V uprchlickém táboře pro Rohingy se vzňal vařič, o přístřeší přišly desítky tisíc lidí

Při požáru v jihobangladéšském táboře pro Rohingy zemřelo nejméně 15 lidí. Podle úřadů se 560 osob zranilo a čtyři stovky lidí zůstávají nezvěstné. Humanitární pracovníci oznámili, že své příbytky muselo opustit 50 tisíc Rohingů. Jde o třetí požár v táborovém komplexu za poslední čtyři dny. Tábory jsou domovem téměř milionu příslušníků myanmarské muslimské menšiny, kteří ze své země uprchli před etnickými a náboženskými čistkami páchanými rukou tamních buddhistů v roce 2017.

„Shořelo téměř 10 tisíc příbytků. Sestavili jsme sedmičlenný vyšetřovací výbor,“ řekl tajemník bangladéšského úřadu pro řešení katastrofických událostí Mohsin Čaudhrí. Podle policie začalo hořet po výbuchu plynového vařiče používaného k přípravě jídla. Plameny se podařilo uhasit až po deseti hodinách.

Uprchlíci začali prohledávat spáleniště a mnozí vzlykali. „Včera, než začalo hořet, odešly mé děti do islámské školy. Neviděla jsem je, když se vrátily. Našla jsem dvě starší, ale mladšího syna nemohou najít,“ řekla uprchlice jménem Šappuni. Nejméně tři z 15 mrtvých jsou děti, ale mnoho lidí se pohřešuje.

Požár v uprchlickém táboře
Zdroj: Reuters/Stringer

Děti se nedokázaly dostat pryč

Agentura AFP s odvoláním na hasiče oznámila, že jde od pátku už o třetí požár. Také oba předchozí zničily velké množství obytných prostor.

Na ploše zhruba 3000 hektarů se nachází 34 táborů. Pondělní požár vzplál v jenom z nich a rozšířil se do tří dalších. Prchající se snažili vzít s sebou své věci a vyhledali své blízké v jiných táborech.

„Jde o největší požár od srpna 2017, kdy začali Rohingové přicházet ve velkém počtu,“ sdělil Šamsud Douza z úřadu pro uprchlíky.  „Lidé se snažili zachránit útěkem, protože oheň se rychle šířil. Mnoho jich bylo zraněno, já jsem viděl těla čtyř mrtvých,“ citovala AFP jednoho svědka.

Zástupce Rohingů Saíd Ulláh řekl, že je třeba věc vyšetřit a objasnit, proč se požáry v táborech opakují. „Pohřešuje se mnoho dětí, některé se kvůli oplocení nedokázaly dostat ven,“ sdělil.

Rohingové jsou muslimská menšina z převážně buddhistického Myanmaru, kde čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 tisíc jich v roce 2017 po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou prchlo do Bangladéše. Přidali se tak ke zhruba 200 tisícům dalších Rohingů, které tam vyhnaly předchozí vlny násilí. Příval uprchlíků vedl bangladéšské úřady k výstavbě táborů, které jsou ale přeplněné a panují v nich špatné podmínky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...