Výzkum naznačuje, že dobytek chráněný levnými obrázky, jako jsou nákresy očí, je mnohem méně často cílem velkých afrických šelem. Mohlo by to pomoci v tom, aby lvi a levharti nezabíjeli domorodcům zvířata – a ti by pak neměli důvod ohrožené predátory sami lovit.
Studie popsaná v odborném žurnálu Nature proběhla na severu Botswany, na okraji slavné oblasti Okavango. Místní farmáři chovají dobytek divoce a volně, pohybuje se na okraji chráněného území, takže na něj často útočí šelmy – nejčastěji to jsou lvi a levharti.
Vědci pomalovali očima 683 krav a během čtyř let, v nichž studie probíhala, predátoři nestrhli ani jedinou z nich. Z podobně velké kontrolní skupiny krav bez onačení za stejnou dobu šelmy ulovily patnáct zvířat a z krav označených jen křížky pod drápy lvů a levhartů zemřela jen čtyři zvířata.
Podle vědců to naznačuje, že cokoliv nového, co predátoři neznají, má šanci je znervóznit natolik, že si vyberou jiný cíl. Tato metoda by mohla levně a přitom účinně pomoci ochránit výjimečně cenné kusy dobytka, ukazuje studie podle jejích autorů.
Aplikovaná strategie se uplatňuje u řady živočišných druhů, která si vyvinula na těle falešné oči – nejznámější je to u hmyzu, kde takto fungují například pestrá křídla motýlů. Matou tak predátory, jimž takto vysílají falešné signály, které zhoršují úspěšnost lovu. U savců se ale nic takového přirozeně nevyskytuje a věda nemá ani důkazy, že by u nich takový mechanismus existoval někdy v minulosti.
Jediným savcem, který něco jako falešné oči využívá, je člověk. Na východě Bangladéše a východě Indie používají lesní dělníci i někteří zemědělci masky s podobou lidského obličeje, které mají připevněné na zadní části hlavy. Vychází to z přesvědčení, že tygři útočí na svou kořist jen zezadu – není to sice ověřené žádnými rozsáhlejšími studiemi, ale místní na efektivitu tohoto triku nedají dopustit.
