Junta, která v srpnu převzala kontrolu v Mali, přistoupila v rozhovorech o příštím uspořádání země na rok a půl trvající přechodné období. Skupina důstojníků svrhla 18. srpna prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a ujala se moci. V Bamaku do soboty tři dny jednalo asi sto zástupců armády, politických stran a občanské společnosti o budoucím uspořádání.
Mali čeká po převratu jeden a půl roku přechodného období, shodli se vyjednavači
Účastníci jednání sepsali chartu, která podle agentury AFP ještě nebyla zveřejněna, ale která počítá s přechodným obdobím, jež potrvá 18 měsíců. V čele země stane prezident vybraný výborem, který sestaví junta. Podle dokumentu může být prezidentem voják i civilista a zemi povede do té doby, než budou zorganizovány volby.
Pučisté původně navrhovali dvouleté přechodné období, avšak Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na Mali tlačilo, aby toto období trvalo jenom rok. Jeho členové také požadovali, aby byli civilní prezident a premiér jmenováni do 15. září.
V srpnu patnáctičlenné společenství zavřelo své hranice a zablokovalo finanční toky do Mali.
Podle agentury Reuters se v úterý bude konat další schůzka zástupců zemí ECOWAS věnovaná situaci v Mali. Zda se podaří nového prezidenta jmenovat do úterka, jak původně ECOWAS požadoval, ale není jasné.
Vojenské vzpouře předcházely protivládní protesty
Vzpouru v srpnu zahájila skupina důstojníků, jež si říká Národní výbor pro spásu lidu (CNSP), na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města. Armáda pak zajala prezidenta Keitu i předsedu vlády Bouboua Cissého. Keita krátce po svém zadržení na prezidentskou funkci rezignoval.
Po více než týdnu v zajetí byl propuštěn a podle zpráv v médiích byl na začátku září hospitalizován na soukromé klinice v malijské metropoli Bamaku. Vzpouře předcházely protivládní demonstrace vyvolané spory kolem výsledků voleb.
