Junta strana 2 z 2

OSN vyzvala, aby se do Myanmaru po vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.

Bývalá myanmarská lídryně Do Aun Schan Su Ťij čelí dalšímu vyšetřování, tentokrát kvůli údajné korupci. S odvoláním na informace státního deníku New Light of Myanmar to napsala agentura Reuters. Nová obvinění se týkají údajného zneužití majetku dobročinné nadace, kterou Su Ťij vedla, a přijímání úplatků ve formě peněz a zlata. Obhájce političky, kterou nyní drží v domácím vězení vojenská junta, označil nová obvinění za absurdní.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Bývalá myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, již vězní vojenská junta, se poprvé od únorového převratu osobně objevila před soudem, jenž však řízení odročil na 7. června. Krátce před zahájením soudního jednání popřála lidem pevné zdraví a zdůraznila, že její politická strana Národní liga pro demokracii (NLD) byla založena pro občany a bude existovat, dokud budou existovat občané. Myanmarská média minulý týden uvedla, že by NLD, která jasně zvítězila v listopadových parlamentních volbách, mohla být brzy rozpuštěna.

Myanmarská vláda národní jednoty, kterou sestavili odpůrci vojenské junty, ve středu oznámila, že zřídila lidové obranné síly. Jejich úkolem bude chránit civilisty před útoky armády. Informovala o tom agentura Reuters.

Bezpečnostní složky v Myanmaru v neděli podle místních médií opět střílely do demonstrantů při nových protestech proti vojenskému režimu tři měsíce po převratu. Do ulic vyšly tisíce lidí a podle agentury Reuters bylo hlášeno sedm mrtvých. Od puče, který armáda provedla 1. února, ozbrojené složky podle pozorovatelů zabily stovky demonstrantů.

Při nedělních protestech proti únorovému vojenskému puči v Myanmaru zemřelo nejméně 38 lidí, informovala agentura Reuters s odkazem na neziskovou Asociaci pro pomoc politickým vězňům (AAPP). Přes 20 obětí si podle tohoto zdroje vyžádaly zásahy bezpečnostních oddílů proti demonstrantům v dělnické čtvrti největšího barmského města Rangúnu, kde docházelo ke žhářským útokům na továrny financované Čínou. Ve čtvrti bylo posléze vyhlášeno stanné právo, informovala barmská státní televize.

V Myanmaru pokračují každodenní protesty proti vojenskému převratu a bezpečnostní síly již během zákroků zabily více než 60 demonstrantů. Ne všichni policisté jsou ale ochotni plnit rozkazy pučistů. Než aby zabíjeli pokojné protestující, někteří z nich raději ze země utekli.

Myanmarská vojenská junta, která v únoru provedla převrat, obvinila zadržovanou premiérku Do Aun Schan Su Ťij, že přijala nelegální platbu 600 tisíc dolarů (13,1 milionu korun) a 11 kilogramů zlata. Při pokračujících protestech proti puči ve městě Myain zemřelo nejméně šest lidí, jednu oběť policejního násilí hlásí média v Rangúnu, píší agentury Reuters a DPA. Rada bezpečnosti odsoudila násilí, neshodla se však na kritice puče.

Desítky tisíc lidí vyšly do ulic myanmarských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před víc než měsícem převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na neděli provedly v největším myanmarském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Po zadržení zemřel činitel strany uvězněné šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij. Odbory vyzvaly ke stávce.

Nejméně osmnáct lidí v neděli zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Myanmaru, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Novou bilanci mrtvých oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Zprávy o protestech z minulých dní hovořily podle agentury AP o osmi mrtvých, takže dohromady už mají nepokoje přes dvacet obětí.

Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Junta, která v srpnu převzala kontrolu v Mali, přistoupila v rozhovorech o příštím uspořádání země na rok a půl trvající přechodné období. Skupina důstojníků svrhla 18. srpna prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a ujala se moci. V Bamaku do soboty tři dny jednalo asi sto zástupců armády, politických stran a občanské společnosti o budoucím uspořádání.

Delegace Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se o víkendu dohodla se zástupci vojenské junty v Mali na některých aspektech dalšího směřování země po armádním převratu z minulého týdne. Obě strany to oznámily po nedělních jednáních, přičemž podle agentury Reuters doplnily, že u vícero otázek zatím shoda nepanuje. Podle zdrojů agentury AFP navrhla junta tříleté přechodné období s představitelem ozbrojených sil v čele země.