Západoafričtí lídři uvalili nové sankce na Mali. Junta chce zůstat u moci bez voleb další čtyři roky

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Zástupci zemí ECOWAS představili ve svém prohlášení sankce, které budou mít na Mali zatím nejvážnější dopad. Zahrnují také uzavření pozemních a vzdušných hranic Mali s dalšími zeměmi, které patří do společenství.

Junta vedená plukovníkem Assimim Goitou původně souhlasila, že uspořádá nové volby v únoru, tedy osmnáct měsíců poté, co se chopila moci. Nyní vojenské vedení tvrdí, že příští prezidentské volby budou až v roce 2026, což znamená, že zůstane u moci další čtyři roky.

Regionální představitelé ve svém prohlášení označili tento časový rámec za nepřijatelný. Podle nich to znamená, že nelegitimní vojenská přechodná vláda bude mít v příštích pěti letech obyvatele Mali jako rukojmí.

Výjimka pro základní zboží

Obchodní sankce se nebudou vztahovat na základní zboží, jako jsou léky, zdravotnický materiál a vybavení pro boj s covidem-19. Vyloučeny jsou také ropné produkty a elektřina.

Blokován však bude veškerý finanční majetek Mali uložený v centrální bance a dalších komerčních bankách regionu. ECOWAS také pozastaví svou finanční pomoc Mali. Dosud se sankce týkaly pouze vedení junty, které mělo zakázané cestování a zmrazený majetek.

Po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Mali slíbil vůdce puče Goita, že v zemi obnoví demokratický režim. Pochybnosti o jeho záměrech se však prohloubily poté, co o devět měsíců později prakticky uskutečnil druhý puč, odstavil zvolené přechodné civilní představitele a sám se stal prezidentem.

Junta tvrdí, že volby nejde uskutečnit kvůli zhoršující se bezpečnosti v zemi, která již deset let bojuje s islámskými radikály. Uvádí také, že je nutné vypracovat novou ústavu a předložit ji voličům v referendu, což je zdlouhavý proces. Pak by se měly konat nové místní a parlamentní volby a nakonec prezidentské.

Francouzská armáda, která v roce 2013 pomohla na severu země zbavit moci povstalce, nyní stahuje své vojáky z Mali. Mnozí se obávají, že jejich odchod prohloubí krizi, přestože v zemi působí mírové síly OSN a malijským vojákům pomáhají regionální síly. Kritici junty se také obávají, že politické zmatky ještě více oslabí reakci armády Mali na útoky v době, kdy se bude zvyšovat její odpovědnost za boj proti islámským radikálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Saúdi útočí v Jemenu, na Sokotře uvázly stovky turistů

Čtyři lidé zahynuli při úderech koalice vedené Saúdskou Arábií v jemenské provincii Dálí, která je baštou vůdce separatistické Jižní přechodné rady (STC) Ajdarúse Zubajdího. Píše to agentura AFP. Kvůli střetům mezi separatisty a vládními silami uvázly v uplynulých dnech na jemenském ostrově Sokotra stovky turistů včetně dvou desítek Čechů.
09:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Republikáni podle demokratů zlehčují útok na Kapitol. Bílý dům má web s vlastním výkladem události

Členové Kongresu za Demokratickou stranu obvinili republikány ze snahy o přepsání dějin v souvislosti s útokem na Kapitol, od kterého v úterý uplynulo pět let. Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu k republikánům vpád svých stoupenců do sídla Kongresu zmínil jen okrajově, avšak Bílý dům spustil nové webové stránky, které události toho dne vykládají z pohledu prezidenta, navzdory faktům.
před 16 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
03:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, tvrdí Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 4 hhodinami
Načítání...