Bangladéš strana 3 z 4

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Přírodní živel, který zasáhl Indii a Bangladéš, nabral sílu nad Bengálským zálivem. Překážkou pro něj nebyly stromy, auta ani domy. Na svědomí má desítky obětí. Dle agenturních vyjádření šlo o jednu z nejsilnějších bouří za posledních 20 let. Voda během 45 minut zatopila ulice i domy. Stovky vesnic se ocitly pod vodou vlivem zvýšené hladiny v zálivu a poryvy větru dosahovaly rychlostí kolem 170 kilometrů za hodinu.

Nejméně 84 obětí si dosud vyžádal supercyklon Amphan, který se přehnal nad východní Indií a Bangladéšem. S odvoláním na úřady obou jihoasijských zemí o tom informovala agentura AP. Čtrnáctimilionová aglomerace Kalkaty je bez elektřiny, ulice i letiště jsou zatopeny.

Nejméně čtrnáct lidí zabil supercyklon Amphan, který se ve středu přehnal přes východní Indii a Bangladéš s rychlostí větru až 190 kilometrů za hodinu. Podle odborníků jde možná o nejsilnější cyklon v oblasti od roku 2007. V Indii a Bangladéši byly evakuovány asi tři miliony lidí. Bouře zničila stovky domů v nízko položených oblastech blízko pobřeží; podle agentury Reuters je zatím ale brzy na zhodnocení škod.

V Bengálském zálivu se vytvořil cyklon Amphan, který nyní míří k oblasti hranice Bangladéše a Indie. Podle stanice BBC zde může jít o nejsilnější bouři od roku 1999, kdy zemřelo přes devět tisíc lidí. Jak Indie, tak i Bangladéš se v současné době potýkají s epidemií koronaviru a úder cyklonu by mohl způsobit mimořádné problémy.

Studie z Velké Británie i Spojených států amerických ukazují, že pandemie koronaviru dopadá zvláště tvrdě na menšiny. V obou zemích jsou příčiny tohoto stavu podobné: život na sociální periferii a komplikovanější dostupnost zdravotní péče.

Šířící se nákaza novým typem koronaviru mění i zavedené společenské zvyky. Lidé mezi sebou musejí dodržovat odstup, což je pro západní civilizaci obzvlášť nezvyklé při pozdravu. Žádné polibky ani potřesení rukou nepřicházejí v úvahu, a tak mnozí přejímají tradice odjinud – z Asie úklonu či namasté, další kladou ruku na srdce. Oblibu si ale získal třeba i vulkánský pozdrav ze slavného Star Treku, píší Los Angeles Times.

Symbol regionální stability, ale také moderní a tolerantní stát. Omán se nachází v neklidné oblasti, sám však láká turisty na svou vstřícnou tvář. Nabízí toho opravdu hodně – obří kaňon, duny, jezírka ke koupání, stovky pevností či nové mešity s nádhernými zahradami. Do této blízkovýchodní země jsme se vydali začátkem roku autem po vlastní ose z emirátů. Pozitivní dojem z Ománu nám nakonec nezkazila krize kolem Íránu, nejistota ohledně vývoje po úmrtí dlouhodoletého vládce ani náhlé záplavy.

Napříč Asií si lidé připomínají více než 230 tisíc obětí na životech, které si před 15 lety vyžádala vlna tsunami v Indickém oceánu. Severně od indonéského ostrova Sumatra udeřilo 26. prosince 2004 zemětřesení o síle 9,1 stupně. Ničivé vlny pak zasáhly pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Thajska a řady dalších států. Vlny byly místy vysoké až 17,4 metru. O život tehdy přišlo také osm Čechů. Šlo o jednu z největších přírodních katastrof lidstva.

Nejméně dva lidé zemřeli ve městě Mangalúru na jihu Indie při demonstracích proti novému kontroverznímu zákonu o občanství. Policie podle serveru BBC zatkla tisíce lidí, kteří navzdory zákazu shromažďování už několikátý den pokračovali v demonstracích po celé zemi. Úřady také na mnoha místech omezily přístup na internet i mobilní komunikaci.

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Vůdkyně Myanmaru Do Aun Schan Su Ťij vystoupila u soudu, který viní její zemi z genocidy Rohingů. Žaloba vznesená u Mezinárodního soudního dvora OSN podává podle Su Ťij „klamný a neúplný“ obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců, tvrdí vůdkyně. Ujišťovala také, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.

Smrtící virus nipah přenášený zejména kaloni má vážný epidemický potenciál. Varovali před tím podle agentury Reuters experti na globální zdraví a infekce. Virus se rozšířil na tisícovkách kilometrů v Indii a Bangladéši a neexistují proti němu léky ani vakcína.

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr.

Silný cyklon Bulbul, který v noci ze soboty na neděli zasáhl východní Indii a Bengálsko, si vyžádal osm mrtvých, další zranil a dva miliony Bangladéšanů kvůli němu musely opustit domovy. S odvoláním na úřady o tom informovala agentura AFP. Bouři, která přinesla vytrvalý déšť, doprovázel vítr o rychlosti až 120 kilometrů za hodinu a poryvy větru dosahující až 130 kilometrů za hodinu. Když se cyklon přesunul nad jihozápadní pobřeží Bangladéše, postupně začal slábnout.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN během summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Thajsku rovněž prohlásil, že klimatická změna je „určující otázkou naší doby“.

Bangladéšský soud vynesl šestnáct rozsudků smrti za vraždu osmnáctileté Nusrat Džahan Rafiové, která byla v dubnu upálena, protože odmítla stáhnout obvinění ze sexuálního obtěžování vůči řediteli své školy. Píše to server BBC News. Mezi odsouzenými jsou kromě ředitele i spolužačky dívky a místní politici. Jejich obhájci se chtějí odvolat. Hrůzný čin zemi šokoval a vyvolal protesty.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.

Přes 130 obětí si podle agentury DPA vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které od čtvrtka postihly Nepál, severovýchodní Indii a Bangladéš. Nejvíce mrtvých je v Nepálu. Silné monzunové deště rozvodnily v postižené oblasti řeky a zaplavily tisíce domů, zničily mosty a poškodily silnice. Přes dva miliony lidí muselo podle agentury Reuters opustit své domovy. Deště mají podle předpovědí pokračovat i v dalších dnech.

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Barmský nejvyšší soud v úterý zamítl poslední možné odvolání dvojice novinářů agentury Reuters, kteří psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Soud jim potvrdil sedmiletý trest vězení za držení tajných dokumentů, informovaly tiskové agentury.

Statisíce Rohingů z Myanmaru zůstávají už rok a půl v nuzných podmínkách v Bangladéši. Většina z nich dosud nedostala status uprchlíka a země nově zakázala dětem běženců přístup do škol mimo uprchlické tábory. Rohingové se navíc nesmí učit dle bangladéšských osnov. Někteří učitelé kvůli tomu zřídili školu načerno.

Klimatické změny se projevují i v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, podle souhrnné zprávy stovek vědců a akademiků roztaje kvůli globálnímu oteplování do konce století nejméně třetina místních ledovců, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Pozvolné tání vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu doprovází i zvláštní fenomén – odkrývání těl zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.