Bangladéš

Indie zdvojnásobila bezpečnostní opatření v oblasti Siligurského koridoru, který je považován za její „Achillovu patu“, a hromadí síly podél východní hranice. Nové Dillí tak reaguje na vojenské aktivity Číny a Bangladéše a sbližování Dháky s Islámábádem i Pekingem. Zájem o zajištění strategické oblasti ještě vzrostl po nedávném výbuchu v Dillí.

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Organizace OSN bude muset v příštích měsících snížit o čtvrtinu stavy svých mírových jednotek. Nedostatkem financí trpí organizace kvůli krácení příspěvku ze strany Spojených států. Úspory se podle agentury Reuters dotknou devíti mírových misí. Celkem působí v mírových silách OSN ve světě 61 tisíc vojáků a policistů a několik tisíc civilistů.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit téměř veškerou mezinárodní pomoc ovlivnilo také Rohingy, kteří uprchli do Bangladéše z Myanmaru ovládaného vojenskou juntou. V důsledku klesajících finančních prostředků na provoz škol přicházejí děti Rohingů o každodenní výuku, která pro ně byla jednou z mála jistot. Organizace UNICEF musela za poslední tři měsíce zavřít více než čtyři a půl tisíce škol, které v bangladéšských uprchlických táborech provozovala. „Tábor je přeplněný. Školy jsou zavřené, takže děti tráví dny hraním si v prachu a blátě na ulicích,“ říká učitel z jednoho z uprchlických táborů pro Rohingy. „Utekli jsme před pronásledováním v Myanmaru a sledovali, jak hoří naše domovy. Teď máme pocit, že hoří i sny nové generace,“ dodává.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

Bangladéš drží v úterý smutek za 31 obětí pondělní nehody, při které se armádní letadlo zřítilo do areálu školy v metropoli Dháce. Proti desítkám studentů, které žádaly zveřejnění skutečného počtu obětí a odškodnění rodin obětí a zraněných, zasáhly bezpečnostní složky, uvedla agentura AP. Jedná se o největší leteckou tragédii v metropoli za desítky let.

Nejméně 19 lidí zemřelo a na 160 dalších bylo zraněno poté, co se na budovu v areálu školy na severu bangladéšské metropole Dháky zřítilo armádní letadlo. Informovala o tom agentura AP. Bangladéšská vláda na úterý vyhlásila státní smutek.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

Byla to jedna z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Po zemětřesení u indonéského ostrova Sumatra zasáhla pobřeží Indického oceánu v Asii a Africe ničivá vlna tsunami, která zabila téměř čtvrt milionu lidí. Mezi oběťmi byly i tisíce zahraničních návštěvníků, kteří ve vyhledávané turistické destinaci trávili exotickou dovolenou. Od tragédie uplynulo přesně dvacet let.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Dočasnou vládu v Bangladéši má vést nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, kterého jmenoval prezident. Bankéř chudých, jak je Júnus přezdíván, jde do čela země poté, co byl předchozí vládou premiérky Šajch Hasíny Vadžídové v posledních letech systematicky perzekvován. Sám vyzývá ke stabilitě a novým volbám. Podle analytiků je teď otázkou, zda je Júnusův návrat přelomovým momentem v historii země a koncem starých pořádků předchozího režimu.

Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín rozpustil v úterý parlament, čímž splnil jeden z požadavků protestujících studentů. Předsedkyně hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany Chálida Zijáová byla propuštěna z vězení. V zemi se nyní vyjednává o prozatímní vládě.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová rezignovala a vojenským vrtulníkem odletěla do Indie. Serveru BBC to potvrdil zpravodaj přímo na místě. Podle něj vnikly do sídla Vadžídové tisíce demonstrantů. Premiérka odstoupila v den protestního pochodu, kterým pokračovaly rozsáhlé protivládní nepokoje. Ty v zemi nepřežilo už přes 350 lidí. Vláda kvůli protestům v neděli zablokovala přístup k internetu a mobilní síti, vyhlásila zákaz vycházení a nařídila celostátní třídenní volno. Mobilní síť už je v zemi zčásti dostupná, v metropoli Dháka je ale podle armády dočasně uzavřené letiště.

Počet mrtvých v důsledku násilností v Bangladéši v posledních dnech vzrostl na nejméně 173, a to včetně policistů. Informuje o tom v úterý agentura AFP s odkazem na tamní policii. Úřady podle AFP také zatkly už více než 2,5 tisíce lidí. Násilí provázelo protesty proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru. Bangladéšský nejvyšší soud v neděli většinu těchto kvót zrušil.

V Bangladéši platí celou sobotu zákaz vycházení, který úřady vyhlásily kvůli studentským demonstracím. Počet obětí, které si střety studentů s bezpečnostními složkami vyžádaly, činí podle agentury Reuters nejméně 110, AFP píše o 115. Podle úřadů byly tento týden při střetech zraněny také tři stovky policistů. Premiérka šajch Hasína Vadžídová zrušila kvůli situaci v zemi plánované návštěvy Španělska a Brazílie.

Počet obětí násilností, které provázejí studentské protesty v Bangladéši, během pátku vzrostl na nejméně 105. Za asi tři hodiny se tak známý počet obětí zvýšil o více než čtyřicet osob, tvrdí agentura AFP, která se odvolává na údaje místních nemocnic. Večer místního času někteří demonstranti vtrhli do věznice v centrální části země, odkud osvobodili až stovky vězňů, uvedla dále agentura. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila armádu.

Nejméně 43 lidí zahynulo při požáru sedmipodlažní komerční budovy v bangladéšské Dháce. Oheň, který se podle listu Dhaka Tribune začal večer šířit z jedné z restaurací v prvním patře, podle záběrů na sociálních sítích zesílil v mohutný požár. Hasiči zachránili sedmdesát lidí, z toho 42 v bezvědomí. Podle serveru The Business Standard na místě zasahovalo až třináct hasičských sborů.

Po světě, zejména v Asii, ale i v Evropě, přibývá útoků kyselinou sírovou a dalšími žíravinami. Obětmi jsou zpravidla ženy. V Asii se tyto útoky často odehrávají v oblastech s rozšířeným textilním průmyslem, který žíraviny při výrobě používá. Nová kampaň má firmy přesvědčit, aby své sklady zabezpečily.

Lodní průmysl v Bangladéši se rychle rozšiřuje a pracují v něm dělníci všech věkových kategorií. Pracovní podmínky v loděnicích v hlavním městě Dháka jsou však nevhodné. Pracovníci jsou vystaveni vysokým teplotám a nepoužívají ochranné pomůcky, což vede k častým nehodám. Loděnice na břehu řeky Buriganga jsou v provozu již 50 let bez jakéhokoliv povolení či pokynů. Svým působením řeku znečišťují a snižují její splavnost.