že pokud to odmítne, mohl by mít vážné problémy. Podle agentury Reuters o tom informoval exprezidentův právník Kchin Maun Zo.

Šéf guinejské junty, která v září sesadila prezidenta Alphu Condého, složil přísahu a stal se prezidentem. Plukovník Mamady Doumbouya povede západoafrickou zemi v přechodném období, jehož délka není přesně stanovena.

Hlavní západoafrické regionální uskupení, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), na čtvrtečním mimořádném summitu přijalo sankce proti vojenské juntě v Guineji. Vyzvalo k návratu země k ústavnímu pořádku a demokratické vládě během šesti měsíců, oznámily tiskové agentury s odvoláním na vyjádření předsedy komise ECOWAS. Jean-Claude Kassi Brou přiblížil, že summit schválil zmrazení bankovních účtů a zavedení zákazu cestování pro členy junty a jejich příbuzné.