Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.
Na bulvárech hlavního města Neipyijta byly tisíce lidí, mnozí na motocyklech, které umožňují rychlé přesuny v případě policejního zásahu. Mnoho lidí uposlechlo výzvu ke stávce a v zemi zůstala zavřená řada továren a obchodů, a to i v Neipyijtu. Připojují se úředníci, zdravotníci i pracovníci textilního průmyslu.
S ohledem na pondělní datum dostala akce přezdívku stávka pěti dvojek. „Připojil jsem se k celonárodnímu protestu 22222 jako občan této země. Musíme protestovat a uspět. Zavřel jsem proto svůj podnik a připojil se k demonstraci,“ řekl muž jménem Zajar, který v hlavním městě prodává balenou vodu. Před více než třiceti lety se demonstrace proti vládě armády uskutečnily v podobně specifickém datu – 8. 8. 1988.
V největším městě země Rangúnu dorazilo k americkému velvyslanectví přes tisíc demonstrantů, ale rozešli se, aby se vyhnuli konfrontaci s vojáky a policisty. Armáda zpřísnila bezpečnostní opatření také kolem čínského velvyslanectví a sídla úřadu OSN. Protesty se konaly i v jiných částech města, například u pagody Sule.
Státní televize varuje před ztrátou života
Protesty v Myanmaru nemají pevnou organizaci a často jsou svolávány po sociálních sítích. Vedení země se proto snaží blokovat připojení k internetu, aby ztížilo odpůrcům koordinaci.
Varování před účastí na demonstracích zveřejnila v neděli státní televize. Podle ní při protestech hrozí ztráta života. Facebook reagoval na dění v Mynamaru uzavřením stránek státní televize. „Ve shodě s naší politikou jsme odstranili stránky televize MRTV, protože opakovaně porušily naše pravidla včetně těch o násilí a podněcování,“ sdělil ředitel oddělení kontaktu s veřejností Facebooku Rafael Frankel.
V uplynulých dnech bezpečnostní složky zabily několik demonstrantů, podle armády zemřel při střetech i jeden policista. Pohřbu jedné z obětí se v neděli účastnily tisíce lidí.
USA zavedly sankce
Proti převratu se v neděli večer vyslovil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle jeho prohlášení na Twitteru USA tvrdě zasáhnou proti těm, kteří páchají násilí na myanmarském lidu, který „žádá obnovení demokraticky zvolené vlády“.
USA již zavedly sankce proti hlavním představitelům pučistů. „Pokud použijí proti bezbranným demonstrujícím více násili, tak myanmarští vojáci poznají, že zavedené sankce jsou jen začátkem,“ uvedla ministryně financí Janet Yellenová.
Sankce vůči činitelům myanmarské armády odpovědným za převrat je připravena jako krajní možnost pro případ, že by selhala diplomatická řešení, přijmout i Evropská unie. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí zemí bloku a vyzvali k ukončení násilností a obnově civilní vlády. K ukončení represí a propuštění stovek lidí, které armáda od převratu uvěznila, vyzval i generální tajemník OSN António Guterres.
Armáda se chopila moci v zemi 1. února, kdy měl poprvé zasednout parlament zvolený v listopadu. Podle vojáků ale volby doprovázela hrubá pochybení, což ale odmítla centrální volební komise.
Ve volbách drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii myanmarské vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, kterou nyní pučisté drží v domácím vězení. Vedle obnovení fungování parlamentu demonstrující žádají i její propuštění.
