Čeští vojáci v Mali zůstanou, podle Metnara jsou v bezpečí. Tamní opozice podpořila pučisty

Česko ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise (EUTM) v Mali. V Berlíně to po neformálním jednání ministrů obrany unijních zemí řekl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že bezpečnost českých vojáků v této západoafrické zemi ohrožena není. Malijská opozice mezitím uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci, kteří minulý týden svrhli prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, informovala agentura AFP.

Podle německé ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové by nyní přerušená práce unijní výcvikové mise v Mali měla být co nejdříve obnovena. Také podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella obnoví výcviková mise činnost co nejdříve.

„Všichni jsme se shodli, že nebudeme vojáky stahovat,“ uvedl po schůzce Metnar. Za jeden z důvodů označil i uchování vážnosti EU a možnosti vyvíjet úsilí, aby se moc v Mali dostala zpět do rukou civilní vlády. „Řešení takovýchto problémů silou a neústavní cestou se naprosto neslučuje s evropskými principy,“ řekl o vývoji v zemi. 

Šéfka německého ministerstva obrany v Berlíně upozornila, že účastníci neformálního unijního jednání vojenský puč z minulého týdne odsoudili. Ve čtvrtek budou v německém hlavním městě diskutovat ministři zahraniční zemí EU. Podle Krampové-Karrenbauerové se Unie chce v Mali i nadále angažovat v boji proti terorismu, pučisté by podle ní měli urychleně uvolnit cestu novým volbám.

Čeští vojáci jsou podle Metnara v bezpečí

„Chtěl bych zdůraznit, že bezpečnost našich vojáků v Mali není ohrožena. Aktivity mise jsou pozastaveny,“ řekl Metnar. Kdy dojde k návratu k běžnému chodu mise, bude také podle jeho názoru záležet na vývoji situace a na předání moci civilní vládě.

V Mali působí zhruba 120 českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie, v níž Česko od června převzalo velení.

Situace v Mali byla jedním z hlavních bodů neformální schůzky. Společná strategie států EU ale po jednání podle Metnara dál chybí. „Já si myslím, že není. Je nám ale všem členům Evropské unie jasné, že je potřeba posílit a podporovat diskuzi a zapojení dalších aktérů,“ uvedl český ministr s odkazem na Africkou unii a také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Poznamenal, že situace v Mali je jednou z priorit současného německého předsednictví EU. Uvedl rovněž, že působení v oblasti Sahelu je velmi důležité. „Boj proti terorismu a nelegální migraci je naší dlouhodobou prioritou,“ dodal.

Opozice v Mali potvrdila, že podpoří vojenské vzbouřence

Malijská opozice mezitím podle agentury AFP uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci. Pádu prezidenta předcházely měsíce protestů organizovaných právě koalicí M5-RFP (Hnutí pátého června –⁠ Sdružení vlasteneckých sil).

„Jsme připraveni podpořit tento proces a znovu jsme potvrdili, že zastáváme stejné pozice,“ uvedl jeden z členů M5-RFP blízký jejímu čelnému představiteli po prvním oficiálním jednání s vojenskou juntou.

Také okolní západoafrické státy jsou ochotny za určitých podmínek přechodnou malijskou vládu uznat, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení nigerijské prezidentské kanceláře. 

Vývoj v západoafrické zemi naopak odsoudila řada organizací včetně Rady bezpečnosti OSN, EU nebo Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). K těmto institucím se také přidala Mezinárodní organizace Frankofonie (OIF), která ve středu pozastavila malijské členství a vyzvala k propuštění zadržovaného Keity a dalších vládních představitelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 2 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 3 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 5 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...