Vojenská junta v Myanmaru brutálně zabíjí zajaté povstalce. Svědci popisují upalování

Vojenská junta v Mynamaru, která před třemi lety svrhla zvolenou vládu, znovu slibuje zorganizování voleb. Ve skutečnosti ale vojáci drží Aun Schan Su Ťij, symbol demokratické změny, v domácím vězení. A po celé zemi probíhá jejich kampaň, která zahrnuje i mučení a zastrašovací metody. Je namířená proti povstalcům pod vedením hnutí Lidové obranné síly (PDF).

Říjen 2023 přinesl další z útoků povstalců na severozápadě Myanmaru, tentokrát je milice pracující pro armádu odrazily a některé členy PDF zajaly. V rukou jim skočil i jednadvacetiletý Phoe Tay a o rok mladší Thar Htaung. „Když jsem je viděl naposledy, krčili se asi padesát metrů ode mě,“ vzpomínal bojovník PDF s přezdívkou Ninja.

Zbiti a vsazeni do klády museli Phoe Tay a Thar Htaung zopakovat, že jsou „psi z PDF“. Dalšímu mučení se ale stejně nevyhnuli. Mladé muže pověsili za řetězy na strom, polili benzinem a upálili. Na vraždu se musel přijít podívat z každého domu nejméně jeden vesničan.

„Kroutili se a křičeli. Omlouvali se. Ale milicionáři řekli: Omluvte se v příštím životě,“ popsal jeden z přihlížejících. Pravost záběrů potvrdili další svědci, povstalci i odborníci na analýzu obrazových materiálů. Junta sice přiznává útok na své pozice, ale video je podle ní podvržené.

„Díval jsem se na to, ale ne do konce. Přestal jsem, protože by mi to zlomilo srdce,“ řekl otec jedné z obětí Myint Zaw.

Armáda zastrašuje obyvatele

Brutalita je reakcí na úspěchy povstalců, bojuje se ve dvou třetinách celé země. Kvůli masovým ztrátám a dezercím armáda ohlásila zavedení branné povinnosti a obyvatele se snaží zastrašit, aby se k odporu nepřidali.

„Od převratu se nám podařilo prověřit víc než čtyři sta spálených těl a také víc než tucet případů individuálního stětí. A to je jen špička ledovce,“ přiblížil ředitel organizace Myanmarský svědek Matt Lawrence.

Ze systematického násilí juntu viní i nová zpráva OSN. Týká se všech civilistů, nejhorší postavení mají ale etničtí Rohingové. „Jejich vesnice jsou ostřelovány těžkým dělostřelectvem a bombardovány při leteckých útocích. Na rozdíl od jiných oblastí země se ale oni nesmějí přesunout do bezpečí,“ upozornil zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Mynamaru Tom Andrews.

Zvěrstva juntě kýžený výsledek nepřinášejí. „Nebojíme se. Nepřestaneme, dokud nezvítězíme,“ prohlásil bojovník PDF Yaw Lay. Junta potřebuje spojence – klíčový je postoj sousední Číny – a nyní ohlásila i plán na společná cvičení a úzkou spolupráci s ruskou armádou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled