Do ulic myanmarských měst opět vyšli lidé. Střelba bezpečnostních složek si vyžádala mrtvé

Bezpečnostní složky v Myanmaru v neděli podle místních médií opět střílely do demonstrantů při nových protestech proti vojenskému režimu tři měsíce po převratu. Do ulic vyšly tisíce lidí a podle agentury Reuters bylo hlášeno sedm mrtvých. Od puče, který armáda provedla 1. února, ozbrojené složky podle pozorovatelů zabily stovky demonstrantů.

Nedělní manifestace, které přicházejí po jistém zklidnění situace, byly pořádány v koordinaci s komunitami Barmánců v zahraničí. Organizátoři hovořili o „globální jarní revoluci“ a potřebě ukázat světu „hlas jednoty barmského lidu“.

Lidé pochodovali v nejlidnatějším městě v zemi Rangúnu nebo v Mandalaji, což je druhé největší centrum. Některé skupiny demonstrantů podle Reuters vedli buddhističtí mniši. „Naše cesta vede k demokracii! Naše cesta vede k pádu vojenské diktatury!“ skandovali protestující podle agentury AFP v Rangúnu.

Během nedělních protestů prý zemřelo sedm lidí

Podle zpravodajské organizace Myanmar Now byli dva lidé zastřeleni ve městě Wetlet severozápadně od Mandalaje, další oběti jsou hlášeny ze dvou měst v severovýchodním Šanském státě a z důlního města Hpakant. Reuters se ihned nepodařilo informace o pěti zabitých potvrdit, přičemž vládnoucí vojenská junta na žádost o komentář nereagovala.

V Rangúnu se podle AFP dav mladých lidí rychle rozprchl ve snaze vyhnout se střetu s ozbrojenými silami. Zpráva o krveprolití ale přišla z Mandalaje, kde podle zpravodajské agentury Mizzima zastřelili dva lidi.

Protesty se v Myanmaru navzdory krvavým represím od únorového puče konají takřka nepřetržitě a kromě manifestací lidé projevují nespokojenost s postupem armády i stávkami. Armáda před třemi měsíci svrhla zvolenou vládu vedenou laureátkou Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, která je v domácím vězení a čelí několika obviněním. Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při protestech bezpečnostní složky zabily přes 750 lidí.

Kromě demonstrací pokračují také boje mezi vojáky a povstalci v odlehlých pohraničních regionech země, zatímco v centrálních oblastech jsou vojenské a vládní objekty dějišti raketových útoků a jiných, nevysvětlených explozí. Několik výbuchů například v nedělí ráno nastalo na různých místech Rangúnu, uvádí AFP.

Za stávajících bojů proti armádě pak ozbrojená skupina Karenský národní svaz (KNU) vyzvala další povstalecké frakce, aby v zájmu poražení junty začaly spolupracovat. Poselství mířilo k ostatním ozbrojencům z etnické skupiny Karenů a přichází několik dní poté, co KNU ohlásil dobytí armádního stanoviště u thajských hranic na východě Myanmaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 1 hhodinou

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 3 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 3 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 3 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 4 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 4 hhodinami
Načítání...