Vzbouřenci v Mali oznámili, že zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a premiéra Bouboua Cissého. „Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl voják, který nechtěl být jmenován. Později zadržení obou politiků potvrdily i oficiální státní zdroje. V Mali působí i zahraniční vojáci, včetně českých, kteří tam pomáhají s bojem proti islamistům.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška je všech 120 českých vojáků působících v Mali v pořádku. „Jsou na svých základnách a monitorují situaci,“ uvedl.
Zvěsti o zadržení hlavy státu přivedly do ulic Bamaka stovky demonstrantů, kteří vyjádřili podporu vzbouřencům. Vládu kritizují za korupci, špatné řešení ekonomické situace země i za neschopnost zvládnout islámské radikály. Podle agentury AP zapálili protestující dům, který patří ministrovi spravedlnosti.
Oba politiky odvezl obrněný vůz do města Kati, kde leží vojenská základna a kde ráno vojenská vzpoura propukla, potvrdil šéf vládního oddělení pro komunikaci.
„Jsou zatýkáni armádní důstojníci. Je to totální zmatek,“ citovala agentura AP úředníka z malijského ministerstva vnitřní bezpečnosti poté, co v Kati propukly nepokoje. Podle svědků jsou v ulicích města, které leží asi 15 kilometrů od Bamaka, obrněné vozy a tanky.
V Bamaku bylo již dříve evakuováno nejméně jedno ministerstvo a budova státní televize ORTM, která později přestala vysílat. V ulicích byla slyšet střelba. Podle svědka citovaného agenturou Reuters uzavřeli ozbrojení muži v metropoli také dva mosty přes řeku.
O situaci v Mali bude jednat Rada bezpečnosti
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval vojáky k okamžitému propuštění obou politiků. Situací se má ve středu na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Zadržení představitelů státu už odsoudila Evropská unie. „Evropská unie odsuzuje pokus o převrat v Mali a odmítá jakékoliv protiústavní změny. Tohle v žádném případě nesmí být reakce na hlubokou společensko-politickou krizi, která Mali v posledních měsících zasáhla,“ uvedl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v úterý o situaci v Mali hovořil s představiteli Nigérie, Pobřeží slonoviny a Senegalu, tyto státy plně podpořil ve snaze o zprostředkování hovorů s oběma stranami konfliktu.
Ve snaze ukončit politickou krizi v Mali se do země minulý měsíc vydala pětice afrických prezidentů, která prosazovala vytvoření vlády národní unie. Protestní hnutí s konzervativním duchovním v čele ale návrh odmítlo.
Nynější události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a která přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Převratu předcházelo povstání domorodých Tuaregů, kteří tehdy ovládli oblast na severu země.
Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak s jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.
Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.
