Západoafričtí lídři uvalili nové sankce na Mali. Junta chce zůstat u moci bez voleb další čtyři roky

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Zástupci zemí ECOWAS představili ve svém prohlášení sankce, které budou mít na Mali zatím nejvážnější dopad. Zahrnují také uzavření pozemních a vzdušných hranic Mali s dalšími zeměmi, které patří do společenství.

Junta vedená plukovníkem Assimim Goitou původně souhlasila, že uspořádá nové volby v únoru, tedy osmnáct měsíců poté, co se chopila moci. Nyní vojenské vedení tvrdí, že příští prezidentské volby budou až v roce 2026, což znamená, že zůstane u moci další čtyři roky.

Regionální představitelé ve svém prohlášení označili tento časový rámec za nepřijatelný. Podle nich to znamená, že nelegitimní vojenská přechodná vláda bude mít v příštích pěti letech obyvatele Mali jako rukojmí.

Výjimka pro základní zboží

Obchodní sankce se nebudou vztahovat na základní zboží, jako jsou léky, zdravotnický materiál a vybavení pro boj s covidem-19. Vyloučeny jsou také ropné produkty a elektřina.

Blokován však bude veškerý finanční majetek Mali uložený v centrální bance a dalších komerčních bankách regionu. ECOWAS také pozastaví svou finanční pomoc Mali. Dosud se sankce týkaly pouze vedení junty, které mělo zakázané cestování a zmrazený majetek.

Po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Mali slíbil vůdce puče Goita, že v zemi obnoví demokratický režim. Pochybnosti o jeho záměrech se však prohloubily poté, co o devět měsíců později prakticky uskutečnil druhý puč, odstavil zvolené přechodné civilní představitele a sám se stal prezidentem.

Junta tvrdí, že volby nejde uskutečnit kvůli zhoršující se bezpečnosti v zemi, která již deset let bojuje s islámskými radikály. Uvádí také, že je nutné vypracovat novou ústavu a předložit ji voličům v referendu, což je zdlouhavý proces. Pak by se měly konat nové místní a parlamentní volby a nakonec prezidentské.

Francouzská armáda, která v roce 2013 pomohla na severu země zbavit moci povstalce, nyní stahuje své vojáky z Mali. Mnozí se obávají, že jejich odchod prohloubí krizi, přestože v zemi působí mírové síly OSN a malijským vojákům pomáhají regionální síly. Kritici junty se také obávají, že politické zmatky ještě více oslabí reakci armády Mali na útoky v době, kdy se bude zvyšovat její odpovědnost za boj proti islámským radikálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 21 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 27 mminutami

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 44 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 54 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...