Prezident Mali Ibrahim Boubacar Keita odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to prezident oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.
„Chtěl bych vám v tuto chvíli oznámit moje rozhodnutí vzdát se svých funkcí, všech svých funkcí, od nynějšího okamžiku,“ řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. „Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita žádná krev,“ dodal.
Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.
„My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP), jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami,“ prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva. Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.
Několikaměsíční odpor
Proti Keitově vládě se v zemi již několik měsíců pořádají demonstrace. Opozice totiž zpochybňuje jeho znovuzvolení v jarních volbách, řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si podle nich vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistů na severu a v centrální části země.
Poslední vývoj v Mali již odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda, podle vyjádření generálního štábu jsou všichni v pořádku.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) povstání odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských zemí s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s tímto státem a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.
