Čeští vojáci v Mali zůstanou, podle Metnara jsou v bezpečí. Tamní opozice podpořila pučisty

Česko ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise (EUTM) v Mali. V Berlíně to po neformálním jednání ministrů obrany unijních zemí řekl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že bezpečnost českých vojáků v této západoafrické zemi ohrožena není. Malijská opozice mezitím uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci, kteří minulý týden svrhli prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, informovala agentura AFP.

Podle německé ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové by nyní přerušená práce unijní výcvikové mise v Mali měla být co nejdříve obnovena. Také podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella obnoví výcviková mise činnost co nejdříve.

„Všichni jsme se shodli, že nebudeme vojáky stahovat,“ uvedl po schůzce Metnar. Za jeden z důvodů označil i uchování vážnosti EU a možnosti vyvíjet úsilí, aby se moc v Mali dostala zpět do rukou civilní vlády. „Řešení takovýchto problémů silou a neústavní cestou se naprosto neslučuje s evropskými principy,“ řekl o vývoji v zemi. 

Šéfka německého ministerstva obrany v Berlíně upozornila, že účastníci neformálního unijního jednání vojenský puč z minulého týdne odsoudili. Ve čtvrtek budou v německém hlavním městě diskutovat ministři zahraniční zemí EU. Podle Krampové-Karrenbauerové se Unie chce v Mali i nadále angažovat v boji proti terorismu, pučisté by podle ní měli urychleně uvolnit cestu novým volbám.

Čeští vojáci jsou podle Metnara v bezpečí

„Chtěl bych zdůraznit, že bezpečnost našich vojáků v Mali není ohrožena. Aktivity mise jsou pozastaveny,“ řekl Metnar. Kdy dojde k návratu k běžnému chodu mise, bude také podle jeho názoru záležet na vývoji situace a na předání moci civilní vládě.

V Mali působí zhruba 120 českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie, v níž Česko od června převzalo velení.

Situace v Mali byla jedním z hlavních bodů neformální schůzky. Společná strategie států EU ale po jednání podle Metnara dál chybí. „Já si myslím, že není. Je nám ale všem členům Evropské unie jasné, že je potřeba posílit a podporovat diskuzi a zapojení dalších aktérů,“ uvedl český ministr s odkazem na Africkou unii a také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Poznamenal, že situace v Mali je jednou z priorit současného německého předsednictví EU. Uvedl rovněž, že působení v oblasti Sahelu je velmi důležité. „Boj proti terorismu a nelegální migraci je naší dlouhodobou prioritou,“ dodal.

Opozice v Mali potvrdila, že podpoří vojenské vzbouřence

Malijská opozice mezitím podle agentury AFP uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci. Pádu prezidenta předcházely měsíce protestů organizovaných právě koalicí M5-RFP (Hnutí pátého června –⁠ Sdružení vlasteneckých sil).

„Jsme připraveni podpořit tento proces a znovu jsme potvrdili, že zastáváme stejné pozice,“ uvedl jeden z členů M5-RFP blízký jejímu čelnému představiteli po prvním oficiálním jednání s vojenskou juntou.

Také okolní západoafrické státy jsou ochotny za určitých podmínek přechodnou malijskou vládu uznat, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení nigerijské prezidentské kanceláře. 

Vývoj v západoafrické zemi naopak odsoudila řada organizací včetně Rady bezpečnosti OSN, EU nebo Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). K těmto institucím se také přidala Mezinárodní organizace Frankofonie (OIF), která ve středu pozastavila malijské členství a vyzvala k propuštění zadržovaného Keity a dalších vládních představitelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 8 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...