Rohingové

Vojenská junta v Mynamaru, která před třemi lety svrhla zvolenou vládu, znovu slibuje zorganizování voleb. Ve skutečnosti ale vojáci drží Aun Schan Su Ťij, symbol demokratické změny, v domácím vězení. A po celé zemi probíhá jejich kampaň, která zahrnuje i mučení a zastrašovací metody. Je namířená proti povstalcům pod vedením hnutí Lidové obranné síly (PDF).

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Dárcovská konference, již svolala OSN, má vybrat nejméně miliardu dolarů na pomoc Rohingům. Jeden a půl milionu příslušníků muslimského národa totiž živoří v uprchlickém táboře na jihu Bangladéše. Většina se tam ocitla poté, co je brutálně vyhnala myanmarská armáda, která se podle mezinárodních vyšetřovatelů dopustila zločinů proti lidskosti.

Při požáru v jihobangladéšském táboře pro Rohingy zemřelo nejméně 15 lidí. Podle úřadů se 560 osob zranilo a čtyři stovky lidí zůstávají nezvěstné. Humanitární pracovníci oznámili, že své příbytky muselo opustit 50 tisíc Rohingů. Jde o třetí požár v táborovém komplexu za poslední čtyři dny. Tábory jsou domovem téměř milionu příslušníků myanmarské muslimské menšiny, kteří ze své země uprchli před etnickými a náboženskými čistkami páchanými rukou tamních buddhistů v roce 2017.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Přes 1600 příslušníků rohingské menšiny, které bangladéšská vláda přesídluje z přeplněných uprchlických táborů, v pátek dorazilo na ostrov Thengar Čár. Informovala o tom agentura AFP. Operaci kritizují organizace pro lidská práva, které poukazují na to, že nízko položený ostrov byl v minulosti pravidelně pod náporem bouří a záplav a je tudíž nevhodný k osídlení.

Evropský parlament pozastavil platnost ocenění myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij Sacharovovou cenou. Vedení parlamentu jí vyčítá mimo jiné nelidské zacházení s muslimskou menšinou Rohingů. Su Ťij lidskoprávní cenu získala v roce 1990.

Vůdkyně Myanmaru Do Aun Schan Su Ťij vystoupila u soudu, který viní její zemi z genocidy Rohingů. Žaloba vznesená u Mezinárodního soudního dvora OSN podává podle Su Ťij „klamný a neúplný“ obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců, tvrdí vůdkyně. Ujišťovala také, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.

Myanmarská bojovnice za lidská práva Su Ťij je na návštěvě Česka. Setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO), prezidentem Milošem Zemanem, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) i zástupci parlamentu. Do povědomí Su Ťij vešla v devadesátých letech jako ikona boje za demokracii. Nyní ale čelí velké kritice kvůli údajné lhostejnosti vůči násilí na muslimské menšině Rohingů v Myanmaru. Jejich počet se odhaduje na zhruba jeden milion, asi 700 tisíc z nich ale před dvěma lety zahájilo kvůli útlakům exodus do Bangladéše.

Odvolací soud v Myanmaru potvrdil rozsudek nad dvěma tamními novináři pracujícími pro agenturu Reuters, kteří byli loni v září odsouzeni k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Žurnalisté psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Jejich odsouzení kritizovaly již dříve Spojené státy, Evropská unie i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva, které vyzvaly k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění.

Myanmarští Rohingové z táborů v Bangladéši odmítají organizovaný návrat do vlasti – vadí jim doklady totožnosti, které jim na cestu vydává vláda. Stěžují si, že jejich identifikační karty negarantují plnoprávné občanství a některé ze základních svobod. Repatriace první skupiny z více než 700 tisíc Rohingů, kteří na bangladéšské území od loňského srpna přišli, měla začít ve čtvrtek 15. listopadu. Dohodly se na tom Myanmar a Bangladéš.

Genocida muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru podle vyšetřovatele OSN pokračuje a myanmarská vláda dává stále více najevo, že nemá zájem o vybudování plně fungující demokracie. Situací v zemi se zabývala Rada bezpečnosti. Její jednání si navzdory nesouhlasu Ruska a Číny vymohly západní státy.

Vrchní velitel myanmarské armády a dalších pět generálů by mělo být stíháno za genocidu spáchanou na muslimském etniku Rohingů. Uvedli to v pondělí vyšetřovatelé OSN, kteří obvinili myanmarské vojáky z masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů.

Podle Amnesty International loni zmasakrovali rohingští povstalci na severu převážně buddhistiského Myanmaru až stovku hinduistů. Titíž povstalci také srpnovým útokem podnítili tažení armády proti menšině muslimských Rohingů, kterých loni z Myanmaru do Bangladéše uprchlo na 700 tisíc. Amnesty International upozorňuje, že armáda není jediná, kdo na severu země páchá násilí. V Myanmaru žije přes 130 etnik a se státní mocí bojuje celá řada etnických povstaleckých skupin.

Myanmar buldozery srovnal se zemí nejméně pětapadesát vesnic, z nichž loni během násilností uprchli obyvatelé z řad menšinového muslimského etnika Rohingů. Uvedla to ve čtvrtek mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), která se odvolává na nové satelitní snímky oblastí v myanmarském Arakanském státě.

Vlivný americký diplomat Bill Richardson rezignoval na svou funkci v mezinárodní komisi, kterou zřídila myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, aby radila při řešení rohingské uprchlické krize.

Vojáci dříve nenáviděné myanmarské armády se v očích Barmánců stali hrdiny. V zemi, která ještě nedávno zakazovala internet, například facebookový účet vrchního velitele sleduje přes 1 300 000 lidí. Za vším stojí nelítosný postup proti muslimské menšině Rohingů.